Odkyselení organismu stravou a vodou

Lidský organismus má neuvěřitelný potenciál regenerace. Vlastním přičiněním si sami upíráme možnost dožít se 120 a více let. Nevhodnou stravou, slabou fyzickou aktivitou a všeobjímajícím stresem nutíme vlastní tělo tvořit a ukládat jedy, které nám následně působí civilizační nemoci.

Jedním z velmi zajímavých úhlů pohledu na příjem potravy je teorie zásadotvorné regenerace neboli odkyselení organismu. Toto téma se stále častěji objevuje na internetových stránkách i v tištěných médiích. Základem této teorie je fakt, že naše tělo by mělo mít zásaditý charakter, který je však neustále ohrožován chybnými stravovacími návyky, jež vedou k postupnému navyšování acidity neboli kyselosti organismu. Tzv. překyselení organismu je pak startovací čarou pro vznik mnoha nemocí.

 

Prostřednictvím přijímaného jídla prochází příroda naším tělem

Náš organismus obsahuje více než 70 % vody. Život vznikl v moři, ve slané vodě, a i plodová voda, v níž roste lidské embryo, má zásaditý charakter s pH 8 – 8,5. Naše krev má slabě zásaditou reakci, pH krve se pohybuje v intervalu 7,35 – 7,45, což jsou hraniční meze. Stav pH organismu si lze snadno ověřit z moče, a to lakmusovým papírkem, který je k zakoupení v lékárně. pH ranní moči by se mělo pohybovat v rozmezí od 6,5 do 7,5 (pro zajímavost pH moči zdravého kojence je zásadité s hodnotami 8 – 8,5). Je-li hodnota pH pod 6,5, znamená to, že je naše tělo zatíženo kyselinami nad doporoučenou mez a jeho acidobazická rovnováha je vychýlena z lehce zásaditého až neutrálního prostředí do kyselejšího prostředí. Tím se poškozují buňky a je ohroženo naše zdraví.

 

Tvorba kyselin v našem těle

Kyseliny vznikají v těle procesem trávení. Organické kyseliny se tvoří především ze sacharidů, a to zejména kyselina močová, octová, mléčná, mravenčí (ve zvýšené míře z umělých sladidel, hlavně z aspartamu) a šťavelová (pozor na čokoládu, kakao, ale také ořechy a luštěniny). Naše tělo také nadměrně zatěžuje přebytek glukózy vznikající odbourávání jednoduchých škrobů a sacharózy, a to vznikem laktátu neboli krystalků kyseliny mléčné. Zvýšení obsahu kyselin také podporuje pití kolových a energetických nápojů. Pokud tyto kyseliny nejsou odbourány a vyloučeny správnou funkcí zdravých ledvin, do značné míry se podílí na zrychlování překyselení těla, a tím i narušování buněk.

Aminokyseliny jako základní složka živočišných bílkovin se často pojí se sírou a fosforem, při jejichž trávení se v přirozených cyklech probíhajících v našem organismu pak tvoří kyseliny sírová a fosforečná. Díky solícím směsím používaným při výrobě masných produktů následně ještě vzniká kyselina dusičná. Metabolickým zpracováním všech bílkovin, tedy i těch z rostlinných zdrojů, se odštěpuje amoniak a následně vzniká kyselina močová. Její krystalky se pak následně usazují v kloubech, spolupodporují tvorbu ledvinových kamenů a způsobují bolestivou dnu.

Některé druhy kyselin se tvoří i trávením tuků. Zvýšenému riziku jejich tvorby jsou vystaveni diabetici a také lidé soustřeďující se na nízkosacharidové diety (viz. nadměrný příjem bílkovin doporučovaný nedávno velmi populární Atkinsonovou dietou).

Stres, zlost, nervozita a celkově všechny nerovnovážné stavy nervového systému vedou k tvorbě kyseliny solné. Také káva, čaj a víno jsou díky obsaženým taninům vysoce kyselinotvorné. Sycené nápoje pak díky obsaženému oxidu uhličitému povzbuzují organismus k tvorbě kyseliny uhličité. A léky proti bolesti dávají vzniknout kyselině acetylsalicylové.
 

Jak se kyseliny neutralizují

Neutralizační reakce je jednou ze základních pravidel platných obecně v chemii. Zásaditý prvek, zejména kationt, se při setkání s kyselinou naváže na její aniontovou část a vytvoří s ní sůl. V lidském těle je pak následně tato sůl vyloučena procesy vedoucími přes naše ledviny, tlusté střevo a potní žlázy. Při celkově vysoké hladině kyselin v organismu se tak rychleji vyčerpávají zásoby minerálních látek jako je sodík, vápník, draslík a hořčík v krvi a v mimobuněčných tekutinách. Poklesem těchto kationtů pak dojde ke snížení pH neboli k překyselení tělesných tekutin.

Celá řada biochemických pochodů v těle je zaměřena na udržení pH krve, a to i za cenu „nesprávné funkce jiného orgánu“. Krev má prostě přednost. Pro zajištění zmíněné acidobazické rovnováhy je bezpodmínečně nutné kyseliny z těla průběžně odbourávat. Jestliže je příjem alkalických neboli zásaditých látek v potravě nízký a kyselých sloučenin vysoký, organismus je nucen pro redukci kyselin použít uložené zásadité látky. Vápník z kostí a zubů, chrom ze slinivky, zinek z prostaty, hořčík, který byl původně určen pro nervovou činnost atd. Tím dochází k omezení funkce některých orgánů a následně pak vznikají nemoci, jež při dlouhotrvajícím překyselení přechází do své chronické podoby.

 

Kyselé a zásadité není kyselinotvorné a zásadotvorné

Po strávení mají některé potraviny díky svému složení vlastnosti kyselinotvorné, neboli mají schopnost tvořit kyseliny. Na opačném pólu pak stojí potraviny, jež tvoří zásady, neboli jsou zásadotvorné. Tyto dvě protichůdné vlastnosti však nesouvisí s jejich vlastním pH. Příkladem může být citrón, limetka či pomeranč, tedy citrusové plody, které mají výrazně nízké pH, tedy jsou kyselé, ale v organismu se chovají zásadotvorně.

 

Zásady správné výživy bránící vzniku překyselení organismu

Při jejich výčtu se budou opakovat „stará známá“ pravidla o racionální stravě:

• zajistit si pestrou a plnohodnotnou stravu,
• doporučuje se přijímat 80 % zásadotvorných a pouze 20 % kyselinotvorných potravin,
• nezapomenout na kvalitní zdroje bílkovin při zachování poměru 2/3 rostlinného původu a pouze 1/3 živočišného původu,
• u živočišných bílkovin se soustředit na tzv. bílé maso, tzn. ryby a drůbež,
• u rostlinných zdrojů bílkovin pokud možno kombinovat luštěniny s obilovinami,
• přijímat dostatek minerálních látek,
• zvýšit příjem minerálních látek a stopových prvků pomocí doplňků stravy nebo přirozeně formou mořských řas, zelených potravin (extraktu z mladého ječmene nebo sladkovodní řasy spirulina či chlorela) a květového pylu,
• používat málo tuků, případně pouze kvalitní rostlinné oleje (řepkový, olivový, lněný),
• více pít nesycenou vodu a vodu bez chlóru.

Další pomocnou rukou v boji se zakyselením organismu je zásaditá péče o tělo, kterou podpoříme vylučování kyselin kůží. Jedná se o zásadité koupele nebo zábaly, dále různé techniky vodoléčby vedoucí k prokrvení organismu (Kneippova metoda, Priessnitzova metoda), ale také podpora činnosti lymfatického systému včetně jemného masírování a kartáčování těla.

Nedílnou součástí boje s kyselinami jsou také detoxikační čaje a čistící přírodní látky jako je aloe a již zmíněné sladkovodní řasy.

 

Příklady zásadotvorných potravin:

Ovoce a zelenina v syrovém stavu, byliny, česnek, sojové boby a fazole, amarant, brambory, olivy, quinoa, vaječný bílek, houby, pšeničné klíčky, bylinkové čaje, špalda, jáhly, kroupy, pohanka, podmáslí, med.

 

 

Některé vybrané kyselinotvorné potraviny:

Chléb a bílé pečivo, výrobky z pšeničné mouky, červená masa, kokos, většina ořechů, většina mléčných výrobků, rýže, káva a černý čaj, colové nápoje, alkohol, cukr a sladidla, fast food.

 

Recept na jednoduchý odkyselující nápoj naleznete zde.

Další články o odkyselení organismu naleznete pod tagem Překyselení organismu.

 

Hodně zdraví!

Autor: Ing. Eva Nováková, Menu podle genu