Sláva ovocným, zeleninovým a bylinným šťávám

Pokud si každý den připravíme několik sklenic čerstvé šťávy ze základních druhů ovoce a zeleniny, nemůžeme onemocnět z nedostatku vitamínů, minerálů či stopových prvků.

 

 

Významný kyjevský kardiolog akademik Amosov řekl, že buňka nemůže onemocnět, pokud je zásobována kvalitním energetickým a stavebním materiálem. A tím ovoce a zelenina určitě jsou.  Nejlepší kombinací je směs jablečné a mrkvové šťávy. Grepy a pomeranče je lépe jíst raději celé kvůli vláknině, pokud právě nechceme vypláchnout z organizmu co nejvíce jedů a škodlivin při tzv.detoxikační kůře.

Kolik pít šťávy denně? 

Doktor Walker považuje 600 g za minimální dávku, při níž lze ještě dosáhnout léčebného účinku. Každopádně by se člověk neměl přemáhat a pít podle chuti. Když vám třetí den detoxikační kůry šťáva už nejde do krku, tak s pitím přestaňte. Doktor Walker odůvodňuje pití velkého množství šťáv tím, že se rychle stráví a účinkují během několika minut, zatímco při pojídání celých plodů musí naše tělo vynaložit hodně energie na zažívání a zpracování celulózy. To má sice určitý smysl, ale vláknina je pro střevo životně důležitá.

Jak si doma nejlépe šťávu vyrobit?
 
Doktor Walker tvrdí, že nejlepší je šťáva získaná lisem na ovoce. V odstředivkových odšťavovačích se podle něj při vysokých rychlostech rozruší část enzymů a vitamínů. Jiní odborníci dávají přednost odstředivkám, protože šťáva se získává až čtyřikrát rychleji než při lisování a méně se okysličuje. Obsahuje navíc až 10 procent vlákniny a tvoří tzv. nektar s mnoha fyziologicky aktivními látkami. Dokonce krátká úschova šťávy v ledničce urychluje kvašení a ztrátu jakosti, i když chuť se nemění. Konzervované šťávy jsou málo účinné a navíc obsahují různé konzervační prostředky. Vařením, konzervováním a pasterizací se rozruší všechny enzymy a šťávy se stanou anorganickými, neživými.
Takže i při konzumaci šťáv je nutno postupovat rozumně.

Aby si šťávy uchovaly výživnou a léčebnou hodnotu, je nutno při přípravě surovin zachovávat určité zásady:

• Pečlivě vybírat plody, částečně nahnilé nebo zvadlé vyhodit. Brát jen kvalitní.
• Dobře umýt nejen špínu, ale i mikroby. K čištění zeleniny používáme ostrý kartáček. Co nejméně ji škrábeme. Kořenovou zeleninu ponoříme na 30 vteřin do vařící vody.
• Používáme nože i struhadlo z nerez oceli a smaltované nádobí.
• Vše myjeme jen krátce; dlouhým mytím ztrácíme mnoho cenných látek.
• Ovoce a zeleninu na šťávy zpracováváme těsně před použitím. Získanou šťávu hned vypijeme. Už po 10 minutách dochází k oxidaci a velkým ztrátám vitamínů a enzymů. Podobně i saláty připravujeme jen z čerstvé zeleniny a jenom v množství, které ihned spotřebujeme.

 
Jablečná šťáva
 
Je bohatá na hořčík, železo, křemík a draslík. Pokud ji pijeme na lačný žaludek (a to bychom měli pít v podstatě každou šťávu) povzbuzuje střeva a pomáhá při zácpě. Je velice užitečná při horečce a zánětech. Nikdy však žádnou šťávu neslaďte cukrem, jinak vám začne v těle kvasit.
 
Pomerančová šťáva
 
Patří pro vysoký obsah minerálů a vitamínů A, B a C k nejcennějším a pijeme ji v prvních dvou, třech dnech hladovění. Měli bychom ji pít denně čerstvou, do 15 minut po vytlačení, jinak rychle zoxiduje a ztratí léčivé vlastnosti.
 
 
Šťáva z grapefruitů
 
Prokazatelně nejlépe odstraňuje organický vápník z kloubních chrupavek a ostatních částí těla. Podobně jako pomerančová šťáva má silně alkalické účinky a tím čistí krev od jedovatých kyselých látek. Konzervovaná ztrácí svůj účinek.
 
 
Draslíková směs
 
Tvoří ji šťávy z karotky, celeru, petržele a špenátu, které jsou bohaté na draslík a obsahují prakticky všechny minerálie a soli, které tělo potřebuje. Je to ta nejdokonalejší potravina a pomohla i nemocným, kteří už nemohli přijímat pevnou stravu. Není sice příliš chutná, ale zato účinná.

 
Šťáva z mrkve
 
Může být konzumována v neomezeném množství. Pomáhá při normalizaci všech tělesných funkcí. Obsahuje hlavně vitamin A, ale i B, C, D a K. Napomáhá trávení, je přirozeným prostředkem proti tvorbě otoků a vředů, zvyšuje odolnost vůči infekcím. Dobře čistí játra od škodlivých nánosů. Je–li těch škodlivin moc, může se vám krátkodobě zbarvit kůže do žlutá. To svědčí o jejich silném vylučování a určité nedostatečnosti vašich jater. Pokud začnete včas s očistou těla, pak k ničemu takovému nedojde. Zázračně účinkuje karotková šťáva při autolýze vředů (rozklad nemocných buňek vlastními látkovými enzymy) a dokonce při rakovině tlustého střeva. Vůbec nejlepší potravou pro střevo je směs karotkové a špenátové šťávy. U mrkve je nutno vždy odříznout zelený konec, který roste nad zemí. Působí totiž záporně na srdce.
 
Bramborová šťáva
 
Čistí pleť a je spolu s mrkvovou a celerovou šťávou užitečná při žaludečních, nervových a svalových potížích,např. u ischiasu či dny.
 
 
Šťáva ze zelí
 
Pomáhá léčit dvanácterníkové vředy a jako čistič organizmu vede její pití ke snížení váhy. Nevýhodou je nadměrná plynatost, kterou odstraníte každodenními nálevy. Rychle se tak můžete zbavit otylosti. Štáva pomáhá i při žaludečních vředech a zácpě. A protože zácpa je často příčinou nečisté pleti, působí i jako kosmetický prostředek. Šťáva z nasoleného kysaného zelí už tuto hodnotu nemá a spíše škodí než pomáhá.
 
 
Šťávu z petržele
 
Pijeme maximálně půl decilitru. Je velice užitečná ve směsi s jinými šťávami, např. mrkvovou nebo celerovou.Pomáhá k udržování funkce nadledvinek a štítné žlázy, při kamenech v ledvinách a močovém měchýři, zánětech a ostatních ledvinových chorobách. Je nevhodná pro těhotné ženy.
 
Šťáva z červené řepy
 
Ve směsi s mrkvovou je ideální pro krvetvorbu, má vynikající čistící účinek pro játra, ledviny a žlučník a povzbuzuje činnost lymfatického systému.
 
 
 
Šťáva z granátového jablka
 
Má celkový tonizující účinek, pomáhá trávení a látkové výměně. Je to výborný biostimulátor a léčí nemoci slinivky břišní! Užívá se při chudokrevnosti. Doporučuje se pít půl až jednu sklenici šťávy třikrát denně půl hodiny před jídlem.Léčebná kůra trvá dva až čtyři měsíce. Šťáva váže a může vyvolat při delším užívání zácpu. Je účinná při léčení žaludečních a střevních potíží, velice pomáhá jako posilující prostředek po operacích a v těhotenství.
 
Šťáva z plodů hlohu
 
Obsahuje flavonoidy, organické kyseliny včetně askorbové (vitamín C), karoten, pektiny, friktin, škroby, saponiny. Je to cenný prostředek ke zlepšení srdeční činnosti, léčí aterosklerózu, hypertenzi, srdeční arytmii a slabost. Sušené plody hlohu můžete semlít v kávomlýnku; s medem tvoří výborný a chutný lék. Plody a listy použijete na čaj.
 
Šťáva z vojtěšky
 
Což je u nás běžné a snadno dostupné krmivo pro dobytek, obsahuje mnoho stopových prvků ve vyváženém poměru. Šťávu děláme jen z listů a ve směsi s mrkví ji používáme při cévních potížích a srdečních poruchách. Svým vysokým obsahem chlorofylu pomáhá proti stárnutí a infekcím. Rozpouští nahromaděné hleny a tím účinně léčí astma a průduškové potíže a také sennou rýmu.
 
Šťáva z jetele
 
Květy obsahují glukosidy, vitamín E a B, karoten.Působí při odkašlávání a močopudně. Doporučuje se při nemocech plic, ledvin a chudokrevnosti. Byly zjištěny i protirakovinné účinky jetele. Sušené kvítky jetele můžete rozmělněné přidávat do polévek,mladé lístky do salátů.
 
 
Šťáva z kopřivy
 
Obsahuje vitamíny C, K a B, karoten, pantotenovou kyselinu, chlorofyl, soli železa, vápníku, hořčíku a síry, dále cukr a bílkoviny. Šťáva z kopřivy zlepšuje srážlivost krve, zvyšuje množství hemoglobinu, trombocytů a eritrocytů, snižuje obsah cukru v krvi, celkové posiluje organizmus. Účinně působí při krvácení, anémii, ateroskleróze, nemocech ledvin, močového měchýře, jater a žlučníku, při hemoroidech, tuberkulóze, poruchách látkové výměny, při rekonvalescenci. Šťáva má velice silné účinky a měříme ji na lžíce, tak dvě denně. Kopřiva je cenná potravina, plně nahradí špenát. Z mladých listů a výhonků se připravuje chutná a výživná ruská polévka – šči a také saláty. Na Kavkaze se listy a mladé výhonky kopřivy nakládají do soli a používají jako příloha k masitým jídlům.

 
Šťáv je celá řada a vždy záleží jen na tom, po čem právě to naše tělo volá a v jakém množství. Vypití poloviny litru čerstvé zeleninové nebo ovocné šťávy denně je ten nejrychlejší a energeticky nejméně náročný způsob, jak tělu dodat potřebné živiny důležité pro stavbu a obnovu buněk a tkání našeho těla. Šťávy mají také tu moc vyléčit nás ze všech nemocí. Znám pár příkladů, kdy vyřazení pevné stravy a přijímání jen ovocných a zeleninových šťáv pomohlo k vyléčení rakoviny.
 
Přeji nám čisté tělo i mysl.

Sám sobě dokrorem, Jiří Cingroš