Ať žije klystýr!

lotusNejdůležitějším předpokladem pevného zdraví je udržování čistých střev a to bez klystýru zkrátka nejde. I když tato věta asi pro většinu lidí nebude znít moc populárně, je to fakt. Ve střevech se tvoří obranyschopnost organismu, která nás chrání proti rakovině a dalším nemocem.

Když je střevo zaneřáděné, vznikají v něm ty toxiny otravující tělo a škodliviny vyvolávající křeče našich cév a ničící ledviny.Tlusté střevo plné kalových kamenů tlačí ledviny k páteři. Ty se ocitají v „kamenném pytli“, usychají a přestávají fungovat. Proto jsou tak důležité pravidelné výplachy střev neboli klystýry, odborně klyzma. Projímadla nebo léky s mnoha vedlejšími účinky jsou velmi drastickou  a po čase i návykovou cestou a ještě více zhoršují činnost střev a zácpy. U klystýru se ničeho takového nemusíme obávat. Klystýr má také tu výhodu, že ho můžeme provádět postupně a šetrně pro naše střeva. Nejdříve z tlustého střeva vyplavíme hrubé nečistoty (bez dýchacích cviků) a pak se zatajeným dechem nasáváme vodu až do tenkého střeva. Tato metoda funguje v jógové hygieně už tisíce let a nese název uddijána. Funguje jako vakuová pumpa. Takovýto výplach střev nejen masíruje orgány břišní dutiny,zabraňuje hemeroidům, ale také snižuje napětí v ledvinách a cévách. Uddijánu, výplach s dýchacími cviky, musíme provádět opatrně, maximálně minutu dvakrát denně, protože vnitřní reakce je velice silná. Musíme ji proto při výplaších zavádět postupně a vždy na lačný žaludek! Neměli by ji praktikovat lidé se slabým srdcem, značnými dýchacími potížemi, střevními infekcemi, vysokým tlakem a pištěli. Ti provádějí pouze běžné klystýry tlustého střeva. Nemusí je provádět denně a s tak velkými dávkami vody. Tato metoda se také nedoporučuje těhotným ženám. Hladké svalstvo střeva je receptoricky spojeno s hladkým svalstvem dělohy a jeho podráždění by mohlo vést ke stahům děložního svalstva a dokonce k potratu. Klystýr je nejen výborný prostředek na zácpu, hemeroidy, polypy, otravu organizmu, vysoký tlak, bolesti hlavy a deprese, ale i na hubnutí.

Jsou to jen naše bloky – hluboko usazený strach a systémy přesvědčení léty pěstované, které nám brání objevit zázračné účinky klystýru pro naše střeva a zdraví.

kamenyMůžeme napoprvé vyzkoušet klystýr jen třeba s půl litrem vlažné vody a pozorovat co se bude dít. Zjistíme, že vlastně nic a ohromně se nám uleví a posílí se naše sebevědomí. Mě se to takhle přesně stalo. Celý život jsem se toho bála, i jen ta představa mi byla nepříjemná. Pak jsem onemocněla a chtěla vyzkoušet všechny dostupné nechemické metody, abych si navrátila zpět své zanedbané zdraví a přišel na řadu klystýr.

Z mého prvního klystýru jsem udělala rituál. Zapálila si svíčky v koupelně, na zem položila podložku na jógu a přes ní ručník a polštářek. Chvíli jsem meditovala a představovala si prospěšnost celé procedury a jak skvěle se po ní budu cítit a tím se krásně zklidnila. Pak jsem zavěsila naplněný irigátor s pouhým půl litrem uriny o teplotě mého těla na háček na ručníky ve výšce pasu (kvůli délce hadičky) a klekla si na podložku, opřená o předloktí – pozice kočky. Kokosovým olejem namazaný konec irigátoru jsem si uvolněně zavedla, otočila kohoutek a bylo. Byla jsem velmi překvapená, že nic necítím, nic nebolí, až jsem si asi po minutě říkala, že to asi neteče. Natáhla jsem se k irigátoru, že ho zkontroluji a zjistila jsem, že je prázdný. Udělalo mi to takovou radost! Překonala jsem se, překonala jsem svůj 36 let pěstovaný blok a odměnou mi byl skvělý pocit! Pak jsem vstala, oblékla se a šla pracovat. Vůbec žádný tlak ani potřeba vyprázdnit se. Jakoby nic. Udělala jsem tedy další test a šla zpět do koupelny, lehla si na zem, opřela se chodidly o skříňku s pokrčenýma nohama v kolenou na 90° a zvedla pánev tak vysoko, jak mě to pustilo. Začala jsem podtlakově hýbat břichem a dělat uddijánu. Slyšela jsem, jak to ve střevech šplouchá a jak se promývají. Zaplavila mě další radost a pocit Jednoty s vlastním tělem. Takto jsem cvičila tak dlouho, dokud mě to nepřestalo bavit – cca 8 minut 🙂 . Pak jsem si ještě lehla na pravý a pak na levý bok, chvíli si četla knížku a relaxovala. Pohoda. Pak jsem se vyprázdnila a cítila se jako hrdina. Velmi lehký, prosvětlený hrdina nad věcí 🙂

Zkušenost je jediná pravda a dokud to člověk na sobě nevyzkouší, neví. Ale všechno má pro každého svůj čas a nic se nedá uspěchat chtěním. Vždy se nejprve zajímám o věc, která mě něčím zaujme, zjišťuji o ní veškeré možné informace, které jsem schopna pojmout a buďto mi daná věc spadne až do srdce, kde mě probudí natolik, že ji pak i sama vyzkouším nebo od toho upustím a jdu zkoumat něco jiného. Takto se stávám stále bohatším člověkem.

Zde je návod podle Jiřího Cingroše: