Dýchací soustava

dech1Dech je to nejcennější co máme a je naším spojením s Bohem v nás. Bez nadechnutí bychom nepřežili ani tři minuty.

Dýchání je spontánní děj, při kterém organismus získává a spotřebovává kyslík a tím okysličuje krev a vylučuje oxid uhličitý a vodu. Ve tkáních dochází k oxidaci organických látek, přičemž se uvolňuje energie.  Oxid uhličitý je vydýchán a voda je vyloučena močovými orgány, kůží a plícemi. Rozvod kyslíku ke tkáním zajišťují tělní tekutiny (hemolymfa, krev) a oběhový systém. Dýchání je řízeno reflexně nervovým systémem, jehož centrum se nachází v prodloužené míše. Hlavním dýchacím svalem je bránice, která nám pomáhá se nadechnout v průměru 12 – 16x za minutu. Dechový objem je 500 ml a vitální kapacita plic 3.200-4.200 ml.

Dýchaní rozdělujeme:

  • vnější (zevní) dýchání – plicní ventilace = výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi a výměna plynů mezi vzduchem a krví. Vdechovaný vzduch obsahuje 21 % kyslíku a 0,03 % oxidu uhličitého a vydechovaný vzduch obsahuje 16 % kyslíku a 4 % oxidu uhličitého
  • vnitřní dýchání = výměna plynů mezi krví a tkáněmi (tkáňovými buňkami). Při tkáňovém dýchání se spotřebovává Oa vydává CO2.

 

  • Expirace – výdech, pasivní fáze dýchacího cyklu
  • Inspirace – vdech, aktivní fáze dýchacího cyklu vyvolaná smršťováním dýchacích svalů
  • Ventilace – výměna vzduchu v dýchacích cestách a v plicích

 

Goethe vyjádřil symboliku dýchání slovy: „V dýchání je požehnání dvojí, nádech a za ním výdech stojí. První osvěžuje, druhé stísňuje, tak krásně životem směs pluje“. Dýchání tak zahrnuje polaritu příjmu a výdeje, braní a dávání. S prvním nádechem začínáme samostatně žít, s posledním výdechem život končí. Prostřednictvím dechu jsme spojeni s něčím, co dosud nedokážeme vysvětlit. Dech je pupeční šňůrou, kterou k nám proudí život. Vzduchem, který dýcháme, jsme navzájem propojeni se všemi a se vším.

Dech představuje schopnost přijímat a léčivou afirmací je: Miluji svůj život.

Dýchací potíže symbolizují na duchovní úrovni strach či odmítání naplno přijímat život. Pocit, že nemáte právo zabírat prostor či dokonce vůbec existovat.

 

Dýchací potíže:

dýcháníPrůduškové astma svědčí o nepoměru mezi braním a dáváním a má několik podob:

  • Astmatik myslí příliš na braní a vezme si příliš velké sousto, které si chce ponechat. Proto i při dýchání nabere co nejvíc vzduchu do plic a když se ho musí vzdát, nastává křeč a tím se sám otravuje kysličníkem uhličitým.
  • Astmatik do sebe nechce vpustit něco, co přichází zvenčí. Astmatická stísněnost je propojena s úzkostí a s alergiemi (obavy z konkrétních oblastí života).
  • Astmatik velmi silně touží po dominanci a zneužívá symptomů své nemoci k mocenskému ovládání svého okolí i za cenu svého sebepoškozování např. formou záchvatu. Potlačená agrese se na tělesné úrovni projeví kašlem nebo chrchláním.
  • Astmatik silně touží po všem čistém až sterilním, vyhýbá se všemu temnému, pozemskému. Touží po lásce, chce ji mít, ale není ji schopen dávat, proto má potíže při výdechu. Sexualitu přesouvá ze spodní části těla nahoru do hrudi a výsledkem je nadměrná sekrece hlenu a jeho vylučování ústy, což by mělo probíhat v pohlavních orgánech (podle zákona polarity : co je dole je i nahoře). Léčba pomocí urinoterapie (vlastní močí) je pro mě osobně prozatím nezvládnutelná.

Záněty horních cest dýchacích naznačují, abychom se povznesli nad své problémy, termíny, úkoly a jiné povinnosti a zastavili se a odpočinuli si.

 

Nachlazení a chřipkové infekce se objevují v okamžicích, kdy jsme přetížení, jsou na nás kladeny vysoké nároky a chceme uniknout do ústraní, do klidu. Nachlazení nám to, jako tělesný symptom myšlenky, dovoluje. Všechny si držíme dál od těla „abychom je nenakazili“, můžeme se na nějakou dobu obrátit sami k sobě a na všechno se chceme i můžeme vykašlat. Bolest v krku spojené s bolestivým polykáním dále svědčí o tom, že nemůžeme něco polknout, že nejsme s něčím spokojeni atd. Nachlazení je proto očistný proces, kdy se z těla vyplavují toxiny a na psychické úrovni se vylučují problémy.

 

Léčivá afirmace je: Mým přirozeným právem je žít naplno a svobodně. Jsem hoden lásky. Jsem  rozhodnut žít naplno.

 

Dýchací soustavu tvoří dýchací cesty a plíce. Dýchací cesty dělíme na horní – dutina nosní, nosohltan a dolní cesty dýchací – hrtan, průdušnice, průdušky.

 

Nosní dutina

dýchací soustava1Je prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti, strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky a od ústní dutiny je oddělena patrem. Začíná dvěma nosními dírkami, které jsou rozděleny přepážkou a ústí nozdrami (choanami) do nosohltanu. Dutina je vystlaná tenkou sliznicí, krytou řasinkovým epitelem, která tvoří čichové pole z čichových buněk a serózních žlázek a je spojena s vedlejšími dutinami nosními (v lebečních kostech).

  • Vedlejší nosní dutiny:
    • čelní dutiny
    • dutina v klínové kosti
    • dutinky v čichové kosti
    • dutina horní čelisti

Funkce nosní dutiny:

  • předehřát vdechovaný vzduch na tělesnou teplotu
  • očistit vzduch od prachu a mikroorganismů
  • zvlhčit suchý vzduch
  • vnímat pachové látky drážděním čichových buněk
  • vytvořit lymfatickou tkání v podslizničí obrannou bariéru

Potíže s dutinami, zejména v okolí nosu znamenají, že nás urazil někdo blízký nebo jsme alergičtí na konkrétní osobu, zpravidla na někoho blízkého. Někdy jako by nás bolest tlačila až k zemi. Rozvzpomeňme se, že situace si vytváříme sami a přestaňme se vysilovat tím, že pak z vlastní frustrace obviňujeme druhé. Žádný člověk, místo ani věc nad námi nemají moc. Svou mysl ovládáme jen my sami. My sami si skrze své myšlenky vytváříme své zážitky a svou realitu. Vytvoříme-li mír, harmonii a rovnováhu ve své mysli, nalezneme je i v životě a obráceně.

Rýmou a nastydnutím trpí hlavně lidé, kteří věří, že náhlá změna teploty způsobuje rýmu či nastydnutí. Nemoc je tedy opět výslednicí myšlenek, kdy člověk propadl sebelítosti, neoprávněnému smutku, anebo kdy uvěřil tomu, že tu rýmu dostane. Rýma symbolizuje „lehký pláč naší duše“ a přináší možnost odpočinku, zastavení se a možnosti srovnat si myšlenky.

Léčivá afirmace je: Vždy mě prostupuje a obklopuje klid a harmonie. Vše je v pořádku.

 

Hltan

Je trubice, kterou prochází vzduch i potrava.  Na konci se dělí na hrtan a jícen.

Nosohltan

Je horní úsek hltanu, do kterého choanami proudí vzduch z nosní dutiny. Ústí sem Eustachovy trubice a nachází se zde nosohltanová mandle.

Hrtan

Je tvořen chrupavkami: štítná, prsténčitá (prstencová), 3 hlasivkové chrupavky s 2 hlasovými vazy (hlas) a oddělení od hltanu zajišťuje hrtanová příklopka, která chrání reflexivním uzavřením vstupu potravy při polykání. Stěny jsou vyztužené chrupavkami, z nichž největší je chrupavka štítná neboli ohryzek, který uzavírá hlasivkové vazy a svaly, které tvoří hlasové ústrojí.

Tvorba hlasu

Při průchodu vzduchu z plic začínají vibrovat hlasivky. Tím vzniká zvuk, jehož výška závisí na délce a napnutí hlasivek a na rychlosti vibrace. Typ zvuku záleží na mnoha faktorech, například na nosní a ústní dutině, jazyku, rtech aj.

Vzduch se z hrtanu nasává do průdušnice, která je vyztužena chrupavkami a leží před jícnem.

Na duchovní úrovni představuje nos sebepoznání a jeho léčivou afirmací je: Jsem si vědom svých intuitivních schopností.

Problémy s nosními mandlemi jsou o rodinných neshodách a hádkách (dítě se cítí nevítané).    

Léčivou afirmací je: Toto dítě obklopuje láska. Toto dítě chceme a přijímáme.

Chřipka je výsledkem reakce na všeobecnou negativitu a všeobecná přesvědčení. Strach.

Léčivá afirmace je: Jsem mimo dosah společenských předsudků. Nepodléhám žádným vlivům.

 

Průdušnice a průdušky

dychani3Průdušnice je trubice, která navazuje na prsténčitou chrupavku hrtanu a větví se na 2 průdušky, které vstupují do plic. Průdušky se dále větví v menší průdušinky končící v plicních váčcích, které mají stěny vyklenuté v plicní sklípky. V krčním úseku leží na bocích laloky štítné žlázy. Je vyztužena chrupavkami a vystlána sliznicí s velkým množstvím hlenových žlázek a měří asi 13 cm, šířka 1,5-1,8 cm. Stěna průdušinek je tvořena sliznicí a vazivem se snopečky hladké svaloviny. Průdušky  se po vstupu obou průdušek do plic mnohonásobně větví a tvoří tak bronchiální strom (společně s vazivem, hladkými svaly a cévami tvoří skelet plic).

Zánět průdušek symbolizuje drobné rány a ublížení na duši v oblastech našich plánů a představ. Stává se, že tyto naše touhy neslouží harmonii naší duše a jejímu vývoji nebo na jejich splnění nejsme ještě připraveni, nenastal ten vhodný čas a takové touhy nás tedy mohou poškozovat i na těle a být příčinou tohoto zánětu. Zánět je vždy symbolem konfliktu.

Léčivá afirmace pro průdušky je: Vyhlašuji klid a harmonii v sobě a vůkol sebe.

 

Plíce

Jsou orgánem přijímajícím život. Dvě plíce houbovité struktury a narůžovělé barvy vyplňují většinu dutiny hrudní a jsou chráněny pružným hrudním košem. Pravá plíce je hlubokými zářezy rozdělena na 3 laloky, levá jen na 2 laloky. Plicní tkáň je složená z průdušek, vaziva, cév a nervů. Povrch plic pokrývají dvě blány. Poplicnice obaluje přímo povrch plic, pohrudnice vystýlá hrudní dutinu. Blány jsou od sebe odděleny pohrudniční dutinou vyplněnou kapalinou. Vzduch se do plic a z plic dostává pomocí změn mezi tlakem v plících a okolním atmosférickým tlakem. Těmto změnám napomáhají dýchací svaly, jsou to mezižeberní svaly a bránice. Plicní segment je úsek plicní tkáně, který má vlastní průdušku a cévy a je oddělen od ostatních segmentů vazivem. Plíce se účastní na regulaci tělesné teploty.

 

Stavba plic

  • Plicní alveola je stavební jednotka plic
  • Systém alveolů a cév tvoří plicní lalůčky, které jsou funkční jednotkou plicní tkáně
  • Na vnitřní straně sklípků je tenká vrstva respiračního epitelu – molekuly plynu jsou transportovány z dutin alveolů do krve.

Výměna plynů v plících

Když okysličený vzduch vstoupí do plicních sklípků, musí projít několika tenoučkými vrstvami, než se dostane k červeným krvinkám v krvi. Okysličenou krev pak rozvádí žíly ke tkáním celého těla.

Výměna plynů v tkáních

Když je kyslík dopraven ke tkáním, uvolňuje se z hemoglobinu v červených krvinkách a difúzí přechází z krve do okolních buněk. Opačně to platí pro CO2, který se dostává z tkání do krevní plazmy a je odnášen tepnami zpět do plic.

 

Dýchání v číslech

  • Hmotnost levé plíce                                                    565 g
  • Hmotnost pravé plíce                                                  625 g
  • Vnitřní povrch plic                                                        60 – 70 m2
  • Počet sklípků v plicích                                                 350 milionů
  • Průměr sklípku                                                            25 mm
  • Počet vdechů při klidovém dýchání                            16/minuta (max. 60 vdechů/min)
  • Objem vzduchu při 1 vdechu a výdechu                     0,5 litrů
  • Minutový objem vzduchu v klidu                                  8 litrů/minuta
  • Objem vzduchu při usilovném výdechu a usilovném nádechu
    – vitální kapacita plic                                                     2,5 – 5 litrů
  • Vzduch nevyužitý v dýchacích cestách                      150 ml
  • Množství vzduchu vstupující a vystupující během jednoho dechu                                 – dechový objem                                                          500 ml

Vše závisí na pohlaví, věku, hmotnosti, zdravotním stavu a typu zaměstnání.

 

Plicní ventilace

Je proces, při kterém se vzduch pohybuje z plic a do plic na základě změn tlaku v plicích. Závisí na objemu vdechovaného vzduchu a na frekvenci dechu

  • vdechovaný vzduch: 21 % O2, 78 % N2, 0,03 % CO2
  • vydechovaný vzduch: 16 % O2, 79 % N2, 4 % CO2

 

Vdech – aktivní (inspirace)

  • objem hrudní dutiny se zvětšuje stahy bránice a mezižeberních svalů
  • bránice – stahem se zplošťuje – pohyb připomíná píst – nasává vzduch
  • současně stah zevních mezižeberních svalů – zvětšují hrudník nahoru a dopředu
  • pohyby bránice a hrudníku pasivně následuje pružná plicní tkáň – vzduch se nasává

 

Výdech – pasivní (expirace)

  • relaxace svalů
  • při silném výdechu – spolupracují břišní svaly, vnitřní mezižeberní svaly

 

Plíce na duchovní úrovní symbolizují rovnováhu mezi braním a dáváním a schopnost přijímat život.

V bibli se dočítáme, že Bůh vdechl člověku život, dech = život. Onemocnění plic signalizuje nerespektování svobody ducha jiných lidí, vnucování vlastních názorů, smutek v duši, nechuť k přijímání života, poruchu v přijímání prány – životní kosmické energie. Čínská medicína spojuje plicní nemoci se smutkem v duši, projevujícím se zeslabením meridiánu plic v akupunktuře. Časté nádory plic souvisí s egocentrickým pojetím svobody jednotlivce, zápaly plic s chtěním uchopit od života více, než je samovolně přinášeno. Kontaktními orgány člověka jsou kůže a plíce. Proto např. nechuť dostat se do kontaktu s ostatními prostřednictvím dýchání se projeví astmatem, nechuť kontaktu přes kůži se projeví kožními vyrážkami.

Léčivá afirmace pro plíce je: Přijímám život v dokonalé rovnováze.

 

Modlitba:
dech„Bože, jak krásný je život ve vší své pestrosti, barevnosti, mnohoúrovňovosti. Kolik možností se mi skýtá v poznání nového. Cítím se svoboden, neboť to, co pociťuji jako omezení, si ukládám sám. Svobodně dýchám uprostřed svobodných lidí. S radostí se nechávám unášet proudem života.“

 

K prevenci a léčbě plic je dobré osvojit si plný vědomý dech, kdy zapojujeme při dýchání břicho, plíce i klíční kosti. Týká se to zejména žen, které většinou dýchají pouze plícemi, tzv. povrchovým dýcháním. Rozedma plic a silné kouření znamenají popírání života. Maskují hluboce zakořeněný pocit, že nejsme hodni existence. Výčitkami se nikdo kouřit neodnaučí. Nejprve musíme změnit své přesvědčení.

Léčivá afirmace pro plicní potíže je: Jsem schopen naplno přijímat život.

Zápal plic u starších lidí je projevem zklamání z dětí (odevzdají majetky a děti je dají do domova důchodců…). Plicní nádory jsou stmelené bolesti křivd, jež jsme páchali na druhých. Když jsme svým jednáním jiné lidi omezovali v jejich svobodě a radostném žití, citově či dokonce fyzicky týrali a často jsme jim brali chuť žít. Symbolizují také strach ze smrti.

Léčivá afirmace: Přijímám život v dokonalé rovnováze.

 

Alergické nemoci

Alergie je zhmotnělá agrese. Organismus reaguje zběsilou reakcí na něco, co je v podstatě pro něj neškodné. Vše, co v přírodě existuje, existuje z vůle Boží a obsahuje tedy lásku Boží. Člověk se má snažit lásku i ke všemu existujícímu napodobovat. Člověka však zachvátila touha „hospodařit“ si ve světě podle svého. A tu mu začínají některé věci (zvířata, rostliny, materiál) překážet, „lézt na nervy“. Časem sestoupí tato neodůvodněná nenávist ze zářivých obalů duše do imunitní soustavy a manifestuje se agresivní alergickou reakcí. Proto se alergie prakticky nevyskytují ani u přírodních národů, ani u volně žijících zvířat. Alergie je zhmotnělá nenávist vůči něčemu v okolí.

  • Alergie na srst domácích zvířat je většinou reakcí na nedostatek mazlení, hlazení, lásky a sexuality
  • Alergie na pyly květin je většinou reakcí na nedostatek lásky, sexuality, protože pyly jsou symbolem oplodnění, rozmnožování a souvisejí s jarem, kdy se také tato alergie nejvíce vyskytuje.
  • Alergie na prach souvisí se strachem ze všeho špinavého, nečistého a nemusí se jednat vždy o materiální podklad (špinavé triky, prát špinavé prádlo…).

 

Onemocnění dýchací soustavy:

  • nachlazení
  • chřipka
  • infekce horních cest dýchacích
  • zápal plic
  • tuberkulóza (TBC)
  • pneumotorax – kolaps plíce po protržení jedné nebo obou blan
  • průduškové astma – ve většině spjaté s alergiemi

 

Léčivá afirmace: Přijímám život v dokonalé rovnováze.

 

Opakování matka moudrosti aneb První pomoc při zástavě dechu:

prvnipomocNáhlá zástava oběhu a dechu vzniká nejčastěji vlivem onemocnění srdce (akutní infarkt myokardu, maligní porucha srdečního rytmu, plicní embolie apod.)

  • co nejrychleji volat 155
  • pokud dojde ke zhroucení před námi – pád na zem, bezvědomí – oslovit, nereaguje-li, zkusit bolestivý podnět. Nereaguje-li postižený na podnět, ale dýchá – uložit do stabilizované polohy na bok a stále sledovat stav.
  • pokud postižený nedýchá – prekordiální úder = zaťatou pěstí z 20 cm výšky dát úder do středu hrudní kosti a posléze začít nepřímou masáž srdce a dýchání z úst do úst v poměru 30:2 (30x stlačit hrudník, poté následují dva vdechy a stále opakovat)
  • nepřímá masáž srdce  = dlaň jedné ruky položit palcovou stranou dlaně na střed hrudní kosti, na hřbet této ruky položit druhou ruku, naklonit se horní polovinou těla nad postiženého, napjaté lokty, začít rytmicky stlačovat hrudník do hloubky cca 6-8 cm.
  • zajistit průchodnost dýchacích cest – zaklonit hlavu postiženého tlakem na čelo a zvednout bradu (zakloň hlavu, zvedni bradu), zacpat nos a 2x po sobě vdechnout do postiženého, nekontrolovat tep a nepřerušovat masáž.

Zástava dechu a oběhu u dětí

Nejčastější příčinou zástavy dechu u dětí je vdechnutí cizího tělesa, záněty hrtanu nebo příklopky hrtanové, proto se co nejdříve pokusíme vypudit předmět a provedeme KPR (kardiopulmonální resuscitace – nepřímá srdeční masáž a plicní ventilace) 1 minutu  a voláme 155.

  • snaha o vypuzení cizího tělesa
    • malé děti hlavou dolů a údery otevřenou dlaní do zad,
    • větší děti – přes koleno hlavou dolů údery do zad
  • synchronizace úderu s kašlem postiženého
  • pokud upadá do bezvědomí, přestává kašlat, provést 5 umělých vdechů (dýchání z úst do úst, malé děti do nosu a úst) přiměřeným objemem a zahájit nepřímou masáž srdce:
    • u dětí neprovádět záklon hlavy
    • nepřímá srdeční masáž  kojenců metodou 2 prstů  = 2. a 3.prst ruky položit do středu hrudníčku asi 1cm pod  spojnicí prsních  bradavek a periodicky stlačovat frekvencí 2 stlačení za sekundu
    • větší děti masírujeme jednou rukou
    • poměr dob stejný jako u dospělých 30:2
    • nepřerušovat srdeční  masáž !!!
    • novorozenci 1.-28.den života: nepřímá srdeční masáž dvěma prsty v poměru s vdechy 3:1

 

 

Klidné, soustředěné, vědomé dýchání se zavřenýma očima je vodítkem do meditace. Do nekonečného, klidného a krásného vnitřního světa, kde dlí skutečný Domov každého z nás a kde nalezneme odpověď na jakoukoli otázku. Poděkujme tedy vzduchu i svému tělu, že jejich prostřednictvím je nám dáno spojovat se sami se sebou a s Bohem a nalézat tak opravdové štěstí.

 

ℒℴνℯ ❤ Mia ☮

Autor: Mia Weissová, zdroje: podklady mšmt, nabla.cz, rudiger dahlke: nemoc jako symbol, uzdrav své tělo: louise l. hay, terapie.as4u.cz, msz.cz,  zzsvysocina.cz, foto: Google.com, www.slunecnyzivot.cz

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě pokud bude připojeno jméno autora, aktivní odkaz na www.slunecnyzivot.cz a celá tato poznámka. Díky! Mia

Michaela Weissová

Jsem specialistkou na léčbu potravinami a jógovou terapii. Pomáhám lidem uzdravit se jídlem ze zánětů, kandidy, obezity a dalších nemocí a prostřednictvím jógové terapie pomáhám uvolňovat hluboko uložené bloky na těle i na duši. Celostně pracuji se všemi rovinami člověka na návratu do rovnováhy a spokojeného života. Nechte se inspirovat těmito milovanými stránkami a prosím nekopíruje bez mého vědomí mou práci na jiné weby. Díky.

1 Komentář

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude publikována.