Trendem současnosti v obavách o zdraví je otázka, zda-li vegan přijímá dostatečné množství bílkovin, které jsou potřebné pro stavbu jeho těla, z jakých zdrojů je bere a zda-li jsou takové zdroje vhodné a dostačující. To je věc, která rozděluje lidi různě se stravující na dva hlavní tábory a odvádí tak pozornost od skutečně důležitých stravovacích zvyků, jako je například kvalita jídla, jeho zpracování, čerstvost, čistota, množství nebo obsah zdravých tuků.
Rozhodla jsem se zde proto uvést 10 úhlů pohledu, proč bychom se měli přestat strachovat o to, jaké množství bílkovin do těla dostáváme a to i proto, že strach plodí zase jen strach, nerovnováhu a nemoci.
1. Pravděpodobně nepotřebujeme takové množství bílkovin, které si myslíme, že musíme mít
Jak asi dobře víte, ženy potřebují něco kolem 46 gramů proteinu na den a muži přibližně 56 gramů bílkovin na den. Při takové míře si můžete v klidu sednout s miskou hummusu, porcí tempehu, čočky, růžičkové kapusty, listového salátu, dát si každý den hrst ořechů a semínek všeho druhu a jíst pravidelně dostatek zeleniny jako je špenát, brokolice, petržel, okurka, celer nebo rajčata a budete zdraví a spokojení. Více naleznete v článku 7 principů ekologie těla.
2. Posedlost bílkovinami je zbytečná a nepodložená
Byly časy, kdy se lidé z našeho úhlu pohledu skutečně museli zamýšlet nad množstvím bílkovin přijatých ve své každodenní stravě a to hlavně z toho důvodu, že celý den tvrdě fyzicky pracovali. Řekla bych však, že se nad tím ani nezamýšleli, protože na to neměli čas. Zkrátka jedli přirozeně to co bylo, podle toho kde žili a jaké bylo roční období a tím odpadly všechny zbytečné obavy. My naopak žijeme v době, kdy řešíme úplně vše a fyzicky neděláme skoro nic (3 hodiny sportu týdně je nic). Z toho důvodu není na místě složitě bádat nad tím, jestli náhodou neumřeme na nedostatek bílkovin.
3. Dostali jsme se až sem bez kvót na množství proteinu
Moderní společnost jaksi přehlédla fakt, že lidská rasa zvládla celkem dlouho přežít a vyvinout se bez umělých, strachem vytvořených měřítek na vše. Lidskou intuici a selský rozum nahradily tabulky, upozorňování a diktát nejen na to, co máme jíst a tak se mnozí z nás spíše než na radost a pohodu z možnosti chutně a přirozeně jíst podle signálů svého těla, soustředí na počty mikro a makro živin ve vyváženém množství určeném cizími lidmi, počítání kalorií nebo bůhví na co. Každý skutečný odborník na výživu vám však řekne, že jednoduchá vyvážená strava je klíčem ke zdraví a pohodě a že není třeba cokoli dramatizovat nebo se dostávat do extrémů a to platí i o hlídání proteinů.
4. Senzacechtivost je často o penězích
Vše, co jsme zatím slyšeli o proteinech a jejich nutnosti je řešit a pravidelně konzumovat převážně z živočišných nebo umělých zdrojů je výrobkem velkého stroje na peníze. Firmy investují miliardy a vrývají nám skrze média do paměti důležitost proteinů hlavně proto, že to pro ně znamená další a vyšší přítok peněz do jejich kapes, za námi nakupované proteinové nápoje, tyčinky, suplementy, nálepky typu „obohaceno o protein X“ nebo honba za pravidelným přísunem masa z antibioticko-hormonálních velkochovů, kde etika je sprosté slovo a maso vystresovaných a mučených zvířat nemá se zdravím vůbec nic společného. Bylo by fajn nepropadat systému tak jedno-duše a spíše následovat své Vědomí namísto stádního pochodu v řadě.
5. Přirozená rostlinná dieta splní veškeré potřeby našeho těla
Největší mylnou představou je, že maso je nejdůležitějším a nenahraditelným zdrojem proteinu. Ve skutečnosti však zelenina, ovoce a ořechy jsou zcela nabity živinami, které nejvíce pro zdraví svého těla potřebujeme a které předčí vše ostatní. Otázkou u mnohých z nás však je, nakolik jsme zvyklí na svůj dosavadní styl života – svůj pohodlný jídelníček a líní něco měnit – své chutě, přístup, míru zodpovědnosti za své zdraví a celkové životní nastavení.
6. Naše tělo může spotřebovat jen omezené množství bílkovin
Pokud jste někdy byli v blízkosti kulturisty víte, že často jedí, dýchají a žijí proteinem. Jsou si dobře vědomi toho, že doplňky, které konzumují jsou nad rámec toho, co jejich těla jsou schopna zpracovat a využít do tvorby svalů (cca 25 – 30 g bílkoviny za hodinu) nebo zpracovat celkově, ale stejně raději snědí více než méně. Dochází tak poté k vysoké míře překyselení organismu, které je živnou půdou pro plísně, kvasinky, infekce, záněty, nádory a původ vše nemocí.
7. Jsou zde i jiné nutriční potřeby, které si zaslouží naši pozornost
Koncentrováním se tak moc na otázku proteinů mnohým z nás bere prostor pro to, zaměřit se na přísun zdravého množství jiných, životně důležitých živin, jako je například draslík, železo, vápník, hořčík, vitamín C, E, B, D, Lykopen, Lutein, Cholin, Omega 3 a 6 a mnoho dalších. Přílišná pozornost jen jedním směrem není zdravá. Více v článku Přírodní zdroje minerálních látek.
8. Měli bychom odvrátit pozornost od „více“ a soustředit se spíše na „méně“
Vždy je velmi důležité vědět, že naše strava je vyvážená a zdravá, ale od kdy je skutečnou nutností být paranoidní a užívat co největší množství vitamínů a proteinů, které naše tělo ani nezvládá zpracovat? Žijeme v konzumní době přepychu a problémem většiny lidí není to, že mají málo, ale že mají moc a stále věci (lidi, situace, emoce) nadužívají, což vede postupně ke zkáze. Jediný rozumný důvod pro pečlivou pozornost tomu co, kolik a kdy jíme je v případě, že se potýkáme s vážnými zdravotními problémy, které narušují přirozenou obranyschopnost a procesy našeho těla, které potřebuje cíleně posílit stravou nebo naopak hladovkou. Zvláštní pozornost na stravu také vyžadují děti a těhotné ženy.
9. Nejčastěji konzumované proteinové jídlo má mnoho vedlejších účinků
Krůtí maso, kuřecí maso, halibut, losos, vepřová panenka, vše z průmyslových velkochovů, barvené, napíchané, zbědované – vidíte to schéma? Vím, že se to mnohým z vás nebude líbit, ale je vědecky dokázáno, že tyto potraviny nás zamořují škodlivými toxiny a plnidly, nemluvě o zpomalení našeho imunitního systému jako celku. Neříkám, že všechny zdroje proteinů jsou špatné, protože rostlinné zdroje proteinů jsou vynikající, ale když vezmete v úvahu standardní českou nebo fastfoodovou stravu, začne vám být jasné, že jde o to, dostat do sebe co nejvíce bílkovin, což nesvědčí našim tělům ani mysli.
Výjimka
I přes to, že se mnozí z nás shodnou na tom, že maso v současnosti při našem životním stylu není zapotřebí, existují určité tisíce let staré léčebné směry, jako například Tradiční Čínská Medicína nebo Ajurvéda, které u některých konstitučních typů a nemocí občasnou konzumaci kvalitního masa z bio chovů doporučují a proti tomu nelze nic namítat, neboť každý z nás skutečně v určitém období života potřebuje něco jiného.
Pro někoho je konzumace masa otázkou etiky, pro jiného chuti, pro dalšího peněz pro jiného zdraví nebo přesvědčení. Pravdou je, že neexistuje univerzální návod pro všechny, neboť jsme každý jeden individualitou jak tělem, tak stupněm vědomí a neseme zodpovědnost za sebe a svůj život každý sám. To, že nyní někdo maso konzumuje a jiný ne, není ani „dobře“ ani „špatně“. Poselstvím těchto řádek není nikoho přesvědčovat ani měnit, spíše jen poukázat na nesmyslný hon nejen za proteiny, ve snaze udržet si své zdraví a nadhodit myšlenku, která možná uvede do chodu další procesy, které by nám všem mohly být ku prospěchu.
Nebojte se být osobití a zkuste odhodit dogmata a strach, které nyní ovíjejí vše, čeho se naše mysl chytí. Více je méně a svoboda je nejvíce!
Hezky napsané
Hezký článek 🙂