Nejohroženější druh na světě: ČLOVĚK

Mnoho lidí z kmene Awá je stále nedotčeno civilizací a žijí dál svým způsobem života bez jediného kontaktu s vnějším světem. Ze jejich záchranu začal v dubnu bojovat herec Colin Firth. Brazilská vláda dostatečně nechrání prales, kde tito lovci-sběrači žijí už tisíce let. V naprosté izolaci od civilizace. Britský herec, který odstartoval svoji kampaň v dubnu, vyzval přímo brazilského ministra spravedlnosti, aby dřevorubce zastavil. Lidé Awá mají právo žít dál bez vlivu civilizace a dál užívat území pralesa, kde žijí odjakživa. Tyto pozemky by se měly stát přírodní rezervací.

„Když je dřevorubci vidí, zabíjejí je. Luky a šípy lidí Awá se nemůžou vyrovnat vyspělým zbraním… Je ale někdo, kdo tomu může zabránit: brazilský ministr spravedlnosti. Může nařídit policii, aby těžaře zatkla a držela je stranou. Potřebujeme však dost lidí, kteří mu jej budou urgovat. Právě teď máme šanci něco udělat. Pokud mnoho lidí prokáže svůj zájem, bude to fungovat,“ vyzval Firth za organizaci Survival International.

Pralesu v severovýchodní Amazonii teď hrozí zánik. Nebudou zde vystavěna města, ale zůstane tu pustina s nekonečnými pastvinami pro dobytek. Některé části pralesa patří k těm nejstarším na světě a domorodým lidem se zatím daří bojovat proti těžařům. Ale úspěch je to spíš relativní – přežívají, ale jsou na samotné hranici zániku. Otázkou zůstává, jak dlouhý to bude boj a zda není už od počátku prohraný…

I vy můžete pomoci v této bitvě. Více si přečtěte na stránkách Survival International.

Tento příběh, příběh jednoho kmene kdesi uprostřed divoké amazonské přírody je příběhem lásky k pralesu. To co nás na pralese děsí (divokost, všudypřítomnost smrti, neuspořádanost, bujnost a živelnost), tito domorodci považují za běžnou součást života.

Lov je pro ně nejpřirozenějším způsobem získávání potravy. Ti domorodci, kteří dosud žijí nedotčení civilizací, používají zhruba 2metrové šípy, které umějí dolétnout vysoko a daleko do vyšších pater pralesa. A hlavně – létají potichu. Někteří domorodci zabavili zbraně pytlákům a stali se z nich zruční střelci.

Prales poskytuje Awá bohatství potravy. Stejně jako mnohá jiná společenství, i Awá mají svá tabu. Například některá zvířata je zakázáno jíst . Patří mezi ně kapybara (druh hlodavce) nebo harpyje. Ale také netopýři, vačice opossum nebo kolibříci. Důvody jsou docela pestré – zvíře je příliš malé nebo příliš velké, páchne nebo se traduje, že přivádí bolest hlavy. Ostatní zvířata se zase loví jen v určitou roční dobu. A tento přístup, jakkoli se nám může na první pohled zdát podivný, má skrytý smysl – díky němu soužití lidí a pralesa funguje po tisíciletí. Některá zvířata Awá mohou lovit jen v některou roční dobu, a tak se mají zvířata šanci rozmnožovat a nevyhynou.

Tito domorodci totiž mají neuvěřitelně těsný vztah s přírodou. Ženy se starají o osiřelé opice, jako by byly jejich vlastními dětmi. Při lovu v pralesích se často stane, že matka uhyne a mláďata, a místní lidé tak mají pocit odpovědnosti. Péčí o zvířata vrací přírodě zpět to, co si z ní berou, aby mohli přežít.

Tito lovci-sběrači jsou neustále v pohybu – kočují. Ale ne bezcílně, nutí je k tomu hledání stravy, která se vyskytuje v různou dobu na různých místech. Právě jejich kočovný způsob života v nich vytváří silnou vazbu na svoji zem.

Železnice byla postavena v 80. letech,  a tehdy bylo i rozhodnuto kontaktovat Awá a osidlovat jejich zem. Katastrofa na sebe nenechala dlouho čekat – v podobě malárie a chřipkové epidemie. Mnoho domorodců tehdy zemřelo. Železnice vyváží rudu, ale přiváží ty, kteří mají zájem o místní půdu a její zásoby (nerostné suroviny, dřevo a zvířata).