Jóga a dualita prostřednictvím Loma Viloma techniky

dualitaŽijeme ve světě dualismu. Vše kolem nás i v nás je duální a houpe se stále na miskách vah tu na jednu, tu na druhou stranu podle toho, jak se k sobě a okolí chováme.

Ať už je to primární otázka života a smrti, dobra a zla, lásky a nenávisti, radosti a smutku, dávání a přijímání, vzestupu a pádu, iluze a skutečnosti, připoutanosti a nezávislosti, sebekontroly a spontánnosti, pravdy a lži, naivity a rafinovanosti, citu a intelektu, ducha a hmoty, pokory a pýchy, chudoby a bohatství, pracovitosti a lenosti, ženy a muže, vědy a náboženství, osudu a svobodné vůle, vědomí a nevědomí, začátku a konce…

To je jen pár ze všech možných polarit, které v tomto čase oslovují mě osobně. Je to jen na nás samotných, kdy a jakým způsobem nastolíme rovnováhu a vnitřní harmonii se sebou samými i se stále se proměňujícím světem jevů, ve kterém žijeme. Také stále pracuji na své rovnováze a jóga, meditace a živá strava mi k tomu velmi pomáhají. Cítím, že člověk nemá hledat štěstí ani neštěstí, ale rovnováhu a tedy klid. Není to o průměrnosti a šedi, jak jsem si kdysi myslela, ale o sjednocení protikladů a o celosti bytostného Já, které je výslednicí všech našich polarit. Já si celost v sobě představuji jako středobodovost, ukotvení. Zen buddhismus říká, že světlo a tma stojí proti sobě, avšak jedno závisí na druhém, stejně jako krok pravé nohy na kroku levé. Zkrátka jak bychom se mohli „ustředobodit“, kdybychom prostřednictvím našich zkušeností z duality nemohli zjistit, co je špatné?

I jóga má pro vyrovnávání vnitřní a tedy i vnější polarity techniku s názvem Loma viloma, díky níž harmonizuje celé tělo i mysl a následně proměňuje i naše vnímání světa kolem. Loma jako označení pro záporný pól se týká dolní poloviny těla a viloma, jako kladný pól představuje horní polovinu těla. V systému jde o střídavou a pravidelnou aktivizaci obou pólů, což má vést k posílení vnitřní rovnováhy organismu. Spodní břicho a jeho bod kanda, znamenající hlízu či kořen, umístěný okolo pupku, zde symbolizuje již zmíněnou středobodovost a neutralitu, ve které se vše mění a obrací jedno v druhé. Nemění se zde jen povaha energie, ale protínají se tu i 3 důležité nádí neboli kanálky – ida, pingala a sušumna, kterými protéká životní energie (prána) a jež spojují 6 čaker v našem jemnohmotném těle.

Technika Loma viloma patří mezi jedno z mála dynamických cvičení jógy a můžeme ho zařadit do průpravného cvičení. Tento systém dříve vyučoval indický učitel jógy Dr. svámí Gítánanda Giri, který jej převzal od svého učitele svámího Kanakanandy. Ve cvičení se střídají pozice charakteru loma s pozicemi viloma. V pozicích loma proudí záporný polarizující proud prány směrem k hlavě a v pozicích viloma proudí kladný polarizující proud prány směrem k nohám. Tímto energetickým prouděním je naše tělo pránicky promýváno a harmonizováno a tím dochází k posílení fyzického i psychického zdraví.

Celé cvičení obsahuje 5 sestav cviků, které jsou řazeny od nejjednodušších ke složitějším, takže je může cvičit skutečně každý, což je jednou z velkých výhod. Když se rozhodneme pro cvičení Loma viloma techniky, vždy bychom měli zacvičit alespoň jednu celou sérii, nikoli například jen jeden cvik ze série. Navázání počtu jednotlivých sérií je libovolné. Určitě bychom neměli pokračovat v provádění následujících sérií v případě, že jsme dobře nezacvičili sérii předchozí. Není nutné, abychom soutěžili sami se sebou a způsobili si tak možné poranění. Než cvičit špatně náročné cvičení, je mnohem prospěšnější cvičit dobře cvičení jednoduché.lv

Každá série má tři dvojice cviků a jasně daný postup, kdy většinou začínáme v lehu na zádech, pak cvičíme v lehu na břiše a nakonec v lehu na boku. V první dvojici cviků každé série děláme vždy předklony, ve druhé dvojici cviků záklony a ve třetí dvojici cviků děláme úklony či jiné pozice na boku.

Všechna cvičení se snažíme provádět uvolněně. Nohy, ruce i trup držíme při cvičení natažené, ale ne napjaté. Při cvičení na bocích držíme tělo natažené v jedné rovině. Ani nevysazujeme zadek, ani se neprohýbáme. Pozice zaujímáme vždy plynulým pohybem s nádechem a s výdechem se stejně plynule vrátíme zpět do výchozí polohy. Rychlost pohybu přizpůsobíme tak, aby nám pohyb vyšel na celou dobu nádechu i na celou dobu výdechu. Každý cvik provádíme třikrát. Pokud se ve cviku zvedají levá a pravá noha samostatně, považujeme za jeden cvik zvednutí po řadě obou nohou. Pořadí cviků pro pravou a levou stranu je možné si zvolit individuálně tak, jak jsme zvyklí.

Důležitou roli v celém systému hraje také dýchání. Dýcháme plným jógovým dechem, který zahrnuje břišní, hrudní i podklíčkový dech, spojený do dechové vlny. Cílem je stanovit si vlastní dechový režim se zádržemi po nádechu i výdechu, přičemž nádech i výdech jsou stejně dlouhé a zádrže tvoří polovinu doby nádechu či výdechu. Na začátek můžeme použít dechový rytmus například v poměru 2:1:2:1 nebo 4:2:4:2, později 6:3:6:3, pokročilý se mohou ustálit i na poměru 8:4:8:4. Toto rytmické dýchání se nazývá polaritní dech. Aby bylo cvičení ve své genialitě přístupné opravdu všem, mohou začátečníci nebo lidé, kteří zádrže provádět nesmějí, např. těhotné ženy, kardiaci apod., dýchat bez zádrží, v rytmu 4:2 nebo 6:3 nádech:výdech. To pomůže vybraným jedincům se ze začátku naučit soustředění na pomalý a vědomý způsob jógového pohybu, sladění pohybu a dechu a vědomé prožívání napětí v jednotlivých částech těla, s následným uvolňováním. Velmi důležité je dechový rytmus udržet i během přechodů do jiné polohy, popřípadě v přestávkách mezi pozicemi či jednotlivými sériemi či při potřebě odpočinku. Zkrátka po celou vyhrazenou dobu cvičení dýcháme svým vlastním zvoleným rytmem dechu, který nám pomůže provést cvičení opravdu správně.

Literatura uvádí 2 hlavní typy provádění jednotlivých cviků a to buď tak, že například v I. sérii zvedáme 3x za sebou pravou nohu a pak 3x za sebou levou nohu, jak je to popsáno například v Unijóze manželů Knaislových nebo druhý způsob je ten, že zvedneme pravou nohu, pak levou nohu a takto střídavě opakujeme cvik nejméně třikrát, jak to popisuje Milan Polášek nebo Vlastimil Růžička. Myslím si, že oba způsoby jsou příjemné a záleží jen na rozhodnutí každého, jak bude cvičení provádět.

Zde nastíním podrobný popis cvičení, jak je uvedeno na obrázku výše:

kameny1I. SÉRIE

1. Z lehu na zádech zvedneme během celého nádechu nataženou, ale uvolněnou levou nohu. Během zádrže dechu (pokud ji děláme) v této poloze setrváme. Pak během celého výdechu položíme nohu na zem. Během zádrže dechu setrváme v uvolněném lehu na zádech. Totéž opakujeme s pravou nohou. Celé cvičení opakujeme nejméně třikrát.

2. Z lehu na zádech zvedáme pouze hlavu. Ramena zůstávají na zemi. Bradu přitáhneme na prsa. Opakujeme 3x.

3. Z lehu na břiše zvedáme levou nohu. Brada je opřena o zem. Celé tělo je uvolněné, nohu zvedáme pouze stahem svalů v levé polovině dolní části zad a svalů hýžďových. Boky se nevytáčejí, během celého cvičení zůstávají na zemi. Nohy vystřídáme a celé opakujeme.

4. Z lehu na břiše s oporou o čelo zvedáme pouze hlavu. Nejprve protáhneme bradu dopředu a pak zvedáme hlavu do záklonu. Ramena zůstávají na zemi.

5. V lehu na pravém boku si položíme hlavu na pokrčenou pravou paži. Z této polohy unožujeme levou nohu. Levá paže leží během celého cvičení volně na boku. Tělo držíme v jedné rovině, nevysazujeme zadek. Pánev nevytáčíme, abychom místo unožování nepřednožovali.

6. Ze stejné výchozí polohy jako v předchozím cviku zvedáme do úklonu hlavu. Pokrčená pravá paže zůstává ležet na zemi.

Můžeme provést cvičení 5. na pravém i levém boku a potom cvičení 6. na pravém i levém boku. Právě tak můžeme obě cvičení provést nejprve na pravém a pak na levém boku.

II. SÉRIE

1. Z lehu na zádech zvedáme současně obě natažené a uvolněné nohy. Pánev držíme podsazenou, bederní část páteře je během celého cvičení přitisknuta k zemi.

2. Z lehu na zádech zvedáme do sedu trup. Nohy se nezvedají, zůstávají na zemi. Rukama se opřeme za zády. Záda držíme rovná. Když se pokládáme na zem, záda uvolníme, vyhrbíme.

3. Z lehu na břiše zvedáme současně obě nohy. Hlava je opřená o bradu. Můžeme si pomoci oporou o ruce, které případně můžeme podložit pod pánev. Jak vysoko nohy zvedneme, není tak podstatné, ale určitě není cílem se přepínat.

4. Z lehu na břiše zvedáme stahem zádových svalů horní část trupu. Ruce se neopírají o zem. Nohy se nezvedají, jsou uvolněné.

5. V lehu na pravém boku si položíme hlavu na pokrčenou pravou paži. Levou paži pokrčíme obdobným způsobem a položíme ji nadloktím přes hlavu. Ruce můžeme za hlavou spojit. Z této polohy zvedáme obě nohy. Zpočátku, než získáme smysl pro rovnováhu, se můžeme levou rukou opřít před tělem.

6. V lehu na pravém boku je hlava položena na pokrčené pravé paži. Levá paže je položena volně na boku. Z této polohy zvedáme horní část těla včetně pokrčené pravé paže. Nohy se nezvedají. Nevytáčíme se do předklonu. Zpočátku, než nám svaly po stranách trupu zesílí, můžeme pravou paži volně položit před tělo.

185III. SÉRIE

1. Z lehu na zádech zvedáme do polosedu trup a jednu nohu. Paže předpažíme. Nohy vystřídáme. Opakujeme.

2. Z lehu na zádech zvedáme do polosedu současně trup a obě nohy. Zpočátku můžeme zvednout nejprve trup a potom nohy. Paže předpažíme. Nohy nepřidržujeme rukama.

3. V lehu na zádech pokrčíme nohy, přitáhneme paty k hýždím, ruce opřeme za hlavou dlaněmi o zem. Z této polohy se zvedáme do mostu. Hlava zůstává opřena o zem, jen ji překulíme na temeno. Tím posuneme celé tělo poněkud dozadu, čímž dostaneme holeně přibližně kolmo k zemi.

4. Cvik je stejný jako cvik předchozí, jen s tím rozdílem, že nohy jsou od sebe více vzdáleny.

5. V lehu na pravém boku si podepřeme hlavu dlaní pokrčené pravé paže. Z této pozice zvedáme levou nohu a současně upažujeme levou paži ke zvednuté noze.

6. Ze stejné výchozí polohy jako v předchozím cviku unožujeme levou nohu. Pravou nohu vytočíme, ohneme v koleni a jejím chodidlem podepřeme v konečné pozici koleno levé nohy. Levou paži upažíme ke zvednuté noze.

IV. SÉRIE

Výchozí polohu pro první čtyři cviky této série zaujmeme takto: V lehu na zádech zpevníme tělo, podsazením pánve přitlačíme bederní část zad k podložce, přitáhneme bradu na prsa. Pak plynule zvedáme nohy a až je přeneseme přes polohu kolmou k zemi, zvedneme postupně i záda. Spojíme ruce za zády a propneme paže, čímž dostaneme lokty blíže k sobě. Bedra podepřeme rukama a prohneme se v nich. Nohy směřují kolmo k zemi.

1. Z výchozí polohy snižujeme pokrčením levou nohu tak, až se její koleno dotkne čela. Natažená pravá noha se trochu vychýlí nad hlavu. Nohy vystřídáme.

2. Z výchozí polohy snižujeme pokrčením obě nohy tak, až se kolena dotknou čela.                                                                                                             3. Z výchozí polohy snižujeme prohnutím pokrčenou levou nohu tak, až se za tělem dotkne špičkou země. Bedra musí být pevně podepřena. Nohy vystřídáme.

4. Z výchozí polohy přenášíme nohy střídavě šikmo nad hlavu a do pozice v prodloužení těla. Pokud bychom se převažovali, můžeme posunout ruce až k hýždím.

5. V lehu na pravém boku si podepřeme hlavu dlaní pokrčené pravé paže. Levou nohu pokrčíme a uchopíme ji levou rukou za patu zevnitř. Nohu střídavě natahujeme a skrčujeme.

6. Opět vyjdeme z lehu na pravém boku s podepřenou hlavou. Uvolníme pravou ruku a položíme ji předloktím na zem. Postupně ji propínáme a přenášíme na ní váhu těla, až se nakonec vzepřeme na natažené paži. Tělo držíme rovně, neprověšujeme se.

V. SÉRIE

1. Ze vzpřímeného sedu zvedáme nohy do výše. Ruce jsou opřené za tělem.

2. Ze vzpřímeného sedu zvedáme nohy do výše. Rukama se o zem již neopíráme. V konečné pozici se chytneme rukama za lýtka a přitáhneme hlavu k nohám.

3. V lehu na zádech pokrčíme nohy, přitáhneme paty k hýždím a ruce opřeme vedle hlavy dlaněmi o zem. Z této polohy se zvedneme do mostu a přizvedneme jednu nohu.

4. V lehu na zádech opět pokrčíme nohy, přitáhneme paty k hýždím a ruce opřeme vedle hlavy dlaněmi o zem. Zvedneme se do mostu a ruce přiblížíme k nohám. V pozici můžeme provést několik nádechů a výdechů.

5. Z lehu na pravém boku se vzepřeme na předloktí pravé paže. Levou nohu unožíme, levou paži upažíme k natažené noze. Hlavu ukloníme do leva.

6. Z lehu na pravém boku se vzepřeme na napjaté pravé paži. Levou nohu unožíme, levou paži upažíme. Tělo držíme zpříma.

 

Můj první zážitek s Loma viloma a podrobný průvodce cvičením pro vyzkoušení:

mantrasviceNa první cvičení Loma viloma jsem byla velmi zvědavá už proto, že jsem stála před branami jiného typu jógového cvičení, které mě mohlo jen obohatit. Jak jsem již uvedla, literatura popisuje 2 typy provádění jednotlivých cviků a to buď v I. sérii zvednutím 3x pravé nohy a pak 3x levé nohy nebo nohy po každém jednom provedení střídat. Já jsem se rozhodla na poprvé pro střídavé měnění a začínat vždy pravou stranou.

Pro cvičení jsem zvolila brzké ráno, kdy je ještě klid a nemusíte se bát, že vás něco nebo někdo vytrhne ze soustředění a vzácných chvil, kdy můžete být je sami se sebou, pro sebe a v sobě. Po nachystání harmonického prostředí, kdy jsem nejdříve vyvětrala, pustila potichu mantry, zapálila svíčku a vonný olej a pohodlně se položila do lehu na záda na podložku hlavou k severu, jsem nejprve volně dýchala a představovala si, jaké pohyby a pocity mě asi čekají. Zkoumala jsem svůj dech, abych vytušila, jaký bude můj zvolený dechový rytmus právě dnes, podle toho, v jaké kondici se mé tělo nachází. Když jsem došla na rytmus 6:3:6:3, snažila jsem si uvědomit, jak s každým nádechem bude spojeno zvedání těla a tedy napětí, zádrže budou provázet úplné znehybnění a každý výdech mě vrátí zpět do výchozí polohy a uvolní. Proto, abych zabránila jakémukoli úsilí při provádění cvičení, prociťovala jsem nejprve své vizualizace pohybů v souladu s dechem, aby pak pro mě pozice byly co nejpříjemnější a přechod do nich a z nich co nejladnější a tedy nejsprávnější. Rozhodla jsem se nic neuspěchat a pro co nejhlubší prožitek vše provádět pomalu, se zavřenýma očima a v případě potřeby si i odpočinout, i když budu stále vědomě držet zvolený dechový rytmus. Proto, aby byl můj dech co nejpřirozenější, poslouchala jsem, stále v lehu na zádech, svůj tlukot srdce. Ten mě nejvíce zklidnil a uvnitřnil a ukázal mi tak cestu, jak se sebou při cvičení zacházet. Když jsem cítila, že jsem připravená, začala jsem se cvičením od I. série.

Když jsem cvičila, tak mě synchronizace dechu, pohybu a koordinace všech končetin hodila do úplné koncentrace a kýženého stavu šťastného bytí TADY A TEĎ.

Po ukončení cvičení jsem si lehla do relaxační pozice šavásany – mrtvoly, do lehu na zádech, s rukama volně položenýma kousek od těla, dlaněmi vzhůru, nohy jsem položila na šířku boků a špičky nechala volně spadnout do stran. Hlavu jsem narovnala tak, že jsem bradu stáhla trochu směrem ke krční jamce, by se mi vyrovnala krční páteř a ještě jsem ji pootočila dvakrát velmi volně na jednu a na druhou stranu, abych ji opravdu vycentrovala a ve správném postavení tak uvolnila. Zavřela jsem oči a dýchala jsem ještě 10 dechů ve zvoleném rytmu. Poté jsem se úplně uvolnila a začala dech už jen tiše pozorovat a nijak ho neovlivňovala. Začala jsem se zvolna odpoutávat od okolí a prociťovala všechna místa na těle, která se dotýkala podložky a ukázala mi tak celou plochu pod tělem. Cítila jsem, jak při každém nádechu ještě doznívá napětí v těle, ale s každým výdechem sláblo a odcházelo. Tělo se stávalo těžším a uvolněnějším, mysl byla klidná a jasná a dech byl volný a lehký. Svou pozornost jsem na chvilku zaměřila na proudění vzduchu skrze nosní dírky, který jsem cítila na sliznicích a v hrtanu. Stejně tak jsem se vnitřním zrakem přenesla do míst plic a uvědomila si, jak se naplňují a vyprazdňují, přijímají a dávají a krásně očišťují. Dech se mezitím zpomalil a prohloubil. Cítila jsem se, jako by mé tělo spalo a moje mysl, byla bdělá a vše ze shora pozorovala. Ocitka jsem se v jóganidře, neboli jógovém spánku, který je velmi příjemným stavem. Do takto relaxovaného stavu jsem se rozhodla vložit si sankalpu – krátké pozitivní přání, které jsem si s nádechem představovala a s výdechem ho formulovala do slov. Pak jsem se opět uvolnila, v duchu ho ještě 2x zopakovala a poslala do něj Boží Světlo a lásku. Vizualizovala jsem si splnění tohoto přání a ještě si s ním ve svých myšlenkách chvíli pohrávala. Když jsem ucítila, jak mě celou prostoupilo, začala jsem se pomalu vracet a vědomě prohlubovat svůj dech do jógového dechu. Uvědomovala jsem si okolí, své tělo ležící na zemi a začala jím pomalu postupně hýbat od prstů na rukou a nohou, přes pomalé otáčení zápěstí a kotníků, pokrčovala kolena a ruce v loktech, pak je narovnala a protáhla se s nádechem do dálky. Pak jsem se překulila na pravý bok se skrčenými koleny a pravou rukou pod hlavou, zapřela se levou rukou a pomalu se zavřenýma očima se zvedla do zkříženého sedu. Třela jsem dlaněmi o sebe, až vzniklo teplo, které jsem přiložila na obličej a nadechla ho dovnitř sebe. Představovala si, jak s teplem přijímám vše dobré a uzdravující a pak se dlaněmi pohladila po obličeji, vlasech a uších, které jsem jemně masírovala, abych povzbudila činnost vnitřních orgánů přes jejich meridiány. Pak jsem položila ruce na kolena, dlaněmi vzhůru, prsty v džňána mudře, oči stále zavřené a zazpívala 7x mantru ÓM. Prociťovala jsem pozitivní vibrace v celém těle a jemný úsměv na tváři. V duchu jsem poděkovala Bohu za všechno, čím mě požehnal a strávila s ním pár chvil. Poté jsem vrátila ruce před obličej, otevřela oči, oddálila dlaně směrem do stran a položila je s džňána mudrou opět na kolena. Dívala se před sebe a vnímala odezvy svého těla i mysli na celé cvičení. Cítila jsem se uvolněná i nabitá energií, klidná i těšící se na celý den, prozářená a posílená zevnitř i zvenku. Nikdy bych byla nevěřila, jak nenáročné cvičení ruku v ruce s jemně řízeným dechem může člověka od základu zrevitalizovat a obohatit. Je pravda, že nejsem úplný začátečník, takže mé pocity mohou být výslednicí mé dlouhodobější práce, ale přestože jsem některé jednotlivé cviky neprovedla úplně dokonale, cítila jsem se jednoduše skvěle.  Rozhodně toto cvičení doporučuji všem!

Na mentální úrovni mi Loma viloma cvičení posílilo sebedůvěru a vůli a dalo pocítit pocit životní jistoty.Cítila jsem, jak se mi celé tělo krásně prokrvilo. Byla jsem uvolněná, svěží, odpočatá, plná energie a pozitivity. Krásně jsem se zpevnila a vytáhla, díky rovnovážným pozicím.

Cvičení jedné série mi trvalo zhruba 11 minut. Pět celých sérií jsem tak cvičila asi hodinu a i když to byla hodina v pohybu, necítila jsem žádnou větší únavu. Musím říci, že jsem byla příjemně překvapená, jak ta hodina příjemně uplynula. Po celou dobu cvičení jsem se snažila být soustředěná, uvolněná a jednotlivé pozice provádět skutečně plynule, s vědomou kontrolou dechu.

Zdravotní účinky Loma viloma cvičení:

joga4I když vím, že je tento článek už tak dosti obsáhlý na čtení a spoustu z vás jeho některé pasáže jistě přeskakujete a ani se vám nedivím :), tak ještě nejsme u konce, protože bych ještě ráda zmínila blahodárné účinky tohoto revitalizačního cvičení na zdraví.

V průběhu své vlastní praxe jsem se je snažila popsat tak, jak jsem je cítila já, ovšem obecně se uvádí, že dochází k celkovému upevnění zdraví prokrvením celého organismu. Cviky se zdviženýma nohama mají účinky podobné obráceným polohám, takže posilují krevní oběh, odstraňují krevní usazeniny v nohách i břišních orgánech, stimulují nadledvinky a podvěsek mozkový, prokrvují mozek apod. Opakované střídání pozic s hlavou dolů a s hlavou nahoru udržuje pružnost mozkových cév. Ve variantách, v nichž dochází ke střídavému stlačování stehna na přední stranu těla, dochází k intenzivní masáži břišních orgánů, jako jsou slinivka, žlučník a ostatní. Cvičení také posiluje svaly trupu po celém obvodu. Cvičení je dobrou prevencí otěhotnění a následného donošení miminka. Některé pozice rozvíjejí smysl pro rovnováhu a rytmus cvičení působí uklidňujícím způsobem i na psychiku. Při zapojení řízeného dechu se zvyšuje psychická odolnost a vitalita. I přesto, že posiluje svaly, neunavuje. Ba naopak odstraňuje únavu a přináší pocit svěžesti. Energeticky nás vyrovnává a srovnává naši nosnost.

A ještě by zde pro úplnost také mělo zaznít, že termín loma viloma neoznačuje jen toto celkové cvičení, ale i některé jednotlivé ásany mají povahu buď loma nebo viloma, podle toho, jak stimulují páteřní proudy idu a pingalu k toku směrem nahoru nebo dolů. Příkladem, kromě pozic uvedených ve cvičení, může být například loma ásana paščimótanásana – pozice kleští a viloma ásana třeba suptavadžrásana – pozice diamantového spánku a mnoho jiných.

Také dýchání může mít buď charakter loma nebo viloma. Loma pránájáma, tedy třífázové dýchání, se skládá z nádechu, zádrži po nádechu a výdechu. Oproti tomu vilomu pránájámu tvoří třífázový dech, rozložený na nádech, výdech a zádrž po výdechu. Oba typy dýchání jsou velmi hodnotné a každé působí na jiné funkce v těle. U lomi pránájámy mírně stoupá teplota krve a tím se v ní ničí nečistoty a usazeniny. Ve viloma pránájámě naopak mírně klesá teplota krve a tím dochází ke zmenšení rizika krevní horečky.

vilomdychaniDech může oba póly i sjednocovat do tak zvané loma-viloma pránájámy, kdy se jedná o II. stupeň nádí šódhany a jde o střídavé dýchání nosními dírkami. Svámí Gítánanda uvádí, že dechový cyklus začíná vždy nádechem pravou nosní dírkou, pak následuje krátké zastavení, výdech je levou nosní dírkou a opět krátké zastavení, to vše s použitím nasagra mudry. Jednotlivý autoři se ovšem v provedení dost liší, proto je možné začít i s výdechem levou nosní dírkou, kterou se pak i nadechneme a vydechneme pravou dírkou, jak je uvedeno například v Unijóze.

V dýchání aloma-viloma pránájáma se jedná o vyšší stupeň střídavého dechu nádí šódhany, kdy začínáme nádechem pravou nosní dírkou, následuje zastavení, výdech levou dírkou, zastavení, nádech levou, zastavení, výdech pravou, zastavení, nádech pravou atd. Všechny stupně dechů na sebe plynule navazují a vedou nás dál a dál.

Dechová technika pratilóma pránájáma, označuje I. stupeň dýchání nádí šódhany, který jsem zařadila i do své dnešní lekce jógy. Jde o dech, při němž se nádech vede dovnitř levou nosní dírkou (držíme nasagra mudru) a vydechneme opět levou nosní dírkou. Pak přeneseme pozornost na pravou nosní dírku a provedeme nádech i výdech jí. Celý cyklus několikrát opakujeme a rytmus je takový, že nádech trvá 4 doby a výdech 8 dob. Později můžeme poměr zvýšit.

Ve školách džňánajógy a radžajógy se vyučují i praktiky anuloma-viloma krije, které přesahují cvičení pránájámy. Jedná se o rytmické dýchání a následnou vizualizaci pránického toku v těle a představou manter. Tyto krije a prakrije (krija znamená činnost, pohyb a prakrija označuje způsob činnosti nebo techniku) působí na základní polaritu těla a lze jimi dosáhnout hluboké relaxace. To jen pro doplnění celého tématu 🙂

A na závěr:

Tím, že jsem se do tohoto, pro mnoho lidí neznámého jednoduchého cvičení pustila a vyzkoušela ho na sobě, podala jsem důkaz o tom, že když se člověk rozhodne pro cokoli nového a odhodí svůj strach a nejistotu, která ho omezuje, může se ihned posunout ve svém vědomí a radosti ze života a naučit tak mysl nebát se dalších výzev, které na nás čekají na každém rohu. Mě se to stalo. Zkuste to také a uvidíte, držím vám palce!

Přeji nám všem harmonii a ukotvení nás samých v nás a ve světě kolem nás.

ℒℴνℯ ❤ Mia

 

Autor: Mia Weissová, inspirováno knihou unijóga od manželů knaislových
foto: Google.com, slunecnyzivot.cz

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě pokud bude připojeno jméno autora, aktivní odkaz na slunecnyzivot.cz a celá tato poznámka. Díky! Mia

Michaela Weissová
Michaela Weissová

Jsem specialistkou na léčbu potravinami, zásadotvornou stravu a jógovou terapii. Pomáhám lidem uzdravit se jídlem ze zánětů, kandidy, obezity a dalších nemocí a prostřednictvím jógové terapie pomáhám uvolňovat hluboko uložené bloky na těle i na duši. Celostně pracuji se všemi rovinami člověka na návratu do rovnováhy a spokojeného života. Nechte se inspirovat těmito milovanými stránkami a prosím nekopíruje bez mého vědomí mou práci. Díky.

Zatím žádné komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude publikována.