Devět myšlenek Naomi Aldort o výchově dětí

diteNaomi Aldort jsem již na těchto stránkách představovala v článku Vychovávejme děti jinak. Dnes jsem vybrala pár jejích doporučení ve výchově našich dětí pro inspiraci, porozumění, usnadnění komunikace a jejich přirozený vývoj ve šťastné bytosti.

 

1. Dítě má pravdu. Ať už dělá cokoliv, má k tomu pádný důvod. Opravováním v něm vyvoláváte pocit selhání. Podstatné je najít pravou příčinu jeho jednání a tu napravit. Zpravidla za ní stojíme my ― většinou jsme dítě něco nevědomky naučili nebo máme nerealistické očekávání. Dítě je naše zrcadlo.

 

2. Poslušnost není naším cílem. Znamená totiž, že dítě se bojí. Možná dělá dobrou věc, ale ze špatného důvodu. Bojí se trestu, naší zlosti nebo že přijde o naši lásku. Poslušné dítě může později poslouchat kohokoliv, třeba vůdce gangu. Naučí se poslouchat jiné, a ne samo sebe. Člověk by měl také někdy poslouchat jiné lidi, ale měl by se vždy nejdříve poradit sám se sebou a umět se rozhodnout, koho a kdy poslouchat.

 

deti3. Naším cílem je, aby dítě bylo nezávislé, aby dítě v každé chvíli cítilo: „To, jak se cítím, je správné“. Tento pocit sebedůvěry budujeme tak, že reagujeme na jeho potřeby. Nemusíme se obávat, že později bude dělat věci na úkor jiných lidí nebo že se o druhé nebude starat. Naopak: pro dítě, které se cítí nezávislé a důvěřuje si, je mnohem snadnější všímat si druhých a starat se o ně.

 

4. Spokojené dítě se chová dobře ze své vlastní svobodné vůle. K tomu nepotřebuje příkazy, zákazy a napomínání, potřebuje jen, aby byly naplněny jeho základní potřeby, jimiž — kromě těch fyzických — jsou: bezpodmínečná láska, možnost sebevyjádření, emocionální jistota, samostatnost a moc nad sebou a sebevědomí.

 

5. Lidé jsou ze své podstaty nezávislé bytosti. Protože ovládáním jdeme proti této přirozenosti dětí, vytváříme agresi, vzdor. Jiné děti tím přimějeme k vnitřní rezignaci a vytvoříme v nich pocit uzavření, nejistoty a neschopnosti důvěřovat sám sobě.

 

dite26. Naším cílem je, aby děti byly šťastné. Snažíme se je toho co nejvíce naučit, aby toho co nejvíce dosáhly a co nejvíce měly, a potom mohly být šťastné. Na tom není nic špatného, daleko důležitější však je naučit děti být šťastné rovnou. Nezávisle na tom, jestli dostanou to, co chtějí, jestli se jim něco podaří. Aby byly schopné BÝT. Učme je BÝT raději než DĚLAT a MÍT.

 

7. Když dítěti pomáháme, ve skutečnosti ničíme jeho sebeúctu. Říkáme mu tím: „Ty to neumíš. Já ti to ukážu. Já ti pomůžu.“ Dávejme dětem takové projekty a činnosti, které zvládnou samy. Ne příliš snadné, ale ani ne tak náročné, aby je odradily nebo aby při nich potřebovaly naši pomoc. Pokud vidíte, že na něco nestačí, je lepší vybrat jim něco jiného, než jim pomáhat.

 

8. Chválení ničí sebeúctu a je druhem manipulace. Když dítě chválíme, chceme, aby něčeho dělalo víc. A ono to funguje, ale opět ze špatného důvodu — chce získat naši lásku. Učíme děti být závislé na mínění druhých lidí. Tento přístup vnáší do života nejistotu.

 

dite19. Svoboda není povolení dělat cokoliv. Dát dítěti moc nad sebou samým neznamená dát mu moc nad rodiči a ostatními lidmi. Protože to je pro dítě příliš mnoho moci, která jej frustruje a oslabuje.

 

 

 

Přeji nám všem šťastné děti – i uvnitř nás samých.

ℒℴνℯ ❤ Mia

Autor: Mia Weissová, Zdroj: výběr z knih Naomi Aldort, foto: Google.com, slunecnyzivot.cz

Michaela Weissová
Michaela Weissová

Jsem specialistkou na léčbu potravinami, zásadotvornou stravu a jógovou terapii. Pomáhám lidem uzdravit se jídlem ze zánětů, kandidy, obezity a dalších nemocí a prostřednictvím jógové terapie pomáhám uvolňovat hluboko uložené bloky na těle i na duši. Celostně pracuji se všemi rovinami člověka na návratu do rovnováhy a spokojeného života. Nechte se inspirovat těmito milovanými stránkami a prosím nekopíruje bez mého vědomí mou práci. Díky.

3 komentáře
  1. Velmi inspirující a pravdivé video. Ani nemáte tušení, jak moc bych o něco takového u nás stála. Od doby, co syn chodí do školy, nemám klid. Věčně se rozčiluji, věčně něco zapomíná, škrábe jak kocour, nosí pak špatné známky… kéž by pro to měl v naší republice někdo pochopení! Děkuji, vneslo to do mého života naději.

    1. Určite to nemá nič spoločné s republikou. Matematické vzorce vedcov tiež bývajú len tak načmárané. Ak niečo „zabudol“, overte si, čo to aj potreboval – keď áno, ako zabudnuté nahradil. Nad práve niečím naučeným uvažuje a možno to spochybňuje, pomôžte mu s úvahami. Uvažujte spolu s ním ako jeho partner. Robte niečo tak ako on. Vy nemáte kľud – a on ho má? Možno viac riešite svoje pohodlie a nenapĺňajú sa vám vaše predstavy. Pridajte sa k synovi, pomáhajte mu napĺňať jeho predstavy, túžby. Dosiahnutie aj len drobnučkých cieľov môže byť úžasným zážitkom. Uvidíte jeho moment šťastia, ktorý si zapamätáte po celý život.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude publikována.

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>