Jak se stát jogínem

joginHluboko v duši každé živé bytosti se skrývá neuhasitelná žízeň po absolutní svobodě. Od první chvíle, kdy člověk poprvé otevřel své oči zde na Zemi, byl nespokojený, protože cítil, že je vězněm okolností svého života. Je nešťastný, protože nemůže dělat vše, co chce, je nespokojený se svými schopnostmi, protože je neumí použít tak, aby se osvobodil ze svého vězení. Touží po neomezené nespoutané nekonečnosti. Chce létat, chce se pohybovat v prostoru bez zábran volně jako pták: touží po tom, aby byl dokonale volný.

 

Tato touha po svobodě se projevuje jak u těch nejprimitivnějších úrovní lidského života, tak u těch nejpokročilejších, nehledě na to, jestli si to daný jednotlivec uvědomuje či ne.

Jeskynní muž, který si vyrobil kyj, aby rozšířil svou moc a člověk dnešní doby, který využívá všech vymožeností vědy a technologie, aby zvýšil své pohodlí a dosáhl svých cílů – oba nevědomě touží po svobodě. Protože však člověk nehledá svobodu na tom jednom jediném místě, kde jí může nalézt, upadá stále hlouběji a hlouběji do otroctví. Dokonce i náš nekonečný hon za penězi a mocí vychází z přesvědčení, že peníze či moc nám přinesou svobodu, po které tak silně toužíme. To, čeho pak dosáhneme, je přesný opak. Promarníme celý svůj život honbou za penězi, mocí a postavením; a promarníme veškeré síly svého ducha tím, že vymýšlíme způsoby a cesty, jak bychom využili své bližní a jak bychom je účinně zatlačili ke straně, pokud nám zkříží cestu.
Potom, když se nám podaří získat jmění, se stáváme otroky svého bohatství a postavení. Hodíme přes palubu všechny své vnitřní hodnoty a zcela zničíme život sobě samým a všem kolem nás. Když se rozhlédneme kolem sebe v každodenním životě, vidíme, jak moc lidé trpí v okovech, které si pro sebe sami ukuli, i přestože jsou naplněni touhou po svobodě. Ale i sama tato touha vytváří stále nové okovy na jejich nohou. Je tedy vůbec nějaká možnost, aby se člověk osvobodil?

Ano, skutečně je! Ale musíme se nejdříve osvobodit od své osoby, protože to jsou právě naše přání a touhy hluboko v nás, které nás drží v otroctví. Jen když se od nich osvobodíme, můžeme dosáhnout dokonalé svobody! Jediná skutečná a dokonalá svoboda existuje pouze tam, kde není vůbec žádná touha! Být osvobozen od touhy znamená být osvobozen od magie klamu materiálního světa. Absence touhy nám otvírá oči a posouvá náš úhel pohledu ze země vzhůru. Umožňuje nám být objektivní a soudit vše na základě pravých hodnot. Být osvobozen od touhy znamená být osvobozen od utrpení, protože veškeré utrpení vzniká z nesplněných přání. Být osvobozen od touhy, znamená být zachráněn před smrtí, protože neustálý, zdánlivě nekonečný cyklus zrození a umírání skončí, jakmile přestaneme být taženi zpět do materiálního světa svými touhami. V tu chvíli jsme schopni si vychutnat nekonečnou svobodu, která stojí nad časem a prostorem.

Je možné to zažít už v našem fyzickém těle; neboť přestože naše tělo patří fyzickému světu, naše vědomí se může povznést na úroveň duchovní všemohoucnosti a vševidoucnosti a zcela s nimi splynout. Když toho dosáhneme, splní se nám biblický slib: „On sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude…“ Člověk je skvěle navržený nástroj na projevení ducha v materiálním světě. Ačkoliv jeho tělo patří hmotnému světu, je jeho úlohou dosáhnout svým vědomím nejvyšších duševních sfér a velké věčné pravdy, které tam nelezne, pak přinést dolů za zem a prakticky je zde využít.

 

zenaTragédie lidské existence začíná ve chvíli, kdy lidé ztratí vidinu vyššího cíle svého bytí a začnou se ztotožňovat s tělem a jeho touhami. Člověk zapomíná, že jeho JÁ je duchovní a nesmrtelné a že je součástí nekonečného věčně trvajícího bytí, které oživuje celý vesmír. Když se ztotožní se svým tělem, přestává být pánem těch ohromných přírodních sil, které působí v jeho těle; naopak se stává jejich otrokem, zakotví se hluboko v hmotném světě a žene se do nejubožejšího otroctví. Jak bible jasně vysv