Nemoci a konopí jako lék

Stejně jako v dávné minulosti je i v dnešní době konopí používáno pro své výrazné léčebné účinky. První historicky zaznamenaný důkaz o léčebném využití pochází z Číny 3. století př. n.l., ale z archeologických nálezů je zřejmé, že konopí se k tomuto účelu používalo již od pradávna.

Až do konce 19. století bylo konopí běžnou součástí léčebných praktik a léčily se jím i historicky známé osobnosti jako třeba britská královna Viktorie, která je užívala na migrénu a menstruační bolesti. Předepisoval jí je její osobní lékař Sir Russell Reynolds, který v prvním čísle dnes již věhlasného lékařského časopisu The Lancet napsal: „Pokud je konopí čisté a obezřetně užívané, můžeme je považovat za jednu z nejcennějších medicín, jaké má lékařská věda k dispozici.“

 

Návrat k léčbě konopím

Odklon od užívání konopí v medicíně nastal až na přelomu 19. a 20. století s hromadným rozšířením aplikace léků injekcemi. Většina aktivních složek této byliny se totiž nerozpouští ve vodě, ale pouze v alkoholu nebo tuku, a není proto vhodná pro injekční použití. Používání injekcí v medicíně se tehdy stalo přímo módní záležitostí a lékaři o konopí ztratili zájem. S nástupem nových vědeckých objevů a technologií se na trhu objevily nové a převratné léky, jejichž zázračnost se později často ukázala být jen prázdným slibem, a na konopí se nadlouho téměř zapomnělo. Teprve v posledních desetiletích minulého století se jeho použití pro léčebné účely opět dostalo do popředí zájmu lékařů, kteří je začali víceméně systematicky zkoumat.

V USA se již po dlouhá léta pod obchodním názvem Marinol vyrábí lék dronabinol obsahující syntetický THC, který pomáhá při chemoterapii a výrazně tlumí vedlejší účinky léků pro léčbu HIV/AIDS. V posledních letech se na trhu objevil první přírodní lék vyráběný z této rostliny – ústní sprej Sativex.

Proti konopí však stojí silná loby farmaceutických koncernů, kterým by následkem legalizace marihuany podstatně klesly příjmy za léky proti bolestem, úzkosti, depresím, nespavosti atd. Léčebné účinky konopí svým rozsahem představují přírodní a levnou alternativu k dnes vyráběným klasickým lékům a tím i nevítanou konkurenci farmaceutickému průmyslu.

 

Léčebné využití konopí

Konopí obsahuje přibližně 600 známých látek, z toho však jen desetina patří do kategorie zakázaných kanabinoidů. V oblasti výzkumu léčebného působení konopí máme starou tradici – v 50. letech 20. století pod vedením Prof. Dr. Jana Kabelíka vypracovala olomoucká Universita Palackého rozsáhlou studii antibakteriálních účinků konopí, která je dodnes citovaná v mezinárodních odborných pramenech jako význačná a ojedinělá práce svého druhu.

Výsledky studie o léčbě konopím provedené ve Velké Británii (I. J. of Clinical Practice, 3/2005) jasně vyznívají ve prospěch účinnosti terapeutického působení konopí. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší vědecký výzkum provedený na populaci 3000 chronicky nemocných pacientů s věkovým průměrem 53 let. Více než dvě třetiny dotázaných uvedly, že nikdy neužívali konopí k jiným než léčebným účelům.

Zjistilo se, že s klesajícím věkem stoupal zájem o tuto léčbu, takže do budoucnosti se dá předpokládat, že ještě vzroste podíl pacientů léčících se konopím. Ukázalo se, že překvapivě vysoký počet 32% chronicky nemocných pacientů se léčí nebo léčil konopím. Sledovaní pacienti konopí užívali většinou na roztroušenou sklerózu, chronické bolesti, neuropatie, deprese, artrózu, gastro-intestinální choroby, migrény, alergie, bolesti páteře, astma, nechtěnou ztrátu tělesné váhy a poranění míchy.

Tato bylina účinně pomáhá nejen v případě vážných nemocí, ale při lokální aplikaci v podobě tinktury nebo masti přináší úlevu a rychlé zhojení i při běžných zdravotních problémech, jakými jsou drobné oděrky, popáleniny, kousnutí hmyzu, různé plísně, furunkly a hnisavá ložiska, akné, výrony či zhmožděniny nebo menstruační bolesti. Zvláště dobře se osvědčuje při léčbě tzv. civilizačních nemocí a chorob spojených se stářím. Na rozdíl od mnoha klasických léků však tato přírodní medicína nemá téměř žádné závažnější škodlivé vedlejší účinky.

 

Antibiotické a antivirální účinky

Kanabinoidy mají výrazné antibiotické účinky, jak prokázaly výše zmíněné výzkumy provedené v Olomouci. Působí prakticky proti všem gram+ a některým gram- baktériím, dokonce i proti baktériím resistentním na klasická antibiotika. Výzkum provedený Dr. G. Lanczem v roce 1990 na Universitě v Tampě prokázal u THC silný antivirální účinek, který se úspěšně využívá při léčbě oparů (i pásových).

 

Akné a opary

Konopí se tradičně používá pro léčbu onemocnění, která se projevují zhoršeným stavem pokožky. Jedná se především o různé druhy atopických i jiných ekzémů, ale i o některé druhy lupenky (psoriasis) a akné nebo o různé druhy oparů (i pásových). Pomáhá léčit příznaky těchto onemocnění a účinně působí proti svědění, které je často doprovází. K léčbě se používají přípravky obsahující účinné látky v konopné sušině doplněné konopným olejem a dalšími látkami a konopný olej jako takový.

 

Alzheimerova choroba

Na příznaky zhoršení kognitivních funkcí mozku jako je paměť, myšlení, orientace apod. funguje ojedinělý, legálně dostupný přípravek s obsahem THC. Je ho tam jen 0,3% na 30g, ale na tyto zdravotní potíže funguje! Působení THC je možné po uvaření 15g v mléce „cítit“ už po půl hodině a efekt vydrží kolem 6 hodin. Jedná se o produkt Cannamil – konopný květ s natí za 51Kč/30g od firmy Milota s.r.o.

 

Ateroskleróza

Lékaři ve Švýcarsku provedli výzkum, kterým potvrdili, že konopí zamezuje ucpávání cév. Ateroskleróza je v podstatě chronické zánětlivé onemocnění považované za jednu z nejnebezpečnějších civilizačních nemocí, protože ve vyspělých zemích způsobuje více než polovinu úmrtí. Vědci využili již dávno známého faktu, že aktivní látky přítomné v konopí – kanabinoidy – mají protizánětlivý účinek. U léčby této nemoci (také zvané kornatění tepen) je však klíčově důležité přesné dávkování, takže samoléčba není vhodná.

 

Artróza a revmatismus

Studie britských vědců publikovaná koncem roku 2005 v časopise Rheumatology potvrdila účinnost konopí při léčbě revmatické artrózy. K aplikaci léčivých kanabinoidů byl použit ústní sprej Sativex nedávno vyvinutý firmou GW Pharmaceuticals. Jen malá část pacientů zaznamenala nějaké nepříjemné vedlejší efekty – motání hlavy, pocit omámení, sucho v ústech nebo lehkou nevolnost.

 

Astma

Konopí má příznivý vliv na průchodnost dýchacích cest a usnadňuje vylučování hlenů ze sliznic. Asi u 80% populace astmatiků je bez problémů snášeno i v kouřené formě, a mohlo by tedy úspěšně nahradit mnohé léky předepisované na astma, které často mají velmi nebezpečné vedlejší účinky (např. kortikoidy). Poslední výzkumy známého amerického vědce Dr. R. Melameda ukazují, že nadále již nebude možno označovat konopí za látku způsobující rakovinu.

Apoptóza buněk je proces, při němž příliš poškozené buňky „páchají sebevraždu“. Nikotin aktivuje opačný proces, který buňkám zabraňuje odumřít. Při kouření (jakékoliv látky) se do dýchacích cest a kardiovaskulárního systému dostávají rakovinotvorné látky. Buňky poškozené kouřem odumírají, nebo se v opačném případě stávají rakovinovými buňkami. Právě proti této druhé, nežádoucí možnosti chrání kanabinoidy, které podporují apoptózu poškozených buněk.

 

Autismus

Přestože lékařská marihuana není známa jako lék na autismus, prokázalo se, že usnadňuje život autistům tím, že jim pomáhá ve vývoji například komunikačních schopností, produktivitě, zlepšení chování a výkonu ve škole nebo v práci nebo většímu zdraví v důsledku odbourání většiny chemických léků.

 

Cukrovka

Konopí velmi příznivě ovlivňuje hladinu cukru v krvi, jak dokazuje příběh paní Marie.

 

Crohnova nemoc

První samostatná studie o terapeutických účincích konopí na toto chronické zánětlivé onemocnění zažívacího traktu (Morbus Crohn) provedená kalifornskou lékařskou společností Society of Cannabis Clinicians zjistila, jak v tlustém střevu funguje endokanabinoidový systém a že kanabinoidy napomáhají při obnově střevní výstelky. Zároveň s výrazným zlepšením symptomů se u pacientů užívajících konopí snížil příjem léků klasické medicíny.

 

Deprese

Syntetická (umělá) chemikálie podobná aktivní složce v marihuaně způsobuje růst nových buněk v mozku krys. A k tomu se zdá, že u krys je tento růst buněk spojen se snižováním úzkosti a depresí. Výsledky naznačují, že marihuana, nebo její deriváty, by skutečně mohly být pro mozek dobré. U savců jsou nové nervové buňky neustále produkovány v části mozku zvaném hipokampus, který souvisí s učením, pamětí, úzkostmi a depresí. Ukázalo se, že ostatní rekreační drogy, jako alkohol, nikotin a kokain zastavují tvorbu nových mozkových buněk.  Xia Zhang z university Saskatchewan v městě Saskatoon v Kanadě se spolu s kolegy rozhodl sledovat jaký efekt má umělý kanabinoid zvaný HU210 na mozek krys. Zjistili, že podáváním vysokých dávek HU210 krysám 2x za den po dobu 10-ti dnů se zvýšil podíl tvorby nervových buněk v hipokampu o 40%. Zhang ovšem říká, že je potřeba pokračovat ve výzkumu předtím, než bude možné říci, jestli bude jednou možné použít kanabinoidy při léčbě depresí.

Epilepsie, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, bolesti páteře a svalové křeče

Konopí pomáhá asi u 60% epileptiků, snižuje frekvenci i intenzitu záchvatů, ale neohrožuje jejich zdraví nebezpečnými vedlejšími účinky jako u klasických léků. S podobnou účinností působí i u pacientů s roztroušenou sklerózou, jimž pomáhá proti odumírání nervů. Konopí je rovněž účinné v případě Parkinsonovy nemoci. Výzkum provedený v letech 2002-2004 týmem českých vědců pod vedením Dr. E. Růžičky prokázal, že kanabinoidy příznivě ovlivňují především bradykinezi a že pro ovlivnění příznaků PN je důležité pravidelné dlouhodobé užívání malých dávek konopí. Požívané vnitřně nebo ve formě obkladu či masti je konopí účinným prostředkem i proti bolestem páteře a svalovým křečím.

 

HIV/AIDS

Kanabinoidní receptory dávají buňkám nástroje, aby se mohly bránit proti infekci HIV. Výzkumníci uvádějí, že když byly zdravé buňky umístěny do vzorku s virem HIV spolu s dávkou kanabinoidů, buňky, které by byly za normálních okolností velice rychle infikovány, jednoduše odepřely vstup viru a chovaly se, jako by pro ně virus nebyl žádnou hrozbou.

Kanabinoidy samy o sobě nejednají antivirově. Nejsou zodpovědní za zabití viru. Kanabinoidy stimulují část buněk, která nese endogenní podobnost s chemickou strukturou kanabinoidů samotných. Spárování mezi přirozeně se vyskytujícími látkami a receptory v lidském mozku funguje stejným způsobem, jako vytváření protilátek; kontakt evokuje adaptaci receptorů a přiměje je, aby nesly otisk zkušeností. Není známo, jestli tyto receptory existují v buňkách díky tomu, že je konopí součástí stravy či v léčivech našich předků. V každém případě jsou receptory, které jsou navrženy tak, aby reagovaly na kanabinoidy, v buněčné struktuře každého člověka.

Stimulace receptorů nemá jen negativní dopad na AIDS, zvyšuje schopnosti buněk bránit se proti celkově vyššímu počtu virů a bakterií. To má skvělý přínos pro pacienty v pokročilejších stádiích infekce HIV. Vzhledem k tomu, že virus způsobuje postupné selhání imunitního systému, největší hrozbou jsou pro pacienty zdánlivě neškodné a běžné viry, jako je třeba chřipka. Typické antibiotické léky mohou být velice nákladné u takto již oslabených pacientů, často je stojí poslední zbytky energie a upoutá je na lůžko. Použití kanabinoidů by mohlo být schopno poskytnout těmto pacientům tolik potřebnou pomoc při obraně proti virovému útoku.

Výsledky výzkumu jsou překvapením. To proto, že vědci očekávali využití THC na zvýšení rychlosti, při které HIV zapustí kořeny a tak z toho vyšel šok, když kanabinoidy nejenže nepodpoří sílu viru, ale také mírní příznaky, které jsou s infekcí spjaté.

 

Huntigtonova nemoc

Huntingtonova choroba je dědičné nevyléčitelné degenerativní onemocnění mozku, které se projevuje hlavně pohybovými abnormalitami a demencí v důsledku poškození mozkové kůry, zvláště oblasti zvané striatum. Nejčastěji onemocní lidé v produktivním věku. Tato choroba by se dala přirovnat k časované bombě – pokud je člověk nositelem poškozeného genu, o svém osudu vůbec netuší. Jakmile se však složitá kaskáda genových interakcí aktivuje, dochází poměrně brzy k pohybovým abnormalitám, následně pak k demenci pacienta. Nemoc sama není smrtelná, ale oslabuje imunitní systém a tím pádem i obranyschopnost organismu. Právě z tohoto důvodu nemocní umírají nejčastěji v horizontu 10-15 let od prvních příznaků.

Podle dat prezentovaných v The Journal of Neuroscience Research získaných z experimentální studie na modelových krysách s postižením podobným Huntingtonově chorobě,poskytuje podávání konopného extraktu obsahujícího rostlinné kanabinoidy THC (tetrahydrocannabinol) a CBD (cannabidiol) alespoň částečnou ochranu před postupem choroby.Mezinárodní tým vědců ze Španělska, Itálie a Británie hodnotil, zda tento konopný extrakt může zpomalit vývoj nemoci. To se podle nich jednoznačně potvrdilo. Není nezajímavé, že při samostatném podávání jednotlivých složek (THC, CBD) se tento příznivý výsledek nedostavil. Vědci dodávají, že podle jejich názoru jsou tato data dostatečným předpokladem pro zahájení klinických studií na pacientech, kteří touto vážnou chorobou již onemocněli.

 

Malárie a Zlatý stafylokok

Mnoho druhů bakterií postupem času získalo odolnost vůči širokému spektru antibiotikům. Nejodolnější bakterií jeStaphyloccus aureus, více známý jako ,,zlatý stafylokok“ neboMRSA (zlatý stafylokok odolný vůči methicilinu). Tato bakterie je odolná vůči standardním antibiotikům včetně penicilinu. Podle článku z magazínu Amerických lékařských asociací je zlatý stafylokok každoročně zodpovědný za téměř 20.000 úmrtí v nemocnicích v USA.

Zveřejněná data ukazují, že cannabinoidy obsažené v konopí mají silné protibakteriální vlastnosti. V roce 2008 italští výzkumníci z Univerzity del Piemonte Orientale a Britské University of London, lékárnický obor, ohodnotili protibakteriální vlastnosti pěti různých cannabinoidů vůči různým multiresistentním bakteriím včetně zlatého stafylokoka. Uvádějí, že všechny testované látky ukazují „potenciální antibakteriální aktivity“ a tyto cannabinoidy byly označeny jako „výjimečné“ při zastavení šíření zlatého stafylokoka.

Druhá studie publikovaná ve stejném roce ukazuje, že také další látky obsažené v konopí mají antibakteriální vlastnosti vhodné k léčbě zlatého stafylokoka a malárie. Ke klinické studii vztahující se k využití cannabinoidů pro MRSA bylo doporučeno několika odborníky Cannabis sativa (konopí seté), jako zajímavý zdroj antibakteriálních látek vhodný k řešení problému multirezistence u zlatého stafylokoka a dalších patogenních bakterií.

 

Menstruační bolesti, ranní nevolnosti, porodní bolesti

V 19. století se k lékařským účelům konopí používalo nejčastěji při zmírňování menstruačních křečí a porodních bolestí. Královně Viktorii bylo předepsáno konopí pro tyto účely jejím ošetřujícím lékařem J.R. Reynoldsnem. Přesto není v lékařské literatuře 20. století nic na toto téma uvedeno. Obavy, že užívání drog v těhotenství může poškozovat plod jsou pravděpodobně tak velké, že jakýkoliv výzkum na toto téma by vedl k útokům na jeho badatele. Nicméně studie v populacích, které používají konopí společensky (Kostarika a Jamajka) ukázaly, že neexistuje žádný negativní vliv na nenarozené dítě.

Navzdory této kontroverzi mnoho žen experimentujících s konopím zjistilo, že ovládá menstruační křeče, umožňuje rychlejší a méně bolestivý porod a zmírňuje ranní nevolnosti v těhotenství. Pokud vážné žaludeční křeče snižují matčin příjem potravy, pak dítěti může být naopak ublíženo neužíváním konopí.

Byl proveden malý průzkum na téma léčení menstruačních křečí, ranních nevolností a porodních bolestí konopím. Analgetické a antiemetické účinky konopí ukazují alespoň možnost řešení některých těchto ženských těhotenských problémů. Tato část se proto bude zabývat otázkou bezpečnosti užívání konopí během těhotenství. Toto by nemělo být bráno jako náznak, že jiný průzkum na toto téma je nebo není důležitý či potřebný, ale prostě zatím nebyl proveden. Pokud bude prokázáno, že konopí má negativní vliv na nenarozené děti, pak je to ten případ, kde je třeba se rozhodnout, zda-li převáží jakékoliv výhody, které by to mohlo přinést. Navíc, následující průzkum je relevantní jen pro ty pacientky, které jsou těhotné. Je jasné, že žena trpící menstruačními bolestmi, která není těhotná, nemusí brát v úvahu vliv na nenarozené dítě.

Vědecké důkazy

Cornelious et al (1995) přezkoumal stávající studie na téma užívání konopí během těhotenství a zjistil, že některé výsledky si odporují. Nalezl domněnky, že období těhotenství u matek kouřících konopí bylo kratší, ale jen u dospívajících. Studie Fried (1982) a Hingson et al (1982) ukázaly, že ženy které kouřily konopí pravidelně během těhotenství, měly tendenci mít děti s nižší porodní váhou než ty ženy, které konopí nekouřily. Jak již bylo zmíněno výše, není známo jak moc je toto skutečně důsledkem konopí v porovnání s efekty zapříčiněnými obecně kouřením.

Zuckerman et al (1989) ukázalo podobnou studii a zjistilo, že potomci matek, které kouřily konopí během těhotenství, vážili v průměru o 3,4 unce (cca 100g) méně než kontrolní skupina dětí. Nicméně nebyly nalezeny rozdíly v délce těhotenství, ani v množství vrozených vad.

Ammenheuser et al (1998) zjistil, že matky kouřící konopí během těhotenství mají děti s vyšší mírou mutace než nekouřící. To je velmi podobné zjištění tomu z roku 1994, kde se studie zabývaly mutací u matek kouřících tabák, takže opět je těžké odlišit důsledek konopí od důsledku kouření jako takového.

Jedna ze studií, která nezahrnovala kouření konopí, ale raději se soustředila na jeho tradiční přípravu v čajové formě, byla provedena Dreher et al (1994). Zde nebyly rozdíly v hodnoceních chování mezi dětmi, které se narodily matkám přijímajícím konopí a těm které ho neužívaly.

Fried (1995) vedl relativně dlouho trvající experiment, který měřil poznávací schopnosti dětí narozených matkám, které kouřily konopí během těhotenství v porovnání s kontrolovanou skupinou matek, které nekouřily. Zkoumaná populace byla rozdělena na děti narozené matkám těžkých a mírným kuřaček a na ty které nekouřily vůbec. Průzkum neprokázal rozdíly v inteligenci (měřil se jazykový vývoj, čtení, vizuální a schopnosti učit se). Nejprve byly pozorovány malé nedostatky těchto schopností mezi dětmi matek kouřících konopí, ale tyto nedostatky zmizely ve věku do 5 let. Na druhou stranu jiná studie Fried et al (1998) zjistila, že děti matek kuřaček konopí, které byly ve věku mezi 9 a 12 měly sníženou schopnost „výkonné funkce“ – zahrnující pojmy jako je plánování a předvídání.

Světová zdravotnická organizace nenalezla žádné důkazy, že by konopí působilo nějaká poškození genů či chromozomů. Rovněž NHS National Teratology Information Service nezjistil žádné důkazy ani v nárůstu vrozených deformací ani ve specifickém typu vrozené deformace (následující po kouření marihuany v těhotenství).

Greenland et al (1982) zjistil větší rozdíly v době porodní u matek, které užívaly konopí a u těch které ne. Nicméně v jiné studii, Fried et al (1983) nebyl zjištěn žádný rozdíl mezi těžkými, středními a neuživatelkami konopí týkající se několika novorozeneckých výsledků. Jak je běžné u mnoha těchto studií, mělo by být bráno v potaz, že zkoumaná populace byla příliš malá, aby poskytla definitivní odpovědi v klinické praxi.

Větší výzkum provedený Braunstein et al (1983) prokázal, že uživatelky konopí přivádějí na svět děti s menší váhou a s vyšší šancí na vrozené deformace.

Jak je patrné, velké množství důkazů se zdá rozporuplná. Je těžké vyvozovat závěry, pokud jde o vliv užívání konopí na nenarozené děti. Je jen málo důkazů, že existuje souvislost mezi užíváním konopí v průběhu těhotenství a jakýmikoliv odchylkami u narozeného dítěte. Je však pravděpodobné, že kouření čehokoliv (konopí, tabák, petržel, banány, narcisy …) může ublížit nenarozeným dětem. Proto v případě používání léčivých vlastnosti konopí jako pomoc pro těhotné ženy by mělo konopí být užíváno jiným způsoben než kouřením.

 

Osteoporóza

Vzhledem k závažným vedlejším účinkům léků na předpis na osteoporózu (Boniva, Fosamax, Reclast a Actonel), je bezpečná alternativa léčby nutná. V normálně rostlé kosti je rovnováha mezi osteoblasty (buňkami vytvářejícími kost) a osteoklasty (buňkami vyplňujícími kost). Jak stárneme, osteoblasty nedrží krok s osteoklasty, což vede k osteoporóze. Nedávno, hlavní součásti endokanabinoidního systému (ECS), včetně receptorů CB1 a CB2 a 2 hlavních endokanabinoidů (anandamin a 2-AG), byly objeveny v kostře a jsou zapojeny do kostního metabolizmu (výměny látek). Nedostatek receptorů CB1 u starých myší způsobuje na věku závislou osteoporózu v důsledku vysokého nárůstu rozpadání kostí a snížení kostní formace, což vede ke zvýšení tukových buněk v kostní dřeni.

Receptory CB2 se nacházejí v osteoblastech a osteoklastech a jejich činnost podporuje formování kostí a brzdí jejich rozpadání. Nedostatek receptorů CB2 u myší výrazně urychlil věkem zaviněný úbytek kostí. Ale aktivace CB2 receptorů snižuje úbytek kostí zdržováním rozpadání kostí a posílením kostní formace. Vzhledem k vyplývajícímu z toho pochopení role ECS na formaci kostí badatelé věří, že vnější kanabinoidy (přírodní nebo syntetické) budou lékem na osteoporózu. Skutečně, vědec v Izraeli objevil, že podávání THC a CBD myším se zlomeninami kostí stimulovalo léčebný proces.

V souhrnu to vypadá, že užívání konopí nebo kanabinoidů pro prevenci osteoporózy může být bezpečnější a účinnější léčbou než běžné léky. Kromě toho lze konopím zlepšit proces hojení zlomenin.

Problémy se snášením chemoterapie

Konopí se díky svému antiemetickému účinku skvěle osvědčilo při chemoterapii pacientů trpících rakovinou nebo AIDS. Navíc podporuje chuť k jídlu a tím jim napomáhá při rekonvalescenci.

 

Rakovinové nádory

První experiment, který prokázal protinádorové účinky konopí, proběhl v roce 1974 v Medical College of Virginia za podpory americké vlády. Výzkum měl původně prokázat, že marihuana poškozuje imunitní systém. K velkému překvapení politiků však místo toho objevil, že THC zpomaluje šíření tří druhů rakoviny u myší – plicní rakoviny, rakoviny prsu a virální leukémie – a prodloužila život pokusných zvířat o 36%.

Z Harvardské studie vydané dne 17. dubna 2007 vyplývá, že účinná látka v konopí THC snižuje růst nádoru u běžné rakoviny plic na polovinu a výrazně tak snižuje schopnost k šíření rakoviny. Studie dokazuje, že sloučenina THC skutečně aktivuje receptory, které jsou schopné zneškodnit rakovinné buňky v plicích. Vědci naznačují, že THC nebo jiné činorodé látky, které aktivují tyto receptory, mohou být použity při cílené léčbě rakoviny plic.

Klinické zkoušky THC v léčbě proti rakovinovému růstu byly nedávno dokončeny britskou pilotní studií. Po tři týdny vědci vstřikovali standardní dávky THC do myší, kterým byly implantovány lidské buňky rakoviny plic a zjistili, že nádory se zmenšily velikostí i hmotností asi o 50% u ošetřených zvířat ve srovnání s druhou kontrolovanou skupinou. U ošetřených myší  bylo také zjištěno o 60% nižší rakovinné poškození na plicích, stejně jako významné snížení rakovinných ukazatelů (markerů).

Tourettův syndrom

Touretteův syndrom je komplexní neuropsychiatrické onemocnění, které se začíná projevovat většinou v dětství nebo dospívání. Jsou pro něj typické tzv. „tiky“, náhlé cukání především v oblasti tváře, krku a ramen (zkřivení úst, škubavé točení hlavy). Průvodně se vyskytuje ještě přinejmenším jeden vokální tik, u kterého postižený vydává hlasité zvuky nebo vykřikuje různé nadávky. Dalším průvodním jevem jsou poruchy chování, jako agrese vůči sobě samému, hypersexualita nebo nutkavé myšlenky či jednání.

Většina dnes známých faktů ohledně působení THC a konopí na tuto velice těžce léčitelnou nemoc vychází z klinických výzkumů v Německu. Na medicínské vysoké škole v Hannoveru byla týmem profesorky Kirsten Müller-Vahl provedena studie k působení THC na Touretteův syndrom. Několik pacientů léčících se ve zdejší speciální ambulanci uvedlo, že díky konzumu konopí zaznamenali ústup symptomů nemoci. Anketa prováděna systematicky mezi roky 1994 a 1996 u 64 pacientů prokázala, že 14 ze 17 pacientů se zkušeností s konzumací konopí, zpozorovalo pozitivní vliv na symptomy nemoci, částečné až úplné vymizení motorických a vokálních tiků. Podobné závěry se v minulosti ojediněle objevovaly v odborných časopisech i od jiných autorů.
Během prvního výzkumu na medicínské vysoké škole v Hannoveru obdržel každý pacient jednorázově deset miligramů THC, díky čemuž se zřetelně zlepšila jeho symptomatika. Ve druhém pozorování obdrželo několik pacientů jednorázově pět až deset miligramů THC. Následně ubylo tiků a také nutkavých symptomů. Nálada, duševní výkon a schopnost koncentrace nebyly touto dávkou dronabinolu ovlivněny v relevantní míře.

Terapeutické účinky jsou u části pacientů natolik výrazné, že symptomy této silně omezující neuropsychiatrické nemoci úplně nebo téměř úplně vymizí. Obecně je k léčbě zapotřebí pouze poměrně nízké dávkování, které u většiny pacientů ani nevede k relevantním vedlejším účinkům.

Ulcerózní kolitida

Výzkumníci zkoumající neoficiální důkazy, že konopí zmírňuje některé z příznaků zánětlivého onemocnění střev (IBD), objevili potenciální nové využití pro léky získané z konopí pro léčbu tohoto onemocnění. Toto zjištění, publikované v deníku Gastroenterologie dnes, by mohlo přinést novou naději pro 90 – 180 tisíc nemocných ve Velké Británii, trpících Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Je možné, že léky získané z konopí mohou pomoci zhojit střevní výstelku, která je poškozována průběhem onemocnění.

Jak Crohnova nemoc tak ulcerózní kolitida jsou autoimunitní onemocnění. Pacientův imunitní systém začne reagovat více než by měl, což přímo způsobuje záněty v různých oblastech trávícího traktu. Pacienti s IBD užívající konopí často uvádějí, že užitím konopí se symptomy onemocnění zmírní, což naznačuje, že střevo je schopné reagovat na některé molekuly obsažené v konopí.

Výzkum ukazuje, že užívání konopí může mít nějaký prospěch pro pacienty s IBD. Ale kvůli jeho psychoaktivním účinkům a právním důsledkům je užívání konopí nevhodné pro léčbu. Cílení vývoje léků do složek endokanabinoidního systému by mohla být ta správná cesta vpřed. V Kanadě už byla udělena licence k užívání pro léky na bázi konopí, které pomáhají potlačovat bolest pacientům s roztroušenou sklerózou.

Zelený zákal (glaukom)

THC snižuje nitrooční tlak, který je hlavní příčinou této nemoci postihující především osoby trpící cukrovkou. Na rozdíl od běžných preparátů používaných za stejným účelem konopí nezatěžuje játra ani ledviny a je účinnější.

 

Negativní účinky konopí versus jeho terapeutický přínos

Podle posledních meta-analýz zkoumajících výsledky studií o dlouhodobých účincích užívání konopí je riziko vzniku stavů úzkosti, paniky a paranoi neúměrně zveličováno. „Ve srovnání s mnohými léky, které lékaři svým pacientům předepisují, konopí je docela neškodná látka,“ tvrdí Donald Abrams, profesor medicíny na Kalifornské universitě v San Francisku (UCSF).

Podle meta-analytické studie o residuálních neurokognitivních účincích dlouhodobého užívání konopí z roku 2003 je možno pozorovat jistý negativní dopad na schopnost učit se a zapamatovat si nové informace, ale ostatní kognitivní funkce nebyly nijak narušeny. Vzhledem k terapeutickému přínosu konopí jsou tyto negativní účinky považované za nepříliš významné a z hlediska bezpečnosti léčby za přijatelné.

Britská vláda si nedávno nechala vypracovat vědeckou studii pro rozhodování o eventuálním přeřazení konopí zpět do vyšší třídy nebezpečnosti drog. Její závěry uvádějí, že konopí je sice potenciálně škodlivé a může představovat celou řadu zdravotních rizik, ale ta nejsou natolik podstatná, aby ospravedlnila reklasifikaci. Zpráva potvrdila, že riziko vzniku závislosti je u konopí podstatně nižší než u tvrdých drog. Vědci sice upozorňují na riziko zhoršení nemoci u schizofreniků, ale některé výzkumy naopak potvrdily, že uživatelé konopí byli sice výrazněji náchylní k deformacím poznávání, vnímání a ke zmatení, ale nejevili známky interpersonálního deficitu typického pro tuto poruchu. Studie neprokázala kauzální vazbu mezi užíváním konopí a rizikem „spuštění“ schizofrenie nebo depresí a stavů úzkosti. Nejvýše se odhaduje zvýšení rizika vzniku schizofrenie u uživatelů konopí na 1%.

 

Lék pro Matku Zemi

Konopí však neléčí jen lidi a zvířata, ale je také velmi vhodnou plodinou pro rekultivaci starých povrchových dolů, hald a pozemních skládek, protože vytahuje z půdy těžké kovy a vytváří bohatou vrstvu humusu. Zemědělci si už dávno všimli, že tato rostlina odpleveluje jejich pole a zhodnocuje půdu, a tuto její vlastnost využívali při střídání plodin na obhospodařovaných pozemcích.

Konopí má pro laika až neuvěřitelný potenciál průmyslového využití i v mnoha dnešních průmyslových odvětvích. Z vlákna se vyrábějí nejen velmi kvalitní textilie, ale i papír a stavební materiály s výrazně příznivými ekologickými vlastnostmi, nebo se dá využít na výrobu recyklovatelných plastů. Je možno z něj vyrábět motorové palivo, které by mohlo nahradit ropné produkty.

Globální oteplování a smrtící hrozba závažných klimatických změn pro lidstvo představuje zřejmě to největší nebezpečí, s jakým se kdy za svoji existenci střetlo. Bude třeba nalézt úplně nové způsoby získávání energie, které již nebudou ohrožovat životní prostředí. Mezitím však musíme zajistit pokrytí poptávky energie a surovin z co nejčistších a pokud možno obnovitelných zdrojů.

Pokud by se lidstvo vydalo touto cestou a začalo jako základny průmyslové výroby místo fosilních paliv využívat konopí a jiné technické plodiny, zachovalo by pro další generace ložiska těchto vzácných zdrojů a napomohlo by řešení současné hrozby nepříznivého klimatického vývoje.

 
Poznámka: Konopí je bohužel zdravými lidmi zneužíváno jako droga, což neschvaluji, ale hlavně je to léčivá bylina, která pomáhá skutečně nemocným lidem, což je poselství tohoto článku. 
 

zdroje: newscientist.com,  uf4a.org, konopijakolek.cz,  bushka.cz, zahady-zdravi.cz, konoptikum.cz, magazinlegalizace.cz,  canadiancoop.com,  bath.ac.uk, nowpublic.com,