Honba za výživou versus naše skutečné Já

jaV dnešní době je velmi populární stravovat se různými „netradičními“ způsoby. Asi největší boom dnes zažívá raw – živá strava, kolem které se víří spousty debat a řady jejích stoupenců diametrálně narůstají. Někteří se k ní uchylují, aby zachránili zbytky svého zdraví, někteří ze strachu, aby neonemocněli nebo nebyli unavení, jiní proto, že je to „prý“ zkratka k duchovnějšímu – čistšímu životu, někdo chce díky ní zhubnout nebo být mladý až bude starý, další třeba jen zkouší a hledá se. Ať je to jak je to, co člověk, to jiný názor, cítění, prožitek, cesta.

 

Musím říci, že už dlouhou dobu, vlastně celý dospělý život stravu zkoumám a to nejen z výživového hlediska, ale hlavně z hlediska emocí, v kontextu celého života. Znám pár lidí, kteří jedí raw stravu a měli by být tzv. „šťastní“, ale něco jim chybí. Jsou nespokojení, necítí se dobře a předstírají, že jsou jen svým lepším Já. Jsou to zpravidla lidé motivovaní přístupem k věci strachem, kopírováním jiných nebo vedeni chtěním jen z hlavy, kteří se jen velmi málo respektují. Takto to bohužel nefunguje.

Cílem nás všech tady by mělo být nalezení a vědomé žití své pravé podstaty, naplnění svého potenciálu, předání toho nejlepšího ze sebe dál a jestli u toho někdo jí nebo nejí například sýry, s tím nemá nic společného.

Veškeré okolnosti života nás vedou vždy do středu, do rovnováhy – naše zkušenosti, situace, pocity a lidé, které potkáváme.

Lidé, kteří jsou například jen na raw stravě z výše popsaných důvodů (strach, kopírování), těm zpravidla raw po čase vůbec nevyhovuje a nebo jim nevyhovuje proto, že zkrátka jejich zeměpisná poloha, tělesná konstituce, krev a orgány potřebují něco úplně jiného pro pevné zdraví.

Po přechodu na raw stravu dojde u mnohých k eufórii, že už nikdy nic jiného než raw, že se konečně našli. Pak přijde detox, který si odůvodní tím, že tak to má být – „pikám za své minulé hříchy“ a pak, když je takové stravování vážně jen z hlavy a z chtění namísto poslouchání těla, přijdou zdravotní potíže – zavodněnost, vnitřní chlad, průjmy, bušení srdce, nespavost a celková nepohoda… Nyní se rozjíždí vnitřní boj v hlavě s tím, že raw je přeci nejskvělejší, vždyť to všichni říkají, to znamená, že se mnou musí být něco špatně! Začnou se pozorovat a obávat se vlastního selhání a je to v pytli. A zase zpátky a znova.

Navíc spousta lidí na raw se nestravuje s pocitem radosti, ale úzkostlivě kontroluje každou surovinu, její původ, složení, dobu sběru, teplotu, míru slunečního svitu a celé spektrum vitamínů, minerálů a stopových prvků, aby dosáhli té „nejskvělejší“ formy a tím vytvářejí další stres uvnitř svého milovaného těla, které tolik chtějí ozdravit. Ten tlak vytvoří zlost a ta vede mnohdy k hodnocení a posuzování všeho a všech, kdo nejsou „v tabulce“ a tím se vlastně paradoxně vzdalují od svého původního záměru. Chce to lehkost bytí.

 

Zpátky ke kořenům sebe sama

zena1Každému ze srdce přeji, aby se cítil skvěle po těle i po duši, i proto každý den pracuji na tomto webu a sdílím. Živá strava je krásná a léčivá věc, kterou mnozí z nás milují, ale stále je potřeba naslouchat SVÉMU tělu. Za všech okolností!

To, že někdo