Dříve než nás nemoc zdeptá a přitlačí k zemi, v okamžiku, kdy si budeme připadat mocní a na vrcholu své slávy, uvědomme si, co jsme: jedna z forem bílkoviny, která byla náhodně stvořena z oceánu kosmického, slunečního a zemského záření, z něhož čerpáme svou energii ať pro lehkomyslné mrhání nebo účelné využiti. Tato energie, tyto přírodní síly, nám mohou vrátit naše ztracené zdraví. Jen je třeba se k nim znovu obrátit a přizpůsobit se jim. Každá nemoc je vlastně nedostatečné přizpůsobení těmto silám a každá smrt odmítáním jejich platnosti. Člověk je zdráv pouze tehdy, pokud jeho každodenní činnost odpovídá zákonům přírody. Pak je jeho život naplněn štěstím a radostí. Pokud tyto zákony ignoruje, onemocní. Čím větší je přezírání přírodních zákonů, tím těžší je nemoc.
Lidský život může existovat pouze mezi dvěma teplotními intervaly. Lidé, kteří se teple oblékají a doma si při ústředním topení vytvářejí skleníkové podmínky, si značně zužují toto teplotní rozmezí. Naopak lidé, kteří se pravidelně otužují např. střídavými vodními lázněmi nebo saunou, využívají velkého teplotního rozsahu, jsou energeticky bohatší a zdravější. Strava, která prošla tepelným zpracováním, ztrácí hlavní energetické vlastnosti. Naopak ty potraviny, které jsme nevařili nebo nepekli, si zachovaly energii a jsou živé. Lidé, kteří v dostatečné míře jedí syrovou stravu, jsou většinou zdraví, mají dobrou náladu a silné nervy. Ti, co dávají přednost tepelně zpracovaným jídlům a navíc nedodržují zásady oddělené stravy, mají tlusté střevo přeplněno závaly nestrávené potravy. To pak není schopno vytvořit optimální teplotní režim pro životně důležité orgány v břišní dutině.
Bez kyslíku není života a dýchání je jednou z nejdůležitějších funkcí našeho těla. Spojuje nás s mořem energie – s mořem prány. Bez hlubokého dýchání neodstraníme z krve kysličník uhličitý a nevytvoříme tak v těle podmínky pro optimální průběh všech životně důležitých pochodů. Správné hluboké dýchání řídí a ovlivňuje hladinu kysličníku uhličitého, který řídí činnost mozkových center regulujících dýchání, krevní oběh, látkovou výměnu zrak psychiku a podobně. Proto je tak důležité dodržovat správné dýchání. Dechová cvičení a volné metody hlubokého dýchání umožňuji normalizovat tento proces tak, aby odpovídal zákonu vzduchu.
Život na Zemi je bez vody nemožný. 70 % naší váhy tvoří voda. Pro udržení správného složení krve potřebujeme hlavně vodu obsaženou v ovoci, zelenině a jiných živých potravinách, které byly vystaveny slunečnímu záření. Mají-li procesy v organismu probíhat podle genetického programu, musíme stravu a vylučování kalů a škodlivin organizovat tak, aby odpadních látek zůstávalo v těle co nejméně, krev se lehce čistila v játrech a byla schopna předávat našim tkáním potřebné množství kyslíku. Aby bylo jídlo dokonale stráveno a dodalo do krve potřebné množství živin – bílkovin, uhlovodanů, tuků, enzymů, vitamínů či stopových prvků – je třeba odstranit z krve škodlivé látky a jejich druhotné formy jako je bilirubin, přebytečný cholesterol nebo soli usazující se v kloubech. Naše krev musí odpovídat parametrům homeostáze (stav dynamické funkční rovnováhy v živém organismu). Čistá krev, která zajišťuje geneticky naprogramovanou výměnu látkovou, je v souladu se zákonem vody a zaručuje člověku pevné zdraví.
Lidský organizmus je nemyslitelný bez slunečního svitu. Sluneční paprsky oživují vzduch, vodu i Zemi a my jsme všichni zrozeni ze sluneční energie. Potraviny jsou též plody slunce. 90% našich informací získáváme zrakem, tedy příjmem odražených slunečních paprsků. Všechny biologické procesy v těle probíhají v souladu s biorytmy slunečního času. Znalost těchto kosmických biorytmů a život v souladu s biorytmy slunečního času znamená optimální využití možností našeho organizmu. Pokud slunce vychází v pět nebo v sedm hodin a my ležíme v posteli do devíti a večer, kdy slunce zapadá v 21 hodin, ponocujeme do dvou, do tří hodin do rána, pak jen stěží můžeme čekat, že budeme zdrávi. Za neuspořádaný život v rozporu se slunečními biorytmy platíme zdravím a často i životem. Nebo vezměme jiný příklad. Otylý muž, řekněme přímo tlusťoch, s břichem plným kalových kamenů, se jde opalovat. Sluníčko mu dodá velké množství energie, které urychlí rozkladný proces v záhybech jeho tlustého střeva a v podkožním tuku. Do krve se valí proud škodlivých látek, na který nemohou játra stačit. Na kůži naskakují puchýře naplněné vodou – výsledek okysličovacích reakcí v podkožních vrstvách. Takovýto nerozumný muž riskuje značné potíže se srdcem, vznik nádoru, celkové zhoršení zdravotního stavu. Porušuje najednou několik zákonů přírody včetně zákona vody a slunce.
Člověk zná pět druhů energie: biochemickou, fyzikální, chemickou, tepelnou a mechanickou. Nejkvalitnější jsou první dva druhy. Rostliny ve svých bílkovinách, tucích a uhlovodanech obsahují sluneční energii. Pokud tedy člověk jí pouze živočišnou, vařenou nebo smíšenou stravu, která je považována za mrtvou, získává pouze ten nejméně kvalitní druh tepelné energie. My sami nemůžeme využít sluneční energii přímo. Využíváme netepelnou, ale chemickou a fotochemickou energii rostlin. Pokud máme energii přímo od nich, získáváme řádově lepší energii než tu, kterou jsme získali z živočišné stravy, od zvířat, která rostliny požila před námi. Makroenergické řetězce rostlin, mají-li být zvířaty stráveny, se musí rozpadnout a okysličit, neboli projít značnými změnami. Pouze tak, v kvantech, se vylučuje energie, kterou zvíře potřebuje. Struktura syrové rostlinné stravy je nositelem fotochemické energie pocházející ze slunce. Vařením a rozmělňováním potravin ničíme tuto strukturu a tím i energetiku, kterou přináší. Slunce je energie, slunce je život.
Ke zdraví patří činnost. Pohyb je jednou z podstat života, je to funkce, která se nedá ničím nahradit. Bez něj následuje smrt. Ne náhodou dlouhověcí lidé jsou velice agilní, pracují hodně a s chutí. Dobré zdraví mají běžci (ne vrcholoví). Každý jakoby dostával náboj bodrosti s každým uběhnutým kilometrem a to není pouze příměr. Tak tomu je doopravdy. Naše země je opředena mocnými proudy magnetických siločar. Člověk jako malý rotor, biologický krystal, protíná při svém pohybu tyto siločáry. V jeho těle se indukuje elektřina. Ta se kondenzuje a využívá podle potřeby buněk. Účinnost elektrické indukce u běžce závisí na vnitřní čistotě jeho těla. Čím méně je v organizmu škodlivin, tím menší jsou ztráty energie při překonávání odporu uvnitř těla. Takže běžci nebo rychlí chodci, cyklisté či plavci, tenisté a jiní rekreační sportovci, nezapomeňte, že svýma nohama stvrzujete zákon činnosti, jak ho objevili pánové Joula Lenc. Velikost elektromagnetické síly je přímo úměrná množství magnetických siločar protnutých naším tělem a nepřímo úměrná odporu uvnitř organizmu, který je dán mírou jeho znečištění.
Stupeň dokonalosti člověka závisí na stupni rozvoje jeho mozku. Rozum je zdrojem vědomostí, síly, harmonie a dokonalosti. Je dokázáno, že vědomou mozkovou činností, lze vyvolat jak kladné, tak i záporné tělesné změny. Lidský mozek je velká endokrinní žláza produkující asi pět set (!) hormonů. Řídí práci všech orgánu a systém vylučování peptických hormonů, urychlujících trávení, které ovlivňují pochody v těle. Navíc tyto látky řídí i samotný mozek. To, jak jsme duševně naladěni, jaké přákazy vydáváme, má obrovský význam pro vznik a léčení nemocí. Často, abychom se vyhnuli nepříjemným stresům doma či v práci, vydáváme sebemenší selhání organizmu za nemoc a jdeme ihned k lékaři. Vyžadujeme neschopenku a léky. Psychicky se ladíme na morodění a vyžadujeme od okolí účast. Děláme–li to často, okolí nám přestává věřit a nazývá nás simulanty nebo hypochondry. To by nebylo to nejhorší. Naše nemoc po určitém čase propuká (sami jsme si ji vsugerovali) a stává se chronickou. Dostáváme se do pasti, kterou jsme si nastražili. Podle Národního ústavu rezervních zdrojů člověka v USA je právě toto mechanizmus vzniku mnoha těžkých onemocnění. Pokud člověk opravdu onemocní, musí se správně psychologicky naladit. Musí léčit své tělo a ne nemoc. Musí myslet v obrazech.
Svět, včetně člověka v něm, existuje pouze na základě harmonie mezi součástmi vesmíru a přírody. Ty organizmy, které z této harmonie nějak vybočují, jsou odsouzeny k zániku. Tak vyhynuli dinosauři, tak vyhyneme i my, pokud budeme nadále ničit přírodu a jednat v rozporu s jejími zákony. Ozónovou dírou nás spálí slunce nebo nás příroda vyhubí jako škůdce pomocí epidemií typu AIDS či jinou morovou ranou. Jinak se člověk úspěšně ničí sám jídlem, přílišným pitím alkoholu, drogami a stresy. Milióny lidí nejen nežijí v souladu s přírodními zákony, ale i v rozporu sami se sebou. Poddávají se svým slabostem a pak při vzniku nemoci se snaží zákon, který překročili, kompenzovat jiným. Život se pro ně stává řetězem protikladů.
kniha Sám sobě doktorem, Jiří Cingroš
