Přírodní zdroje minerálních látek

Vyvážená strava je důležitým předpokladem našeho pevného zdraví a životní vitality. Nezbytnou součástí naší výživy jsou minerální látky, které náš organismus nutně potřebuje a nedokáže si je vytvořit sám. Minerální látky přijímáme do těla potravou a vodou. Mají významnou úlohu při růstu a pro metabolismus celého organismu. U mnoha dospělých, ale i dětí dochází k jejich nedostatku, a to zejména špatnou výživou.

Nejde totiž jenom o množství jednotlivých přijímaných minerálních látek, ale také o jejich vzájemný poměr. Minerální látky se podílejí na výstavbě tělesných tkání, podmiňují stálý osmotický tlak v tělesných tekutinách, regulují, aktivují a kontrolují metabolické pochody a jsou důležité i pro vedení nervových vzruchů. Uplatňují se jako aktivátory nebo součásti hormonů a enzymů. Mnohé minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci civilizačních onemocnění.

Vápník (Ca) Je nejhodnotněji zastoupeným minerálem v našem těle, zejména v kostech a zubech. Nízký příjem vápníku ve stravě dětí má negativní dopad na mineralizaci kostí. Je to velmi důležitý prvek v těhotenství. Dostatečný příjem vápníku je potřeba pro chemickou rovnováhu v těle. Podílí se na správných svalových a nervových funkcích, reguluje srdeční rytmus a je také nezbytný pro aktivaci některých enzymů i pro správnou srážlivost krve.

Zdroje: tmavozelená zelenina (brokolice, kadeřavá kapusta, špenát), mák, lískové a vlašské ořechy, mandle, kešu, para ořechy, sezamová a slunečnicová semena, čočka, pomerančová a mrkvová šťáva, klíčky, sardinky, šproty, žloutek, petrželová nať, pažitka, řeřicha, ovesné vločky a otruby, …

Draslík spolu se sodíkem zajišťuje v našem organismu správné hospodaření s vodou, vedení nervových vzruchů, kontrakci svalů a udržování správného srdečního rytmu. Draslík je nezbytný pro vytváření zásob cukrů a jejich přeměnu na energii. Mírný nedostatek draslíku může nastat při nadměrném pití černé kávy nebo alkoholu.

Zdroje: sušené fíky a meruňky, avokádo, semena, ořechy, banány, obilné klíčky, meruňky, brambory, luštěniny, petržel, celer a další kořenová zelenina.

Hořčík (Mg) Reguluje srdeční rytmus a svalové kontrakce, chrání nervy a pomáhá tělu využívat vitaminy C, E a přeměňovat glukózu na energii. Je nepostradatelný pro metabolismus enzymů. Hraje významnou roli v procesu srážení krve, vzniku estrogenů, v činnosti žaludku, střev a močového měchýře. Hořčík je antistresový činitel, působí protialergicky, protizánětlivě a antitoxicky. Ale většina lidí a tím hůře i dětí má hořčíku nedostatek. Je to obvykle způsobeno tím, že k látkové přeměně cukru a výrobků z bílé mouky využívá organismus právě hořčík. A tak se jeho množství v těle dramaticky snižuje. I z tohoto důvodu by se měly dětem omezit sladkosti na rozumnou míru. Nedostatek hořčíku se projevuje křečemi ve svalech (lýtkách), závratěmi, nervozitou, střídáním průjmu se zácpou, tikem v oku. Na zvýšený přísun hořčíku je třeba dbát u dětí zejména v období rychlého růstu, při výkonnostních sportech a při déle trvajícím stresu. Také období těhotenství a kojení se bez většího přísunu hořčíku neobejde. Pro dobrou aktivaci hořčíku musíme mít dostatek vitamínu E a vápníku. Hořčík a vápník by měly být v těle udržovány v poměru 1:2.

Zdroje: zelená listová zelenina, různá semínka, mandle, lískové ořechy, sezamová semínka, mák, kakao, banány, celozrnné obiloviny, luštěniny, jablka, ryby, brambory, ovesné vločky, klíčky…

Fosfor (P) Podílí se společně s vápníkem rozhodující měrou na stavbě kostí a zubů. Až 80 % tělesného fosforu je uloženo v kostech a zubech. Fosfor se také účastní v organismu na biochemických reakcích, a to při transportu mastných kyselin a tuků, dále při syntéze fosfolipidů (lecitinu) pro přenos nervových impulsů. Je také velmi důležitý pro funkci mozku a nervů.

Zdroje: ryby, klíčky, ořechy, vaječný žloutek…

Sodík (Na) a draslík (K) Oba prvky se podílí na přenosu nervových impulsů. Draslík je dále nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména svalu srdečního. Stimuluje duševní činnost. Následkem vyššího příjmu sodíku v potravě ve formě soli může být vysoký krevní tlak a dochází i k vyšší zátěži ledvin. Dokonce zvýšený obsah soli ve stravě kojenců už může zakládat dispozice k vývoji hypertenze v pozdějším věku, která může mít pak za následek rozvoj dalších onemocnění (proto dětem nesolíme jídlo do 2,5 let věku). Vyšší příjem sodíku způsobuje také ztráty draslíku v těle. Mnohé enzymy potřebují ke své funkci draslík. Nedostatek draslíku se projevuje únavou, slabostí, zácpou, nespavostí a dochází k poruchám srdečního rytmu.

Zdroje: draslík – brambory, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy sodík – sůl

Železo (Fe) Zabezpečuje „dýchání“ buněk, bez železa by se buňky „zadusily“. Má zásadní význam pro stavbu a funkci hemoglobinu (červené krevní barvivo v červených krvinkách, které mají za úkol přenos kyslíku v organismu). Je jedním z nejdůležitějších faktorů, na kterých závisí, kolik kyslíku se dostane do mozku, srdce a ostatních důležitých orgánů, včetně svalů. Při nedostatku železa ve výživě dětí vzniká chudokrevnost (anémie) s průvodními jevy jako jsou bledost, bolesti hlavy, malátnost, únava. Naopak dostatek železa zvyšuje obranyschopnost organismu vůči infekcím. Železo ničí mléko (takže když vaříme např. špenát obvyklým receptem s mlékem, naše tělo nevyužije žádné železo z něho. Raději místo mléka použijeme vodu). Mezi přísunem železa a vitamínu E musí být 12ti hodinová pauza.

Zdroje: luštěniny, listová zelenina, vaječný žloutek, celozrnné obiloviny, kopřiva, meruňky…

Síra (S) Síra je v lidském těle obsažena v bílkovinách, a to v aminokyselinách cysteinu, methioninu a taurinu. Podílí se také na detoxikaci organismu.

Zdroje: vejce, luštěniny, ořechy…

Zinek (Zn) Je součástí mnoha enzymů, které se podílejí na štěpení bílkovin. Podílí se na tvorbě inzulinu a prodlužuje dobu jeho působení v těle. Je součástí oční duhovky a účastní se funkce zraku. Zinek musí být podáván s vitaminem A, aby se vstřebal. Je to účinný ochranný prvek před rakovinou. Jeho nedostatek může vést k nedostatečnému vývoji a poruchám pohlavních žláz. Při nedostatku zinku se zvyšuje chuť na sladkosti. Je důležitý k léčbě alergií a kožních onemocnění.

Zdroje: dýňová semena, ústřice, slanečci, pšeničné klíčky, otruby, luštěniny, cibule, vejce.

Selen (Se) Je součástí enzymů, který společně s vitamínem E významně chrání lidské tělo odstraňováním volných radikálů a peroxidů. Proto ho řadíme mezi významné antioxidanty. Spolu s vitamínem E nás taky chrání před negativním působením těžkých kovů. Selen je nezbytný pro tvorbu prostaglandinu, který ovlivňuje krevní tlak a brání kornatění tepen, podporuje správnou funkci srdce a zvyšuje imunitu organismu. Cukr totálně ničí selen v organismu. Nedostatek selenu v mateřském mléku může zapříčinit smrt kojence.

Zdroje: kukuřice, pšeničné klíčky, cibule, semena, plody moře, luštěniny, celozrnné obilniny a výrobky, vejce, chřest. Obsah v jednotlivých produktech kolísá dle množství selenu v půdě.

Křemík (Si) Je nezbytný pro růst organismu, zpevňuje cévy a kosti. Má vliv na správnou tvorbu pojivových tkání a chrupavek. Je velmi důležitý pro krásnou a zdravou pleť, nehty, vlasy.

Zdroj: přeslička rolní, truskavec, pýr, celozrnné obiloviny, pektin (jablečná vláknina).

Chrom (Cr) Je hlavní složkou faktoru, který je nutný pro metabolismus sacharidů a působení inzulinu. Nedostatek chromu v organismu se připisuje na účet vysoké konzumaci rafinovaného bílého cukru a bílé mouky v naší stravě. Chrom potřebujeme pro růst, je důležitý pro posílení obranyschopnosti organismu.

Zdroje: lesní plody, celozrnné obiloviny, pivovarské kvasnice, ořechy, melasa, pšeničné klíčky, řeřicha.

Jód (I) Jeho hlavní úlohou v lidském organismu je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy. Jód urychluje metabolismus živin. Dostatek jódu zlepšuje kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Zklidňuje nervy a zlepšuje mentální funkce. Dostatečný přísun jódu v těhotenství je nezbytný, protože u plodu ovlivňuje mentální a pohlavní vývoj. Nadměrný přísun jinak velmi zdravého kyselého zelí snižuje jód v těle.

Zdroje: jodidovaná sůl, třešně, višně, mořské řasy a ryby, řeřicha.

Fluór (F) Je důležitý pro zdravé zuby a také nezbytný pro tvorbu tvrdých a silných kostí.

Zdroje: fluoridovaná voda, mořské ryby a výrobky z nich, černý čaj.

Měď (Cu) Je důležitá pro tvorbu červeného krevního barviva, podporuje metabolismus železa a podílí se na buněčném dýchání.

Zdroje: luštěniny, játra, rozinky, listová zelenina, ořechy.

Mangan (Mn) a Vanad (V) Jsou nezbytní pro mineralizaci kostí, zasahují do metabolismu živin.

Zdroje: mangan – ořechy, borůvky, jahody, luštěniny, kakao, zelená listová zelenina, celozrnné obiloviny. vanad – luštěniny, celozrnné obiloviny.

Kobalt (Co) Je součástí vitaminu B12, hraje velkou roli v procesu krvetvorby.

Zdroje: celozrnné výrobky…

Molybden (Mo) a Nikl (Ni) Jsou součástí enzymů.

Zdroje: molybden – fazole, celozrnné obilniny, pšeničné klíčky, tmavozelená zelenina. nikl – obilí, ořechy, kapusta, brokolice.

Germanium (Ge) Posiluje imunitní systém.

Zdroje: česnek, žen-šen.

Bór (B) Stimuluje růst u dětí.

Zdroje: brokolice, švestky, sójové boby, ořechy, datle, mandle.

 

Nejvíce minerálních látek a enzymů samozřejmě najdeme v živé – nevařené stravě, proto si dopřávejme hodně čerstvého ovoce, třeba v podobě lahodných smoothies, ovocných šťáv i celých plodů, zeleninových salátů a šťáv v různých kombinacích a hrstičku semínek každý den.

Na zdraví! 🙂

ℒℴνℯ ❤ Mia

Autor: Mia Weissová, slunecnyzivot.cz, foto:google.com