Techniky meditace sebedotazováním nám podle Paramhans svamí Mahéšvaránandy dopomáhají k poznání, kontrole a k rozvoji sebe sama s cílem zažít a uskutečnit v sobě božské Já (átmá). Takového vysokého cíle však nelze dosáhnout ze dne na den. To vyžaduje sebekázeň, cvičení a vedení Mistra.
Meditace sebedotazováním začíná otázkou Jaký jsem já?, aby nakonec nalezla odpověď na základní problém lidského bytí Kdo jsem já? V meditaci získáváme duchovní poznání (paravidjá). Na rozdíl od intelektuálního vědění (aparavidjá) je toto poznání věčné a neměnné. Nelze se ho naučit a také není možné ho vyučovat; rozvíjí se v našem nitru na základě poznání a respektování vesmírných zákonů, cvičením mantry, meditací a požehnáním Mistra.
Abychom mohli poznat átmá (nejvnitřnější duchovní podstatu každého jedince – tedy JÁ), je třeba nejdříve důkladně prozkoumat a prosvětlit tři vrstvy vědomí – vědomí, podvědomí a nevědomí. Když osvobodíme a pročistíme všechny obsahy vědomí – a to lze učinit pouze tehdy, když jsme si jich vědomi – otevře se brána k nejvyššímu vědomí a nám se zjeví božské átmá.
V meditaci sebedotazováním se nejdříve provádějí cviky, které navodí úplné tělesné uvolnění a duševní klid. Pak se procvičuje a zlepšuje schopnost koncentrace a síla představivosti. Potom se obracíme k obsahům vlastního vědomí, k našim vlastnostem, představám a způsobům myšlení.
Při tom je velice důležité oprostit se od předpojatých názorů a předsudků a zaujmout neutrální, nezaujatý postoj. Jen tak můžeme dojít k novým pohledům a poznatkům.
Osho k meditaci sebedotazováním říká důležitou věc, se kterou musím z vlastní zkušenosti souhlasit více než s Paramhans svamím Mahéšvaránandou, který je autorem knihy Systém Jóga v denním životě.
Důležité je se snažit uvědomit, že jsem. Nevěřím v žádné odpovědi, které mi může nabídnout mysl. Mysl vám nedá odpověď, ale bude se vás ptát dál. Nepřijímejte žádné její odpovědi, protože všechny odpovědi, které vám poskytne mysl, jsou falešné. Vycházejí z vnějších podmínek. Ptejte se dál. Nechte šíp otázky „Kdo jsem já?“ vnikat hlouběji a hlouběji. A pak přijde chvíle, kdy se neozve žádná odpověď. To je ten pravý okamžik. Když žádná odpověď nepřichází, jste blízko odpovědi, protože mysl se zklidnila.Nepřichází žádná odpověď a kolem je vzduchoprázdno a vaše otázky najednou vypadají zcela absurdně. Koho se to ptáte? Není nikdo, kdo by vám odpověděl. A tehdy skončí i vaše dotazování. S otázkami se rozplynula poslední část mysli, protože i tuhle otázku vytvořila mysl. A odpovědi vycházely z mysli a otázky také vycházely z mysli. Obojí se rozplynulo a zbyli jste jen vy. Zkuste to. Je velká možnost, že pokud budete vytrvalí, pomůže vám tahle technika spatřit záblesk skutečna a skutečno je věčně živé.
Možná, že Ramana Mahariši, Gítananda, Sri Chinmoy a další Mistři by na to měli také svůj úhel cítění a mohli by se v lecčems rozcházet. Za léta své praxe už vím, že každý prožíváme při meditacích různé pocity, pomáhají nám různé techniky, potřebujeme rozdílně dlouhý čas a jdeme vlastním tempem. Jen s láskou k sobě samým a Bohu lze u meditací vydržet a těžit z jejích nepřeberných pokladů.
Přeji nám, abychom se odvážili překročit hranice intelektu a vnořili se do hlubin svého vědomí, které nám přinese další rozměr nás samých a našeho bytí a stále sílící radost.
Výňatky z knihy Systém Jóga v denním životě a OSHO: Meditace
