Jóga je věda o těle, mysli, vědomí a duši. Jóga znamená spojení, sjednocení, rovnováhu a vyváženost. Je známá po celém světě a užívá se v mnoha významech. Označuje filozofii, duchovní nauku, používá se pro tělesná a duchovní cvičení. Rozumí se pod ní i určitý způsob života. Všechny tyto významy mají své opodstatnění.
Jóga je univerzální duchovní cestou, založenou na vlastní zkušenosti a ne na zkušenostech a předpisech jiných, jejichž smysl se v průběhu času mění a ztrácí.
Jóga je ucelený pohled na život lidstva a ostatních živých bytostí a na celý vesmír.
Jóga nás učí, že všechny aspekty života jsou neoddělitelně propojeny a že jedině realizací a zážitkem této úplnosti můžeme uspokojit náš vnitřní hlad po poznání a trvalém štěstí. Věda, moudrost jógy je univerzální a věčná. Je uchovávána v neměnné podobě indickými světci, kteří v meditaci zkoumali přírodu a vesmír a dosáhli plné realizace všech zákonů existence.
Základní myšlenkou jógy je žít šťastně. Štěstí je přirozenou součástí života každého. Kdo by nechtěl být šťastný? Mnoho lidí však hledá štěstí ne uvnitř sebe, ale ve vnějším světě, což nakonec vede ke zklamání.
Jóga znamená víc, než stát na hlavě a mít pěknou postavu. Jóga zahrnuje i to, ale cílem jógy je spíše objevit vnitřní mír, vnitřní harmonii, uskutečnit své Já a nalézt odpověď na otázku „Kdo jsem?“ Trpíme, protože nevíme, kdo jsme. Zjistit, kdo jsme, objevit naši skutečnost, je pravým cílem jógy.
Lidé žijící na Západě mají jeden problém. Vidí knihu o józe plnou krásných fotografií jógových ásan. Zalíbí se jim, chtějí je také umět a přicházejí za instruktorem jógy s otázkami: „Jak dlouho bude trvat, než toto zvládnu? Kolik to bude stát? Je nějaký způsob, jak to zvládnout dříve?“
To všechno je špatně. Jóga není auto, vlak nebo letadlo, které by vás naráz dopravilo tam, kam chcete. Jóga rozvíjí člověka pomalu, vydrží vám na celý zbytek života.
Jóga není jen cvičení, není to ani náboženství a není vyhrazena jen pro mladé, fyzicky zdatné a zdravé. Jóga může být životním způsobem pro každého.
Čistota myšlenek
Čistota myšlenek je stejně důležitá jako čistota slov a činů. Podle zákona karmy je to, co si myslíme, ve skutečnosti již učiněno. Myšlenky jsou mocné, mocnější než vyřčené slovo. Negativní myšlenky nás ovlivňují jako jed. Pozitivní myšlenky jsou jako nektar, jsou to naši nejlepší přátelé, kteří nám nejvíc pomáhají.
Dejte si předsevzetí: „Moje první myšlenka bude vždy pozitivní.“
Je jen jedno Světlo
Není rozdílu mezi námi a Bohem. I když je v místnosti mnoho oken, světlo v ní je jen jedno. Podobně je jediné světlo v celém vesmíru, ale je mnoho oken, kterými svítí. Kolik světla oknem prochází, závisí na tom, jak je čisté.
My jsme těmi okny.
Pracujme na sobě, aby námi božské světlo mohlo volně procházet.
Přijdou-li hořká slova, zničme je laskavými. Zničme negativní myšlenky pozitivními. Cokoli budeme dělat s pozitivními myšlenkami, bude dobré.
Komu by měl člověk důvěřovat?
Především sám sobě. Většina lidí ztratila sebedůvěru. Sebedůvěru můžeme znovu získat tím, že rozpoznáme poklady, které v sobě máme. Věřme sami sobě a svým schopnostem. Bohužel si nejsme mnoha svých schopností vědomi.
Mějme důvěru ve svou cestu a ve své poslání. Buďme o něm natolik přesvědčeni, že nás od něj nikdo nedokáže odvrátit. Vždycky budou existovat problémy, obtíže a nepříznivé okolnosti. Po celý život budeme čas od času zklamáni. Přestože jsme my lidé považováni za nejrozvinutější stvoření, jsme velmi zranitelní, protože dovolujeme vnějším faktorům, aby nám přinášely zklamání. Nejdůležitější ale je, abychom nezklamali sami sebe.
Na cestě k naplnění musíme mít víru. Musíme být přesvědčeni o tom, že o úkolu, který jsme přijali, můžeme s důvěrou říct „mohu to udělat“ spíš než „dobrá, pokusím se“. Říkat „pokusím se“ znamená podrývat vlastní úsilí již od samého počátku.
Kdykoli nám osud nabídne příležitost, s odvahou ji přijměte. Možná neuspějeme, ale to není tak důležité. Důležitá je síla. Měli bychom jít životem s jistotou.
Dát svobodu znamená mít svobodu
Pokud chceme být volní, vzdejme se připoutanosti.
Máme-li v rukou kobru, nejsme volní a kobra také ne. Když ji opatrně pustíme, odplazí se a my také bezpečně unikneme. Jsme volní a ona je také volná. Chceme-li stále držet v rukou kobru, zcela jistě se nám nebude pohodlně sedět, ani si nebudeme moci lehnout a usnout. Vzdejme se! Čím více se můžeme vzdát, tím lépe. Určité emoční problémy, které máme – hněv, žárlivost, nenávist, komplexy, chtivost – nás automaticky opustí.
Váš život je jóga
výňatek z přednášky paramhans svámího Mahéšvaránandy v New Yorku v únoru 2004
V USA prováděli výzkum depresí a schizofrenie. Neexistuje proti nim účinný lék. Zjistili, že jsou tři způsoby, jak se z deprese dostat: modlitba, meditace a cvičení jógy. Jdeme-li do chrámu a modlíme se, celá mysl se soustřeďuje na Boha a odevzdává se mu. V tu chvíli cítíme v mysli mír.
Pataňdžali řekl 1000 let před naším letopočtem, že „jóga zklidňuje mysl.“ Ale prakticky k tomu nemůže dojít, pokud se neosvobodíme od nespočetných přání, která máme. Meditujeme a přitom přemýšlíte: „Bože, moje auto je na parkovišti už příliš dlouho a budu muset zaplatit víc, než jsem myslel.“ Než budeme schopni meditovat, musíme svou mysl osvobodit od všech takových myšlenek. Jóga je jednou z nejstarších cest. Neexistuje žádná duchovní cesta, žádná filozofie, žádné náboženství, které by bylo starší než jóga. Být laskavý a milosrdný, modlit se, sloužit a pomáhat – to vše vychází z jógy. V Pataňdžaliho Jógasútrách si můžeme přečíst, co znamená jóga.
Všechna světová náboženství mají kořeny v józe. Jóga je věda o těle, mysli, vědomí a duši. Vede nás zpátky tam, odkud pocházíme. Ale musíme se držet doporučení učitele a správně cvičit. Ježíš řekl: „Jsem cesta k Bohu.“ Musíme následovat vedení realizovaného Mistra.
Jste-li hudebníkem, když hrajete, ponoříte se do zvuku – a to je jóga. Nepoužíváte noty – noty jsou ve vás. Je to jiné. Nebo jste-li malířem, vezmete barvu a před sebou vidíte celý vesmír. Skutečný malíř maluje to, co není v tomto světě vidět. Pomocí trátaku (jógové techniky hledění do plamene) a meditace to přijde. Jste-li zpěvákem a máte-li krásný hlas, jen zpívejte. Vyzpívejte slávu Boha. To je jen jiný způsob cvičení jógy.
Buďme v jednotě sami se sebou, mějme životní motivaci. Nikdy si nemysleme, že jsme nešťastní. Myslíme-li si, že jsme nešťastní, osamělí, že nás nikdo nemá rád, mýlíme se. Tento svět nás potřebuje víc, než si myslíme, že potřebujeme sami sebe.
Jóga je něco překrásného. Život je dokonalý – není prázdný. Ale musíme plnit svoji dharmu (povinnost, závazky). Neplníme-li svoji dharmu, budeme stále trpět. Pomozme sami sobě a Bůh pomůže nám. Nepomáháme-li sami sobě, myslím, že nám Bůh také nemůže pomoci. Musíme dělat něco pro své tělesné, duševní, sociální a duchovní zdraví. Nezabere to mnoho času. Máme denně 24 hodin – využijme čas, který nám byl dán. Přinese nám to spokojenost a mír mysli. Bude-li vaše tělo a mysl v rovnováze, budete se cítit úplně jinak a užijete si života ve všech jeho aspektech.
Chceme-li dosáhnout osvobození, musíme si odpovědět na základní otázky života. Nejen teoreticky, ale prakticky.
Ptejme se sami sebe:
Kdo jsem?- Odkud jsem přišel?
- Proč jsem přišel?
- Naplnil jsem smysl svého života?
- Kam půjdu?
Člověk se od samého počátku existence snaží vyřešit tajemství smyslu života. Ze zkušenosti víme, že život je spojen s utrpením. Každý živý tvor se nejrůznějším způsobem snaží o to, aby byl šťastný. Ale všechno, k čemu se upínáme, nás dříve nebo později zklame nebo zmizí v čase a my se znovu ocitáme na počátku hledání. Ale jsme opravdu tak bezmocní jako listí unášené větrem osudu a okolnostmi, které nemůžeme změnit?
Před mnoha tisíci lety se v Asii objevilo učení, které nabízí jiný pohled na svět a vesmír, novou filozofii a možná – řešení. Tato věda – filozofie jóga-védanty, byla rozvinuta indickými jogíny a světci, kteří hlubokou meditací dosáhli plného poznání všech zákonů existence, našli smysl života a osvobodili se od neustálého střídání radosti a bolesti. Vedlo je přání pomoci všem lidem v různých životních situacích bez použití vnějších nástrojů. Hledali metodu, která by byla závislá pouze na tom, co mají všichni k dispozici: tělo, intelekt a mysl.
Základem védantské filozofie je jednota (ne-dualita) veškeré existence – všichni jsme jedno. Je těžké tomu porozumět a ještě těžší to realizovat. Říkáme: moje tělo, mé ruce, moje hlava, mé myšlenky, mé pocity… Všichni se identifikujeme se slovem „já“. Ale kdo je tím, co říká: to je moje a to jsem já? Nejsme toto tělo, intelekt, myšlenky, pocity a zážitky. Máme toto všechno, ale nejsme to my. Kdo tedy jsem?
Jsem Já, nesmrtelné átmá.
Můžeme vidět Boha? Jakýma očima? Bůh má dva aspekty: NIRGUNA a SARGUNA. NIRGUNA je Jeho univerzální podoba, kterou nelze fyzickýma očima spatřit. Můžeme ji vnímat vnitřními smysly jako transcendentální světlo či zvuk nebo ji zažít jako plné poznání a moudrost. Pokud chcete vidět Boha v podobě SARGUNA, podívejte se na jakoukoli živou bytost. Bůh se odráží v každém šálku života.
Jóga nás učí, že klidu a spokojenosti můžeme dosáhnout jedině vyrovnaností celé naší bytosti na všech úrovních existence. Víme, že se člověk skládá z mnoha aspektů: fyzického těla, mentálního těla, jemného těla a kauzálního těla. Chceme-li být šťastní a spokojení, musíme je všechny uvést do rovnováhy. Metody a techniky jógy nám nabízejí dokonalou cestu, jak tohoto cíle dosáhnout. Vedou nás postupně a systematicky tělesnými pozicemi (ásánami), dechovými cvičeními (pránájámou), relaxací, rozjímáním a pozitivním způsobem myšlení k fyzickému zdraví, klidu a poznání sebe sama. Pomáhají nám také vzdát se iluzí a komplexů, které stojí jako překážky na naší cestě ke štěstí a naplněnému životu.
Jóga je především praktickou cestou – všechno musíme uskutečnit a dosáhnout sami. Nikdo nám nemůže dát zdraví, štěstí a spokojenost, ani si toto všechno nemůžeme někde koupit či toho dosáhnout vnějšími prostředky. Vše je v nás a pouze vlastní úsilí nám pomůže to nalézt a uskutečnit.
Na cestě k seberealizaci postupně objevujeme všechny vnitřní vlastnosti a pocity, ať už dobré či špatné. Říká se, že cesta jógy je někdy těžší než boj válečníka, protože jogín musí přemoci vnitřní nepřátele – smyslnost, hněv, připoutanost, chtivost, žárlivost, závist a pýchu. V této bitvě je velmi důležité, abychom porozuměli sami sobě, přijali se bez pocitů viny či zklamání a byli připraveni vzdát se všech špatných návyků, které spoutávají naše pravé Já. Jóga je systém cvičení a metod, které nás vedu k osvícení, ale pouze tehdy, provádíme-li je s důvěrou, disciplínou a pevným rozhodnutím. Tato cvičení a techniky jsou součástí starodávné pokladnice vědění, které předávali duchovní učitelé svým žákům po mnoho tisíc let.
Jóga se skládá z několika cest, jež jsou neoddělitelně spojeny. Každý stupeň rozvoje vyžaduje určitý druh jógové disciplíny, která závisí na vnitřní povaze žáka. Karmajóga je cestou nesobecké práce ve prospěch všech živých bytostí. Bhaktijóga znamená uskutečnění lásky a oddanosti k vznešeným principům. Gjánajóga představuje rozvoj poznání a pochopení zákonů existence. Rádžajóga se skládá z technik a cvičení, která zvyšují schopnosti těla a rozvíjejí potenciál intelektu a mysli.
Naše tělo je dokonale promyšlený nástroj, obal pro duši a mysl, o který bychom měli pečovat s láskou, úctou a citem jako Boží dar. Den po dni mu dávat možnost se zdokonalovat a zdokonalovat tak i svého Ducha. Posilovat zdraví, pružnost, moudrost, klid, harmonii a naplněný dlouhý život, který nám byl dán.
K józe přistupuji i já s velkou pokorou a jsem vděčná za to, že mi bylo umožněno se s ní setkat, poznávat ji a milovat. Díky ní jsem mimo jiné pochopila, že nejsem jen pomíjivým tělem, že pouze skrze péči o něj a tichý dialog s ním, mohu pokračovat dále a naplňovat tak svou skutečnou cestu. Na pár okamžiků mi ukázala, jak se stávat bezstarostným pozorovatelem tady a teď, se silnou důvěrou ve své vnitřní JÁ, které je střípkem Boha a proto se k ní, s ní a skrze ní utíkám sama k sobě a nacházím svou barevnost, pochopení a soucit se vším, co mě obklopuje. S jógou vcházím každé ráno do života tak nějak čistší a pravdivější a podívám-li se na svůj obraz před pár lety, kdy jsem nevědomá bloudila světem a stále hledala štěstí vzestupy a pády, tak ve srovnání s dnešním dnem, kdy cítím, že stojím na začátku té své opravdové cesty za poznáním, jsem klidnější a vyrovnanější než kdy předtím. Jen pozitivní pocity mě dovedly k přání šířit jógu a pomáhat lidem ukazovat všechny její uzdravující účinky těla i mysli a dále kráčet jejím studiem a zkoumáním, až kam mě dovede…
Přeji nám všem štěstí v Jednotě.
A zde ještě krásný popis toho co je jóga od himalájského jogína:
Výňatky z knihy Systém Jóga v denním životě
