Honba za výživou versus naše skutečné Já

jaV dnešní době je velmi populární stravovat se různými „netradičními“ způsoby. Asi největší boom dnes zažívá raw – živá strava, kolem které se víří spousty debat a řady jejích stoupenců diametrálně narůstají. Někteří se k ní uchylují, aby zachránili zbytky svého zdraví, někteří ze strachu, aby neonemocněli nebo nebyli unavení, jiní proto, že je to „prý“ zkratka k duchovnějšímu – čistšímu životu, někdo chce díky ní zhubnout nebo být mladý až bude starý, další třeba jen zkouší a hledá se. Ať je to jak je to, co člověk, to jiný názor, cítění, prožitek, cesta.

 

Musím říci, že už dlouhou dobu, vlastně celý dospělý život stravu zkoumám a to nejen z výživového hlediska, ale hlavně z hlediska emocí, v kontextu celého života. Znám pár lidí, kteří jedí raw stravu a měli by být tzv. „šťastní“, ale něco jim chybí. Jsou nespokojení, necítí se dobře a předstírají, že jsou jen svým lepším Já. Jsou to zpravidla lidé motivovaní přístupem k věci strachem, kopírováním jiných nebo vedeni chtěním jen z hlavy, kteří se jen velmi málo respektují. Takto to bohužel nefunguje.

Cílem nás všech tady by mělo být nalezení a vědomé žití své pravé podstaty, naplnění svého potenciálu, předání toho nejlepšího ze sebe dál a jestli u toho někdo jí nebo nejí například sýry, s tím nemá nic společného.

Veškeré okolnosti života nás vedou vždy do středu, do rovnováhy – naše zkušenosti, situace, pocity a lidé, které potkáváme.

Lidé, kteří jsou například jen na raw stravě z výše popsaných důvodů (strach, kopírování), těm zpravidla raw po čase vůbec nevyhovuje a nebo jim nevyhovuje proto, že zkrátka jejich zeměpisná poloha, tělesná konstituce, krev a orgány potřebují něco úplně jiného pro pevné zdraví.

Po přechodu na raw stravu dojde u mnohých k eufórii, že už nikdy nic jiného než raw, že se konečně našli. Pak přijde detox, který si odůvodní tím, že tak to má být – „pikám za své minulé hříchy“ a pak, když je takové stravování vážně jen z hlavy a z chtění namísto poslouchání těla, přijdou zdravotní potíže – zavodněnost, vnitřní chlad, průjmy, bušení srdce, nespavost a celková nepohoda… Nyní se rozjíždí vnitřní boj v hlavě s tím, že raw je přeci nejskvělejší, vždyť to všichni říkají, to znamená, že se mnou musí být něco špatně! Začnou se pozorovat a obávat se vlastního selhání a je to v pytli. A zase zpátky a znova.

Navíc spousta lidí na raw se nestravuje s pocitem radosti, ale úzkostlivě kontroluje každou surovinu, její původ, složení, dobu sběru, teplotu, míru slunečního svitu a celé spektrum vitamínů, minerálů a stopových prvků, aby dosáhli té „nejskvělejší“ formy a tím vytvářejí další stres uvnitř svého milovaného těla, které tolik chtějí ozdravit. Ten tlak vytvoří zlost a ta vede mnohdy k hodnocení a posuzování všeho a všech, kdo nejsou „v tabulce“ a tím se vlastně paradoxně vzdalují od svého původního záměru. Chce to lehkost bytí.

 

Zpátky ke kořenům sebe sama

zena1Každému ze srdce přeji, aby se cítil skvěle po těle i po duši, i proto každý den pracuji na tomto webu a sdílím. Živá strava je krásná a léčivá věc, kterou mnozí z nás milují, ale stále je potřeba naslouchat SVÉMU tělu. Za všech okolností!

To, že někdo není 100% vitarián nic neznamená. Neznamená to, že je méně zdravý, má méně energie, je méně duchovní, méně šťastný nebo toho méně ví o čemkoli. Je spousta vitariánů egomaniaků a je spousta lidí na různé stravě, kteří jsou skutečnými vědomými a soucítícími lidmi.
Naslouchejte sami sobě, kráčejte po své vlastní cestě, filtrujte informace a nenechte se hned zbláznit tu na jednu, tu na druhou stranu jen proto, že teď jste si něco nového přečetli, že TEN či TA teď něco říkala.

Budujte si vlastní JÁ a stůjte si za ním – to je to jediné, co skutečně máte. Vše se vyvíjí a mění, takže když jste teď na nějakém způsobu stravování (přemýšlení, vidění světa, …), neznamená to, že nemůžete svobodně přejít na jiný a zase zpátky, když budete chtít. Nic se neděje. Nic není prohra ani výhra. Všechno je jen vaše zkušenost, za kterou můžete být vděční.

Není nad to si v klidu sednout a vychutnat si s láskou a uvědoměním si krásy života a této chvíle to, na co máme zrovna chuť, ať je to to nejlahodnější smoothie nebo čerstvý, s láskou upečený koláč od babičky. Nehodnotit, jestli je to ultra zdravé, méně zdravé nebo jaké vlastně, ale jen vnímat, jakou na to máme chuť, co nám to přináší, jak se cítíme, těšit se z toho, že nám to dělá radost a vážit si toho, že „to“ můžeme zažít a vychutnat. Poznat i takovou chvíli. Proto jsme tady.

Nesvazujte sami sebe a dovolte si být těmi, kterými jste, uleví se vám, zlepší se vám nejen zdraví fyzické, ale hlavně to psychické. Odejde tlak, který už tak dlouho pociťujete kdysi v útrobách. Nic není pro všechny správně, nic není pro všechny špatně. Všechno, co existuje, je tu pro nás a my máme právo si svobodně vybrat, měnit názory, zkoušet, objevovat, bez dogmat.

 

jídloKaždý z nás má svůj unikátní život. Jeden jediný život s mnoha nejrůznějšími zkušenostmi. Někomu k tzv. naplněnému životu pomáhá určitý typ stravování, někomu určitý typ léčení, různé metody proměňování myšlenkových programů, jiný se spojí sám se sebou skrze sport, jiný skrze vědu a její fascinující objevy, někdo skrze to, že nic neřeší a je slušným člověkem, který se stará o svou rodinu a raduje se ze života. A o tom to celé je.

To, čemu věříme nás buď uzdravuje nebo ničí, proto volte svobodně, sami za sebe, to své. 

Můžete klidně teď hned změnit vše, co vám neslouží. Jestli jste čekali na „správný okamžik“, tak nyní přišel. Najděte si chvíli na své TEĎ a podívejte se na vše, co byste chtěli změnit. Chcete najet na nový způsob stravování nebo přístupu k němu? Udělejte to. Na nové uspořádání svého denního řádu? Nový přístup ke vztahům, k práci, ke svým koníčkům, k sobě, ke cvičení, k čemukoli jen chcete, co cítíte, že drhne? Udělejte to! Na nic nečekejte.

 

Jsem vděčná, že tady mohu žít život, který si každý den volím, že mohu všechno ochutnat, vyzkoušet, vytvořit… Pro sebe, pro svého muže, pro svou dceru, rodinu, přátele, pro všechny lidi, se kterými se kdy setkám, pro vás.  To je důležitější než to, kolik co má kalorií, jestli mohu zkombinovat cukr s tukem, jestli jím jen ovoce nebo jestli jsem si dala čokoládu…

Přeji Vám lehkost.

Michaela Weissová

Jsem specialistkou na léčbu potravinami a jógovou terapii. Pomáhám lidem uzdravit se jídlem ze zánětů, kandidy, obezity a dalších nemocí a prostřednictvím jógové terapie pomáhám uvolňovat hluboko uložené bloky na těle i na duši. Celostně pracuji se všemi rovinami člověka na návratu do rovnováhy a spokojeného života. Nechte se inspirovat těmito milovanými stránkami a prosím nekopíruje bez mého vědomí mou práci na jiné weby. Díky.

16 Komentářů
  1. Ahoj, je to jedno ci jeme surovu alebo uvarenu stravu, zdrave je oboje. To najdolezitejsie je, ze iba strava obetovana Bohovi ma tie naozajstne ziviny a je pre nas prinosom tak, ze nas ocistuje zvonka aj zvnutra a ocistuje nase vedomie. Mozeme jest to najchutnejsie a najzdravsie uvarene jedlo alebo tie najcerstvejsie druhy ovocia a zeleniny v surovom stave, je to stale iba ,,kradez a jedenie necisteho jedla“, ked ich pred pozitim neobetujeme Bohu. Tato filozofia vychadza z indickych Ved. Dava to zmysel a kazdy, kto sa zacne stravovat s ,,prasadám“ zisti, aka chutna a vyzivna je tato strava. Obetovat, respektive ponuknut Bohovi naspat to, co nam on poskytol k prezitiu, mozeme vsetko, aj pohar vody alebo maly listocek 🙂 dolezita je nasa uprimnost, vdacnost 🙂 Namasté

  2. přidávám se k Martině – článek mi také mluví z duše..:-), komentáře nepíšu ani ke sdíleným příspěvkům.. každý, ať si v tom najde „To svoje“, protože každý jsme jedinečný a někteří jsou si akorát bližší jakoby z jednoho vejce..:-)

  3. Děkuji za nádherný článek, přesně toto jsem si právě potřebovala přečíst.
    Nejprve mě to dojalo, pak přišla úleva a nakonec radost 🙂
    Jako bych se v poslední době přestala poslouchat, co chci. Teď mám jasno….jdu více „do sebe“ 🙂

  4. Krásný článek, děkuji za něj velmi. Přesně k tomuto jsem v posledních měsících došla sama a tak souzním!

  5. Ještě se mi nestalo, že bych měla potřebu napsat komentář. Až po přečtení tohoto Vašeho článku. Jak se říká – mluví mi z duše. Úžasné. Děkuji.

    1. Milá Martino,

      moc díky, mám radost! 🙂

      Mějte se krásně,
      Michaela

  6. Velice hezký článek, ucelilo mi to náhled na období, které teď právě prožívám. Díky tomu jsem si potvrdila, že vše co dělám musím vnímat .

  7. Ačkoliv nemám ve zvyku články komentovat, musím Vám komentář poslat. Je báječný! Velké díky za sdílených nádherných myšlenek, které nastartuje, pootevře, přiblíží spoustu lidí k pochopení a poznávání. Nehledat, ale žít!

  8. Ano,nie je podstatne co do tela vchadza ale co z neho vychadza.Strava nie je v duchovnom vyvoji podstatna a uz vobec nie nejedenie masa,prave naopak,v niektorych fazach je to dobre kvoli vacsiemu uzemneniu sa.Problemom u vela ludi je skor nespravna predstava o cieli duchovnej cesty a tym padom o pouzivani tych spravnych nastrojov.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude publikována.