Představte si, že je možné nechat lidi ve firmě dělat (si) co chtějí. Že není nutné je motivovat, řídit ani kontrolovat. Není třeba jim říkat, kde mají být nebo co a jak mají dělat. Představte si, že jsou naprosto samostatní. Rozhodují se sami a dobře. Není třeba je vodit za ručičku. Firmu jednoduše milují a prakticky ji neopouštějí. Míra inovací překonává veškeré zažité představy. A ruku v ruce s tím jde i růst a zisk.
Jedná se o zcela přirozený a prověřený systém fungování. Většina našinců si však takový způsob organizace a vedení nedokáže představit. Podobně nereálně připadaly ale ještě před rokem 1989 většině Čechoslováků sny o možnostech cestovat, volit si své zástupce, podnikat nebo se svobodně vyjadřovat. Dnes, po více než dvaceti letech, se sny staly skutečností. Stejný vývoj budou kopírovat i další oblasti společnosti, tj. i podnikání.
Vývoj v oblasti světového podnikání ukazuje, že svoboda zaměstnanců není jenom dalším logickým krokem ve vývoji našeho pohledu na řízení firem, ale že se stává klíčovou konkurenční výhodou. Že pouze postupným přenesením rozhodování na zaměstnance získáme jejich srdce a nápady. A jedině tak se oni do své práce pustí opravdu naplno, z čehož ve finále budeme mít užitek všichni – vedení a vlastníci firem, jejich zákazníci či dodavatelé a samozřejmě také sami zaměstnanci a jejich rodiny.
Na základě obsáhlého studia lidské podstaty jsme došli k mnohým poznáním. Zde je deset základních přesvědčení, která určují náš pohled na fungování firmy, vedení lidí a obecně život v práci.
- Rodíme se s vrozenou touhou po svobodě. Stačí pozorovat děti, zvířata nebo zajít na exkurzi do vězení. Touha svobodně dýchat a samostatně se rozhodovat dřímá v každém z nás.
- Rodíme se sobě rovní. Hloubku této věty pochopí člověk snad nejlépe na počátku a na konci života. Mimo jiné ji obsahuje každá listina práv a svobod člověka.
- Motivuje nás smysl. Opravdová motivace přichází zevnitř. Z toho, když se smysl práce protne s vnitřním nastavením člověka. Odměny a další pobídky zvenku pouze demotivují.
- Každý máme talent. Talent nepovažujeme za doménu vyvolených. Jsou to synapse v mozku a jejich síla se rovná síle talentu. Schopnost nalézt a rozvinout talent pak rozhoduje do velké míry o úspěchu či neúspěchu jednotlivce i firmy jako celku.
- Autentická je lepší než „naučená“. Každý máme svůj styl, svou cestu. Nevěříme v šablony a naučenou stejnost. Jim Collins jednou řekl: „Stejnost je jako rakovina. Rychle se šíří. Pokud ji včas nezastavíte, způsobí zánik organizace.“
- Zaměstnanci jsou lidé, ne zdroje. O zdroje bojujeme a snažíme se je vytěžit. Lidem se snažíme porozumět a vyjít jim vstříc. Současný model řízení považujeme za zastaralé dědictví industriální doby.
- Zaměstnanci jsou dospělí lidé. V občanském životě si rozhodujeme o svém životě sami. Proč by to v práci mělo být jinak? Autonomie patří navíc mezi klíčové parametry motivace.
- Neformální autorita je silnější než formální. Vést na základě postavení, s použitím cukru a biče posiluje lidskou chamtivost a strach. Přirozená autorita, vyvolává spíše vášeň a chuť spolupracovat.
- Současný model podnikání zastaral.Převažující model dnešního podnikání stojící na maximalizaci zisku, na poměřování s konkurencí, trvalém růstu a ignorování důsledků činnosti firmy považujeme za dlouhodobě neudržitelný.
- Svoboda funguje – firmy, které přijaly svobodu jako svou filozofii podnikání mluví o výjimečném nasazení zaměstnanců, radosti z práce, loajalitě a růstu v dvojciferných číslech. Svoboda přináší hlubší motivaci a lepší výsledky.
Přeji nám všem práci, při které zapomínáme v proudu uskutečňování nápadů na čas, kde se rozhodujeme sami za sebe a vrací se nám vložená energie, ať už je to cokoli.
Peoplecomm
