Za nemocí hledejme vnitřní nesoulad

nemoc1Na nemoc se díváme jako na něco hrozivého, nemoc nám způsobuje dlouhodobé potíže, kterých se nejde jen tak lehce zbavit. V těžkých případech jsme odkázáni na klasickou západní medicínu, neopovrhujme jí, často je potřeba a lékaři jsou tady proto, aby nám pomáhali a mnohdy to dělají správně. Lidský organismus je velice složitý, lékaři musí studovat nejméně 6 let a teprve s delší praxí se ve svém oboru opravdu vyznají. Pro pochopení našeho zdravotního stavu nám však stačí znát souvislosti, nemusíme se těžce probírat jednotlivými detaily. Nahlédněte se mnou v tomto článku do celostní medicíny, dokážete se pak lépe vyznat v nemocích.

 

Prevence, jak jí chápeme, není skutečnou prevencí

Žili bychom ve zlatém věku, kdyby se základy celostní medicíny učili na základní škole. Kdyby se totiž podařilo dostat znalosti o fungování našeho těla mezi obyčejné lidi, nebyli bychom v bezradných situacích odkázáni jen na lékařskou péči. V kulturách, kde se předávají znalosti o léčivých rostlinách z generace na generaci si lidé umí vypomoct přírodním způsobem ještě před fází, než nemoc skutečně vypukne. V šíření znalostí je tedy i skrytá část, a tou je prevence. Slovo prevence se v dnešní době zneužívá v podobě preventivního vyšetření, lidé pak podléhají iluzi, že když budou pravidelně chodit na lékařská vyšetření, tak o své tělo dostatečně pečují. Ve skutečnosti se však svěřují do cizí péče, do rukou povolanějších, kteří mají moderní vybavení umožňující zasáhnout včas v případě ohrožení zdraví. Šíření bylinářství, přírodní medicíny, celostní medicíny a nauky o zdravém životním stylu by také znamenalo změnu hodnot v širším měřítku. Slovo prevence by pak vyjadřovalo pravou podstatu, tedy: čistou mysl a vyrovnanou osobnost, zdravé maximálně živé jídlo, čistou vodu s vibrací života, čistý vzduch a minimum narušujících prvků v životě člověka. V současné době se toto poznávání života děje na úrovni jedinců, brzy se však dostaneme do nové etapy, kdy se o skutečnou prevenci svého zdraví bude zajímat každý. Všechno tomu nasvědčuje.

 

Lidský organismus je provázaný, nikoliv oddělený

Chci ještě jednou zdůraznit, že alopatická medicína plní svoji roli a plní ji správně. Problém není ani v lékařích, ani v nemocnicích, ani ve zdravotnickém systému, problém je v nás. Když se vyskytne jakákoliv hrozba, které nerozumíme, jsme odkázáni na druhé. Ti už pak zachraňují jen to, co jsme sami svým životem zničili. Alopatická (klasická západní medicína) se zaměřuje na jednotlivé části lidského těla, lékaři pak ve své praxi pouze tlumí příznaky onemocnění (a lékaři pak ani netuší, jak může onemocnění očí souviset s játry, nebo kazivost zubů s oslabením ledvin). V celostní medicíně chápeme organismus jako jeden celek, kdy jednotlivé prvky v těle ovlivňují ostatní prvky (výklad např. dle principů tradiční čínské medicíny) a velkou roli hraje vzájemné propojení fyzického těla s psychikou. Holistický přístup (z řeckého holos = celek) spočívá v tom, že se detekují jednotlivé oblasti v těle, spojují se do jednoho obrazu a pojmenovávají se příčiny onemocnění, se kterými se dále pracuje. Zjednodušení tkví v tom, že nemusíme do detailu znát funkčnost mnoha částí lidského těla, ale stačí nám vyznat se pouze v těch částech, které do organismu nepatří, tedy které musíme pro získání zdraví vyloučit. V pojetí detoxikace pak mluvíme o toxinech jako o prvcích, které tělu škodí a o detoxikaci jako o procesu, který pomáhá tělu vylučovat jednotlivé toxinů.

 

Najít pravou příčinu může být složité

Lidé při péči o své zdraví navštěvují poradce, kteří jsou schopni detekovat určité škodlivé vlivy na organismus a z těla je odstraňovat. Mezi poradci se však liší přístup k jejich klientům. Já sám si přeji takové klienty, kteří si umí jednotlivé náležitosti poskládat do souvislostí. Najít pravou příčinu vaší nemoci může být daleko složitější, než jak se na první pohled může zdát. Toxické vlivy se mohou vzájemně překrývat, čímž je také podmíněna délka detoxikace. Hodně poradců a léčitelů v dobré vůli doporučují pouze to, co se naučili, a to univerzálně na všechno. Nedá se však určit, zda se tělo zbaví rakoviny, pokud daný člověk nebude schopen pracovat na své psychice. Taky se nedá prokázat, že pouhá psychohygiena postačí na vyplavení chemických látek a těžkých kovů z těla. Výklad příčiny nemoci těla tak tedy nespočívá pouze v naměření toxické zátěže organismu. Příčinu nemoci musíme hledat v genetických predispozicích (oslabení těla rodičů, psychická nerovnováha rodičů), v hmotných toxinech, v psychických toxinech, v životním prostředí (uspořádání bytu a křížení zón), ve společenských vztazích, ve zdravém jídle i v pohybu a také v uspokojení člověka s jeho fází nebo chcete-li rolí, čili s aktuálně prožívanou situací (něco nám nebylo dáno, o něco jsme přišli, kariéra a životní náplň, životní výhry i prohry, nevědomost života, kterou si uvědomujeme až nyní ad.).

 

Praktický příklad vzniku nemoci

zena a diteBěhem spojení otce a matky může vzniknout život. Otec se na vývinu jedince podílí v podobě předání kvalitní genetické informace, ale i tak jemných substancí jako je povaha či náboj do života. Matka dítěti také předává genetickou informaci a hraje hlavní roli v případě vývinu a formování dítěte. Jakékoliv oslabení matky (především psychické: strachy, nejistoty, napětí ad.) se automaticky předávají na dítě. Povahové vlastnosti dítěte jsou pak ještě silněji formovány výchovou v podobě programů. Stává se proto, že se určitá dogmata, nepravdy, strachy či omezení stále předávají z generace na generaci. Z pohledu čínské medicíny žijeme destruktivní život, pokud stále plníme nedokonalý obraz rodičů. Měli bychom se snažit o dosažení dokonalosti. Harmonie dosáhneme tedy jedině tak, když budeme schopni rozplynout v našem vědomí představy o životě a o světě přejaté ze života našich