Chcete předpovědět, jak budete stárnout? Věda našla způsob.

A odpověď leží ve vaší krvi. Díky novému „průkopnickému“ výzkumu, se vědci domnívají, že by mohli být schopni odhalit budoucí chatrné zdraví už u lidí ve věku 20 let. Žijeme v kultuře posedlé mládím, takže není divu, že hodně lidí přemýšlí nad tím, jak dobře zestárne, jestli se dočká aktivního stáří, kolik budou jíst léků a s jakými bolestmi se budou potýkat.

I když neexistuje klinická definice chatrného zdraví jako takového, obvykle se jím rozumí pokles odolnosti, což vede k příznakům, jako je svalová ochablost, únava, bolesti kloubů, rozvoj degenerativních onemocnění nebo deprese.

Studie provedená vědci z University of Strathclyde se zaměřila na vzorky krve od téměř 2.000 lidí ve věku 56 až 84 let. Poté, o čtyři roky později, sledovala 786 z těchto účastníků. Kromě toho také analyzovali krev 1.200 starších lidí, aby posoudili, zda v těchto vzorcích nejsou nějaké vzorky spojené s chatrným zdravím.

Vědci dospěli k závěru, že soubor 12 specifických látek produkovaných metabolismem, by mohl určit, kdo bude tzv. zdravotně chatrný a toho, jehož zdraví se bude ve stáří těšit dobré kondici. V praxi to vypadá tak, že pokud se ve vzorku krve projeví všech 12 specifických látek, u toho se pravděpodobně v budoucnu projeví symptomy chatrného zdraví a tudíž bude ve stáří více nemocný.

Před tímto experimentem bylo velmi málo známo o biologických markerech budoucího chatrného zdraví. Nyní vědci tvrdí, že dokážou potenciálně předpovídat sklon k chatrnému zdraví z krve lidí už ve věku 20 až 30 let.

„Věříme, že toto hodnocení je první svého druhu. Mohlo by to vést k hlubšímu porozumění procesu stárnutí a jak potenciálně rozvíjet intervenční strategie pro předčasné stárnutí.“ uvedl hlavní autor studie Nicholas Rattray.

„Tento výzkum otevřel dveře k vývoji způsobů, jak rychle a přesně kvantifikovat chatrné zdraví a aplikovat tyto znalosti přímo v klinickém prostředí.“

Samozřejmě bychom měli myslet na stárnutí jako na požehnání, bez ohledu na jeho stav, ale pokud tento výzkum povede v budoucnosti k prevenci, mohlo by nám to pomoci žít déle a zdravěji.

Třeba se dočkáme takových krevních testů i u nás. Každopádně za stav svého zdraví si můžeme z 90% sami. Pouze 10% tvoří genetika a vše ostatní je tzv. epigenetika, mladý vědní obor, který zkoumá vliv prostředí a to, jak se sebou v průběhu života zacházíme, na naše zdraví.

Všechno se počítá. Jak, co, kdy a kolik jíme, v jakém rozpoložení mysli se většinově nacházíme, kolik stresu prožíváme, jaké máme vztahy, jestli nás naplňuje naše práce, jestli umíme relaxovat a vychutnávat si život, jak často se hýbeme a kolik hodin denně sedíme, jestli máme harmonický přístup k životu a pozitivní výhled do budoucnosti, …

Pokud se o sebe dobře staráme, nemusí nás zajímat žádné výsledky krve. Je jen nesmírně zajímavé, s čím vším dokáže věda přijít a jak daleko posouvá člověka a jeho ovlivnitelnou kvalitu života.

Michaela Weissová
Michaela Weissová

Jsem specialistkou na léčbu potravinami a jógovou terapii. Pomáhám lidem uzdravit se jídlem ze zánětů, kandidy, obezity a dalších nemocí a prostřednictvím jógové terapie pomáhám uvolňovat hluboko uložené bloky na těle i na duši. Celostně pracuji se všemi rovinami člověka na návratu do rovnováhy a spokojeného života. Nechte se inspirovat těmito milovanými stránkami a prosím nekopíruje bez mého vědomí mou práci na jiné weby. Díky.