Slovo „jóga“ pochází ze sanskrtu a znamená „spojit, sjednotit“. Jógové cviky působí celistvě a uvádějí tělo, mysl, vědomí i duši do rovnováhy. Takto nám jóga pomáhá zvládnout každodenní nároky, problémy i starosti. Pomocí jógy v sobě rozvíjíme vyšší porozumění sobě samým, smyslu svého života i svému vztahu k Bohu. Na duchovní cestě nás jóga přivádí k nejvyššímu poznání a trvalé blaženosti ve sjednocení individuálního a univerzálního já. Jóga je nejvyšší vesmírný princip. Je to světlo života, univerzální, tvůrčí vědomí, které je stále bdělé, vědomí, jež bylo, je a bude věčné.
Před mnoha tisíciletími zkoumali indičtí rišiové (mudrci a světci) ve svých meditacích přírodu a vesmír. Probádali zákony hmotných i duchovních oblastí a získali vhled do základních souvislostí ve vesmíru. V zevním světě i na duchovních úrovních prozkoumali vesmírné i přírodní zákony a prvky, život na Zemi, i síly a energie působící v kosmu. Už ve védách je popsána a objasněna jednota hmoty a energie, vznik vesmíru a působení elementárních sil. Mnohé z těchto poznatků dnes znovu objevuje a potvrzuje moderní věda.
Z těchto zkušeností a závěrů vznikl velmi rozsáhlý a všeobsažný systém zvaný JÓGA, který obsahuje neocenitelné praktické rady týkající se těla, dechu, koncentrace, uvolnění i meditace. Cviky jsou prověřeny již několika tisíciletími a pomáhají milionům lidí. Jóga se vyučuje po celém světě v jógových střediscích, na vysokých školách, ve zdravotních zařízeních, sportovních klubech, rehabilitačních centrech a lázeňských domech. Je vhodná pro všechny věkové stupně, nevyžaduje žádné akrobatické schopnosti a umožňuje jógovou praxi netrénovaným, nemocným a postiženým osobám nebo lidem v rekonvalescenci.
K cílům Jógy patří:
- tělesné zdraví
- duševní zdraví
- sociální zdraví
- duchovní zdraví
- seberealizace a uskutečnění božského v nás
Těchto cílů lze dosáhnout:
- láskou a pomáháním všem tvorům,
- úctou k životu, ochranou přírody a životního prostředí,
- mírumilovným rozpoložením mysli,
- plnohodnotnou vegetariánskou stravou,
- čistými myšlenkami a pozitivním způsobem života,
- tělesným, duševním a duchovním cvičením,
- tolerancí vůči všem národům, kulturám a náboženstvím.
Čtyři druhy zdraví
Tělesné zdraví
Tělesné zdraví je jedním z nejdůležitějších základů našeho života. Paracelsus řekl zcela výstižně: „Zdraví není všechno, ale bez zdraví ničeho není.“ Pro zachování nebo obnovení zdraví existují tělesná cvičení – ásany, dechová cvičení – pránájáma a relaxační techniky. V systému Jóga v denním životě jsou klasické ásany a pránájáma rozčleněny do osmidílného systému, který začíná SARVA HITA ÁSANAMI (v překladu cviky vhodné pro všechny). Po tomto prvním, přípravném díle následuje sedm dalších, které vedou krok za krokem k pokročilým ásanám a pránájámě.
Důležitým faktorem zdraví je také strava – více sekce Sluneční strava nebo článek Jóga a výživa.
Duševní zdraví
Mysl a smysly bychom měli mít pod kontrolou; zatím nás však ovládají, místo abychom my ovládali je. K tomu, abychom mohli mysl kontrolovat, potřebujeme nejdříve vnitřní analýzu a očištění. Negativní myšlenky a strach vytvářejí nerovnováhu v tělesných a nervových funkcích a stávají se příčinou mnoha nemocí a utrpení. Základem duševní pohody je čistota myšlení, vnitřní svoboda, spokojenost a zdravé sebevědomí. Proto usilujme vždy o to, abychom překonali negativní vlastnosti a smýšlení a postupně rozvinuli pozitivní myšlení a jednání.
I zde nabízí jóga mnohé možnosti: mysl pročišťuje a osvobozuje cvičení mantry (mantra = slabiky nebo slova s pozitivní vibrací), dodržování etických zásad, dobrá společnost a četba inspirativních knih. Důležitým nástrojem sebezkoumání a sebepoznávání je meditační technika sebedotazování a sebeanalýzy, která je rovněž rozčleněna do jednotlivých stupňů. V ní pronikáme do podvědomí, které je původcem našich přání, komplexů, vzorců chování a předsudků. Toto cvičení nás vede od poznání sebe sama – jací jsme a proč jsme se takovými stali – přes sebepřijetí až k seberealizaci. Umožňuje nám překonat špatné vlastnosti a návyky, a tím nám pomáhá lépe zvládnout životní problémy.
Sociální zdraví
Sociálním zdravím chápeme schopnost být šťastný a umět šťastnými učinit i druhé. Znamená to pěstovat kontakt a komunikaci s ostatními lidmi, převzít zodpovědnost ve společnosti a pracovat pro ni. Je to i schopnost odpočívat a prožívat život v celé jeho kráse.
Například jeden z nejpalčivějších problémů naší doby, drogová závislost, je znakem sociální nemoci. Pomocí jógy lze tuto nemoc překonat a dát životu nový smysl a pozitivní cíl. Síla ochoty se transformovat ovlivňuje a utváří osobnost i charakter, a má proto obrovský význam pro duchovní rozvoj.
Žít jógu znamená pracovat na sobě i pro druhé. Pracovat hodnotným a tvůrčím způsobem na sobě samém, pracovat pro naše bližní, pro společnost, pro zachování přírody a prostředí, pro mír ve světě. Praktikovat jógu znamená být aktivní v tom nejkladnějším slova smyslu a pracovat pro blaho celého lidstva.
Duchovní zdraví
Hlavní zásada duchovního života a současně nejvyšší příkaz lidství zní:
AHIMSÁ PARAMÓ DHARMA
Neubližování je nejvyšší zákon.
To znamená neubližovat chováním, slovy, myšlenkami a city. K duchovnímu zdraví vede modlitba, meditace, mantra, pozitivní myšlení a tolerance.
Člověk má být ochráncem, ne ničitelem. Dávání, porozumění a odpouštění jsou vlastnosti, které z nás činí opravdového člověka. Hlavní zásadou jógového učení je chránit všechny podoby života a ctít jejich jedinečnost a svébytnost. Tím se otevírá široká základna pro vzájemnou lásku a pomoc, pochopení a toleranci – nejen mezi jednotlivci, ale i mezi všemi lidmi, národy, rasami a vyznáními.
Základním principem jógy je svoboda vyznání. Jóga není náboženstvím; je pramenem duchovnosti a moudrosti, který tvoří základ všech náboženství. Překračuje náboženské hranice a ukazuje cestu k Jednotě.
Duchovním cílem jógy je uskutečnění Boha – spojení individuální duše s Bohem. Prvním stupněm k tomu je poznání, že všichni jsme sjednoceni ve svém společném původu i ve spojení s Bohem.
V našich rukou tedy spočívá rozhodnutí, zda učiníme něco pro své zdraví, pocit pohody, pro svobodný a šťastný život. Pravidelným cvičením a pevným odhodláním jistě dosáhneme úspěchu.
Pro koho je jóga určena?
Jóga je vhodná pro člověka každého věku a úrovně fyzických možností.
Co si s sebou přinést na cvičení?
Vezměte si pohodlné oblečení nejlépe z přírodních materiálů. Cvičí se na boso nebo v ponožkách. Jógacentra bývají vybavena podložkami a polštářky na sezení, ale jestliže máte vlastní podložku, určitě si jí vemte sebou. Je dobré si přinést vlastní malý ručník, abyste neleželi obličejem přímo na podložce a mikinu na relaxaci, aby vám při ní nebyla zima.
Co je součástí lekce jógy?
Součástí lekce jógy je relaxace, hlavní část tvoří tělesná cvičení (ásány), následují dechová cvičení (pránájáma) a meditace. Lekce trvá 60 – 90 minut.
Pro koho není cvičení vhodné?
Cvičení je vhodné pro každého, pro zdravé i pro lidi se zdravotními problémy. Pro ty je určen zejména první díl cvičení nazvaný SARVA HITA ÁSÁNY (pozice prospěšné všem). Tyto cviky může pro jejich jednoduchost provádět každý bez ohledu na věk a tělesnou kondici. Je však nutné seznámit cvičitele se svým zdravotním stavem, protože některá cvičení jsou při určitých zdravotních problémech kontraindikována.
Mohu cvičit sám nebo je lepší cvičit ve skupině?
Pokud máte možnost, je lepší ze začátku cvičit ve skupině pod dohledem zkušeného cvičitele, který opraví případné chyby při cvičení tak, abyste cvičení prováděli správně. Po té je dobré se józe věnovat i individuálně a cvičit si pravidelně doma, má to zase úplně jiný rozměr.
A zde malá ochutnávka toho, na co všechno se člověk může těšit, když bude jeho cílem jógou dosáhnout maximální pružnost a sílu těla, bude poctivý a vytrvá 😉
Přeji nám všem odhodlání a touhu po sebezdokonalování.
ℒℴνℯ ❤ Mia
Autor: Mia Weissová, Výňatky z knihy Systém Jóga v denním životě
foto: Google.com, slunecnyzivot.cz
