Toxiny venku i uvnitř

Taky jste zaznamenali tu módu poslední doby? Vynořila se mezi námi banda lidí, kteří odmítají určité zboží a místo něj si důsledně vybírají jiné. I já patřím mezi skupinu lidí, kteří již nechtějí žít postaru, čili tak, jak je to v dnešní době zvykem (i když i tento zvyk se musel někdy vybudovat). Chci prostě žít v čistém prostředí, jak venkovním, tak vnitřním (myšleno prostředí mého těla). Ale má to vůbec smysl? Pro 90 % společnosti rozhodně ne, pro tu menší skupinu lidí se však život v čistém prostředí stal hlavním motivem života.

 

I já chci slunečný život! 

Žijeme na Zemi, kde ne úplně tak všechno je zcela bezpečné. V přírodě se třeba můžeme otrávit konzumací jedovatých hub. Proto musíme v první řadě vědět, jaké houby lidskému tělu prospívají a jaké houby mu škodí. Žijeme však v moderní době, kde na nás číhají daleko horší nástrahy než jsou jen nějaké houbičky. V našem pásmu jsme již “docela dobře” eliminovali škodlivý vliv válek, ale začali jsme válčit s přírodou. V zemědělství i v potravinářství se používá neúměrné množství bojové chemie, která prokazatelně lidskému tělu škodí. Nejsem vědec, proto vás jen odkážu na knihy od paní prof. RNDr. Anny Strunecké, Dr.Sc. o Době jedové.

 

Proč si do těla záměrně aplikujeme jedy?

Žijeme v době velkého technického pokroku, ale i tak si do sebe záměrně aplikujeme jedy. Proč to tedy děláme? Protože je to nutné? Nebo protože nás to tak naučili? Já sám nerozumím tomu, kdo ovládá lidské společenství. Když začne chtít každý sám pro sebe jen to nejlepší, rozhodně nebude jíst potraviny, které ho činí neklidným, podrážděným, vzteklým a agresivním a způsobují mu třeba ledvinové kameny. Nacházíme se v prostředí spousty toxinů, které nás otupují, ničí naši přirozenou podstatu, způsobují nevyrovnanost našeho chování a rozhodování a uvádí nás do celoživotní nespokojenosti. Tak proč to pořád děláme? Protože jsme se to naučili a již nemůžeme jinak? Nebo je konečně čas na změnu?

 

Vyvíjet se mohou jen připravení lidé

Lidé, co se rozhodli pro změnu, svůj život rychle mění. Ti, co budou v tomto textu spatřovat bláboly se rozhodli žít v tom, co jim samotným vyhovuje. S takovými lidmi nemůžeme udělat nic jiného, než je nechat si prožít jejich život dle jejich vlastní volby. Pokud jste však začtení do tohoto článku, tak je to skvělé a mám z toho velkou radost!

 

Toxiny mění naše chování

Lidská moudrost se ukrývá v našem těle. Pokud má člověk toxicky zatíženou šišinku, hypothalamus, hypokampus, amygdalu a další části mozku, nemůže se nikdy cítit zcela svobodný. Fyzické toxiny v mozku ovlivňují naše emoce, chování a rozhodování. Pokud se chcete cítit šťastně, ale nejde vám to, z určité míry za to nemůžete jen vy, ale i toxické prostředí, ve kterém jste se vyvíjeli. Toxické zatížení vašeho těla pak může způsobovat i špatná životní rozhodnutí (v podobě práce, životního partnera atd.) a prokazatelně způsobuje také výkyvy ve stravování. Je to složitý systém, který vám postupně vysvětlím na pentagramu.

 

Toxiny už odmalička

To, jak se cítíte teď, ovlivňuje vaše minulost. Trochu vám přiblížím, jakým způsobem na nás toxiny působí a co nám mohou způsobovat. Bude to však jen jeden teoretický příklad, avšak takovýchto příběhů bych mohl napsat tolik, kolik je lidí na Zemi. Je jen potřeba si uvědomit, že každý jsme unikátní. Zatímco na někoho nemají těžké kovy výrazný vliv, druhý člověk může vlivem těžkých kovů trpět osteoporózou. Všichni se totiž rodíme do unikátních těl a všichni si potřebujeme prožít něco jiného.

 

Destruktivní způsob života již odmalička 

A zde je jeden teoretický příklad. Jste matka a rozhodnete se přivést na tento svět dítě. Víte o tom, že jste starostlivá, přecitlivělá a někdy také trpíte strachem ze zajištění, nevíte, zda budete mít pro dítě dostatek peněz. Máte tedy toxicky zatíženou slezinu, ale nevíte, co s tím máte dělat, takže s tím nic neděláte, a protože chcete dítě, stane se tak. Dítě se vyvíjí, bohužel však již v toxickém prostředí matky a již odmalička je slezina dítěte oslabována. Dítě se narodí se slabou slezinou, což může mít pozdější negativní vliv na ledviny, jelikož slezina není schopna dostatečně podporovat ledviny v jejich činnosti (vazby dle pentagramu). Dítě je řekněme v předškolním věku a je velice úzkostlivé (oslabení ledvin), rodiče netuší, proč se jejich dítě bojí mluvit s druhými dětmi a proč je tolik introvertní. Problémy se začínají kumulovat a tentokrát má dítě problémy s močovým měchýřem, začalo se v noci počůrávat. Rodiče neví, proč se jejich dítě v noci počůrává a místo toho, aby mu pomohli, tak mu vyhrožují, že jestli toho nenechá, tak ho vyženou na mráz. V psychice dítěte se to ještě zhorší, doslova si v sobě může vytvořit negaci typu “Doma mě nemají rádi.”. A protože má dítě oslabené ledviny, budou mu ve zvýšené míře škodit běžné slané pokrmy, které ostatním dětem nezpůsobují velké problémy, protože je dokážou snadno vyloučit. Jeho oslabené ledviny to však tak rychle nedokážou, a proto se v jeho těle začíná kumulovat toxická sůl, tím pádem selhává minerální hospodářství těla, čili dochází ke špatnému vstřebávání minerálních látek. Dítě je pak celkově slabé, bez energie, má křehké kosti a téměř žádné svaly, jelikož má nedostatek minerálních látek, ale má taky špatnou skladbu jídelníčku, má zejména nedostatek kyseliny listové, chlorofylu a železa. Ve škole se mu spolužáci začnou posmívat, že je slaboch. On si to bere až příliš k srdci a myslí si, že to tak opravdu je, a protože je slabý, nevěří sám sobě a myslí si, že v životě nic pořádného nedokáže. Cítíte, jak se to kumuluje a kam až to může dojít? A to jsem ještě opominul toxiny z očkování, ze stravy, ze vzduchu, z vody, to všechno má toto dítě samozřejmě uloženo v těle a díky tomu v něm prospívají baktérie, viry, paraziti, plísně… Dozraje do dospělosti a cítí se celkově v nerovnováze, nedokáže nic kloudného udělat, má strach, že když bude samostatný, tak se mu nebude dařit, oproti druhým lidem se cítí slabý, a proto nedokáže nic udělat bez jejich posudku, je introvert, bojí se vyjít z domu a ještě k tomu si myslí, že ho doma nikdo nemá rád, protože si v hlavě nese onu vytvořenou formulku v mozku z doby, kdy mu jeho vlastní matka vyhrožovala, že ho vyženou na mráz…

 

Je na čase začít žít slunečný život

Už chápete, proč někteří končí na ulici se svými zdrcujícími myšlenkami a zážitky a jiní jsou vysmátí v teple na pláži, kam se vždycky chtěli dostat? Snad vám to na tomto příkladu bylo dost jasné. Toxiny jsou venku (životní prostředí), ale i v nás (především emoce). Žijeme tedy v toxickém prostředí, a proto se už odmalička formujeme do nespokojeného, někdy až do velice traumatizujícího stavu. Toxiny, které jsou uloženy v našem těle nám brání cítit se svobodnými. A tak se vás ptám: Není snad právě nyní vhodná doba na to, abychom začali žít jinak? Já chci žít slunečný život, a taky si za tím pevně jdu. Vaši volbu už nechám na vás, za všech okolností vám však přeji hodně štěstí!

 

Pro Slunečný život napsal Pavel Chodil