Ať žije klystýr!

lotusNejdůležitějším předpokladem pevného zdraví je udržování čistých střev a to bez klystýru zkrátka nejde. I když tato věta asi pro většinu lidí nebude znít moc populárně, je to fakt. Ve střevech se tvoří obranyschopnost organismu, která nás chrání proti rakovině a dalším nemocem.

Když je střevo zaneřáděné, vznikají v něm ty toxiny otravující tělo a škodliviny vyvolávající křeče našich cév a ničící ledviny.Tlusté střevo plné kalových kamenů tlačí ledviny k páteři. Ty se ocitají v „kamenném pytli“, usychají a přestávají fungovat. Proto jsou tak důležité pravidelné výplachy střev neboli klystýry, odborně klyzma. Projímadla nebo léky s mnoha vedlejšími účinky jsou velmi drastickou  a po čase i návykovou cestou a ještě více zhoršují činnost střev a zácpy. U klystýru se ničeho takového nemusíme obávat. Klystýr má také tu výhodu, že ho můžeme provádět postupně a šetrně pro naše střeva. Nejdříve z tlustého střeva vyplavíme hrubé nečistoty (bez dýchacích cviků) a pak se zatajeným dechem nasáváme vodu až do tenkého střeva. Tato metoda funguje v jógové hygieně už tisíce let a nese název uddijána. Funguje jako vakuová pumpa. Takovýto výplach střev nejen masíruje orgány břišní dutiny,zabraňuje hemeroidům, ale také snižuje napětí v ledvinách a cévách. Uddijánu, výplach s dýchacími cviky, musíme provádět opatrně, maximálně minutu dvakrát denně, protože vnitřní reakce je velice silná. Musíme ji proto při výplaších zavádět postupně a vždy na lačný žaludek! Neměli by ji praktikovat lidé se slabým srdcem, značnými dýchacími potížemi, střevními infekcemi, vysokým tlakem a pištěli. Ti provádějí pouze běžné klystýry tlustého střeva. Nemusí je provádět denně a s tak velkými dávkami vody. Tato metoda se také nedoporučuje těhotným ženám. Hladké svalstvo střeva je receptoricky spojeno s hladkým svalstvem dělohy a jeho podráždění by mohlo vést ke stahům děložního svalstva a dokonce k potratu. Klystýr je nejen výborný prostředek na zácpu, hemeroidy, polypy, otravu organizmu, vysoký tlak, bolesti hlavy a deprese, ale i na hubnutí.

Jsou to jen naše bloky – hluboko usazený strach a systémy přesvědčení léty pěstované, které nám brání objevit zázračné účinky klystýru pro naše střeva a zdraví.

kamenyMůžeme napoprvé vyzkoušet klystýr jen třeba s půl litrem vlažné vody a pozorovat co se bude dít. Zjistíme, že vlastně nic a ohromně se nám uleví a posílí se naše sebevědomí. Mě se to takhle přesně stalo. Celý život jsem se toho bála, i jen ta představa mi byla nepříjemná. Pak jsem onemocněla a chtěla vyzkoušet všechny dostupné nechemické metody, abych si navrátila zpět své zanedbané zdraví a přišel na řadu klystýr.

Z mého prvního klystýru jsem udělala rituál. Zapálila si svíčky v koupelně, na zem položila podložku na jógu a přes ní ručník a polštářek. Chvíli jsem meditovala a představovala si prospěšnost celé procedury a jak skvěle se po ní budu cítit a tím se krásně zklidnila. Pak jsem zavěsila naplněný irigátor s pouhým půl litrem uriny o teplotě mého těla na háček na ručníky ve výšce pasu (kvůli délce hadičky) a klekla si na podložku, opřená o předloktí – pozice kočky. Kokosovým olejem namazaný konec irigátoru jsem si uvolněně zavedla, otočila kohoutek a bylo. Byla jsem velmi překvapená, že nic necítím, nic nebolí, až jsem si asi po minutě říkala, že to asi neteče. Natáhla jsem se k irigátoru, že ho zkontroluji a zjistila jsem, že je prázdný. Udělalo mi to takovou radost! Překonala jsem se, překonala jsem svůj 36 let pěstovaný blok a odměnou mi byl skvělý pocit! Pak jsem vstala, oblékla se a šla pracovat. Vůbec žádný tlak ani potřeba vyprázdnit se. Jakoby nic. Udělala jsem tedy další test a šla zpět do koupelny, lehla si na zem, opřela se chodidly o skříňku s pokrčenýma nohama v kolenou na 90° a zvedla pánev tak vysoko, jak mě to pustilo. Začala jsem podtlakově hýbat břichem a dělat uddijánu. Slyšela jsem, jak to ve střevech šplouchá a jak se promývají. Zaplavila mě další radost a pocit Jednoty s vlastním tělem. Takto jsem cvičila tak dlouho, dokud mě to nepřestalo bavit – cca 8 minut 🙂 . Pak jsem si ještě lehla na pravý a pak na levý bok, chvíli si četla knížku a relaxovala. Pohoda. Pak jsem se vyprázdnila a cítila se jako hrdina. Velmi lehký, prosvětlený hrdina nad věcí 🙂

Zkušenost je jediná pravda a dokud to člověk na sobě nevyzkouší, neví. Ale všechno má pro každého svůj čas a nic se nedá uspěchat chtěním. Vždy se nejprve zajímám o věc, která mě něčím zaujme, zjišťuji o ní veškeré možné informace, které jsem schopna pojmout a buďto mi daná věc spadne až do srdce, kde mě probudí natolik, že ji pak i sama vyzkouším nebo od toho upustím a jdu zkoumat něco jiného. Takto se stávám stále bohatším člověkem.

Zde je návod podle Jiřího Cingroše:

irigatorAsi do jednoho až dvou litrů teplé vody přidáme šťávu z jednoho až dvou citrónů přecezenou přes sítko nebo různé bylinkové nálevy či odvary (heřmánek), případně olejíčky, např. třezalkový, lněný apod. a nalijeme je do nádobky klystýru (irigátoru). U olejíčků a bylinek pak už nejde jen o očistný, ale i výživný nebo léčebný klystýr. Iniciativě se meze nekladou, ale určitě je i zde nutno dbát na správné dávkování jako u čajů nebo koupelí, protože tlustým a tenkým střevem může tělo načerpat více látek, než při jejich dlouhém pochodu zažívacím traktem. Působení léčiv i uriny (zejména odpařené „čtvrtinové“) zesílíme dýchacími cviky, kdy náš zažívací trakt pracuje jako podtlaková pumpa a dochází tak k vyživování a čištění nejen 1,5 metru tlustého střeva a konečníku, ale i značné části ze 7 metrů střeva tenkého. Irigátor zavěsíme asi do výše očí. Klystýr přijímáme vkleče s hlavou opřenou o ruce. Dýcháme zhluboka ústy, zcela uvolníme břicho. Konec hadičky (násadky) před každým zasunutím namázneme stolním olejem. Jen zřídka se vám podaří přijmout celou dávku najednou.Většinou nadvakrát, natřikrát. Citrón či heřmánek je pak lépe přidat až do poslední části nálevu. K očistě přistupujeme bez obav a myslíme na to, jak nám životodárná voda protéká střevy a vymývá zbytky jedovatých látek. Vodu necháme téct až do pocitu většího tlaku, nikdy ne bolesti. Vodu se snažíme v sobě chvíli zadržet, pokud se nám to podaří. Klystýr aplikujeme nejlépe ráno od pěti do sedmi hodin nebo večer před spaním, prakticky kdykoliv; podmínkou je prázdný žaludek. Jen tak lze dýchacími cviky dostat vodu až do nejzazších partií střeva. Jógové např. nepotřebují žádnou irigační soupravu /klystýrku/, prostě se posadí do vody a stahy svého střeva jsou schopni nasávat vodu a promýt celý zažívací trakt. Nácvik takových praktik je záležitost několika měsíců pod dohledem zkušeného guru (učitele). Vy po určité praxi můžete důkladně promýt celé střevo, nejen část tlustého. Po počáteční dávce vody, kdy vypláchnete většinu kalu, několikrát hluboce vydechnete a zadržíte dech asi na pět až deset vteřin. Žaludek přitáhnete k páteři. Bránici vtáhnete do hrudního koše. Myšlenkově se soustředíte na to, jak vám voda proudí do střev. Také to pocítíte, dokonce uslyšíte. Vydechujte rázně, ale s citem. Nesmíte pociťovat velký tlak, v žádném případě bolest. Po klystýru je dobré si na chvilku odpočinout. Nemůžete také hned vyjít z domu, protože voda ze střev se vám může vracet i po půlhodině. Upozornění: Při zadrženém dechu a nasávání tekutiny do nejzazších partií střeva dbejte na to, aby v klystýrce bylo dostatek vody, jinak nasajete i vzduch, který vám může ve střevech vyvolat nepříjemné pocity.Při počáteční očistě střev přijímáte klystýr:1. týden – denně 2. týden – ob den 3. týden – ob dva dny 4. týden – ob tři dny 5. týden – jednou týdně. Pro dokonalou očistu a obnovu původního stavu střeva pokračujete v aplikaci klystýru i nadále jednou za 14 dnů, podle potřeby častěji, např. po vydatném hodokvasu. Při očistě střev musíte za