TEĎ je branou do věčnosti. Nauč se odmyslit si pocit své individuální osobnosti. Je dobře žít bez tohoto pocitu. Jde to snadno, když si uvědomíš současný okamžik – TEĎ.
Nebo bytí v TEĎ.
V TEĎ mizí ego i se svými myšlenkami a ani by se tam nevešlo se všemi jeho starostmi. Ty nejsou v TEĎ, neboť jsou závislé na egu. Jestliže si je ještě uvědomuješ, pak nejsi v TEĎ.
Žití v TEĎ přináší klid a spokojenost. A kupodivu, ta se do TEĎ vejde, nebo z něho přetéká. Obojí je docela dobře možné a velice lahodné. V TEĎ je všechno přirozené a uspokojivé. Proto: ŽIJ V TEĎ! Ale pozor! Začneš li uvažovat o TEĎ, už tam nejsi. Každá sebemenší myšlenka ruší pobyt v TEĎ. Ale stačí znovu „jen být“, a už jsi zase v TEĎ.
Doporučuje se přitom ztlumit dech.
BUĎ!
Jenom BUĎ a žij v TEĎ. Vydrž tam a žij v TEĎ co nejdéle. Povznes se nad čas i prostor. V TEĎ není žádná vůle, a proto tam není ani osud. Ani žádná karma tam není. Výsledky osudu zažíváme v čase, nikoliv v TEĎ. Pravé Já žije jenom v TEĎ. Je nad karmou, nad radostí i potěšením, a proto se mu říká svoboda a štěstí. V Já není nic co bychom si mohli přát. Je to ztráta individuality, což se projevuje jako rozplynutí do úplné svobody.
Jsem nekonečná svoboda, prostá všeho zla – to je zkušenost života Jáství, to je zkušenost v TEĎ.
Čím je toto Já?
Je to nejpřirozenější Bytí v životě člověka.
Je vším, co vůbec je průzračné jako nic. A přesto to není NIC. Je to průzračné bytí, které nic nemá, ale také nic nepotřebuje. Je tak ryzí a dokonalé, že v něm není nic, co bys ještě chtěl. Není však individuem ani není individualitou, a přece jedná i řídí události světů. Najdeš je všude, ale především v TEĎ. Dovede proměnit osud lidí i lidstva, a přesto dovoluje, aby si každý vytvářel svůj vlastní osud. To plyne z jeho absolutní moudrosti a dobroty.
Nikdo jiný není zodpovědný za to, co se ti přihodí, než ty sám. Ti druzí jsou pouhými nástroji našich příhod.
Když žiješ v Já a v TEĎ, karma se pročistí. Proto žij v TEĎ.
Ptáš se ale, jak žít v TEĎ?
Je to jednoduché: mysli a jednej tak, jako bys v něm už byl. A nejen jako bys byl jím samým. Nadjá žije v TEĎ a ty jsi přece Nadjá (pozn. Nadjá je esenciální „část“ Bytosti (Ducha), která je neustále ve „spojení“ s jednotlivými „částmi“ (formami) Bytosti a je jakýmsi řídícím centrem Bytosti a zároveň je tou částí Bytosti, která je „nejblíže“ k Bohu.).
Odvrhni náhle jména a tvary věcí, zejména svého těla a už tím ses vlastně ocitl v TEĎ. Přestaň být vázán časem, alespoň na chvíli, na malý okamžik, a zažij náhle TEĎ! Vžij se do toho, že už Pravdu máš, buď o tom přesvědčen a pevně tomu věř. Není to ve skutečnosti nepravda, ty však o Pravdě nevíš. Vžij se do toho, že o ní náhle víš!
Je to autosugesce, ale ty ji můžeš přetvořit v Pravdu Skutečnosti. Nezůstávej stále začátečníkem, když můžeš pokročit.
TEĎ je jediná skutečnost.
Vypátrej, odkud tento okamžik přišel a kam jde. Co je před ním a co za ním? Je bez času! Blaženost je zdrojem okamžiku TEĎ. Snaž se pochopit (a odhalit) tento zdroj a zůstat v něm.
Neboj se zůstat bez času. Je to, jako bys právě zemřel a přitom zůstal živ nesmrtelný.
Do současnost čili do TEĎ se můžeš dostat také tichým pozorováním dechu. Dýcháš v současnosti, v TEĎ. Tj. v přítomnosti. Dýchej přirozeně. Pevným soustředěním se na dech odpadne myšlení na minulost a budoucnost a ty budeš žít TEĎ.
Související článek o Eduardovi Tomášovi
