Osho: Učení se lásce

laskaVaše transformace může přijít skrz intimní vztah. Co můžete udělat pro to, aby se to stalo?

Vztah je jedno z mystérií. Protože existuje mezi dvěma lidmi, záleží to na obou. Každý člověk je světem sám pro sebe. Je komplexem mystérií s dlouhou minulostí a nekonečnou budoucností. Na začátku se setkáváte pouze okrajově. Ale když vztah roste, stává se intimní, bližší, stává se hlubší, potom velmi pomalu se setkáváte ve svých centrech.

Když se setkávají centra, tomu se říká láska. Když se setkáváte okrajově, tak toto je známost: dotýkáte se člověka jenom zvenku na jeho hranicích. Mnohokrát se stává, že začnete nazývat svoji známost láskou. Známost není láska.

Láska je velmi vzácná. Potkat se s někým v jeho centru znamená projít skrz své vlastní revoluční já, protože když chcete někoho potkat v jeho centru, budete muset tomu druhému člověku dovolit, aby i on se dotkl vašeho centra. Budete se muset stát úplně zranitelní a otevření.

 

Starý zenový mnich ležel na své smrtelné posteli. Prohlásil, že tento večer už tady nebude. A tak následovníci, žáci, přátelé začali přicházet zdaleka a široka.

Jeden z jeho starých žáků, když slyšel, že mistr umírá, utíkal na trh. Někdo se ho zeptal: “Mistr umírá a ty jdeš na trh?” Starý žák odpověděl: “Já vím, že můj mistr miluje určitý druh koláče, tak mu ho jdu koupit.”

Všichni se obávali, co se děje, neboť to vypadalo, že mistr na někoho čeká. Občas otevřel své oči, podíval se kolem a zase je zavřel. A když přišel tento žák, řekl:” Výborně, ty jsi přišel! Kde je ten koláč?” A žák mu ho ukázal a byl velmi šťastný, že se ho mistr na koláč zeptal. Mistr umíral, ale vzal do rukou koláč. Byl velmi starý, ale ruka se mu netřásla. Někdo se ho zeptal: “Jsi tak starý a na pokraji své smrti. Brzy přijde tvůj poslední nádech a opustíš nás, ale tvá ruka se vůbec netřese.”

Mistr řekl:” Nikdy se netřesu, protože nemám strach. Moje tělo je staré, ale já jsem pořád mladý a zůstanu mladý, i když moje tělo už tady nebude.

Potom začal přežvykovat koláč a někdo se zeptal: “Co je vaše poslední poselství, mistře? Brzy nás opustíte. Na co chcete, abychom vzpomínali?”

Mistr se usmál a řekl: ”Ach, ten koláč je delikátní!”

Toto byl muž, který žil tady a teď. Dokonce i smrt je bezvýznamná. Další chvíle nemá žádný význam. Tento moment, tento koláč je delikátní. Když chcete být v této chvíli, v této přítomnosti, jen potom můžete milovat.

 

laska1Když nemáte strach, nemáte co skrývat, potom můžete být otevření, můžete stáhnout všechny hranice. A potom můžete pozvat toho druhého, aby vás prostoupil až do vašeho nejhlubšího centra. Když dovolíte někomu, aby vás hluboce prostoupil, ten druhý vám také dovolí, abyste prostoupili vy jeho. Když dovolíte někomu, aby vás prostoupil, je vytvořena důvěra. Když nemáte strach, ten druhý je také beze strachu.

 

Ve vaší lásce je vždy strach. Manžel má strach o manželku, manželka má strach o manžela. Milenci mají vždy strach. Potom to není láska. Potom je to pouze aranžmá dvou lidí plni strachu, kteří jsou na sobě závislí, bojují, vykořisťují, manipulují, kontrolují, dominují, jsou posedlí, ale to není láska.

Láska je obtížná. Musíte opustit strach. A toto je zvláštní věc: máte tolik strachu a přitom nemáte co ztratit. Kabir jednou někde řekl: “Dívám se do lidí. Oni mají tolik strachu, ale nemůžu vidět proč, protože nemají co ztratit.” Kabir řekl: “Jsou jako člověk, který je nahý, ale nikdy se nepůjde vykoupat do řeky, protože má strach, kde si usuší své šaty. A to je situace, ve které jste vy – nazí, bez šatů, ale vždy máte strach o šaty.”

Co můžete ztratit? Nic. Toto tělo bude vzato smrtí. Předtím než bude vzato smrtí, dejte mu lásku. Všechno co máte, vám bude vzato. Předtím než bude všechno vzato, proč to nesdílet? Předtím než vám bude všechno vzato, všechno, co jste již dostali, můžete z toho udělat dárek. A potom tam nebude smrt. Pro milence neexistuje smrt. Pro nemilence je každá chvíle smrt, protože každou chvilku je jim něco uloupeno.

 

Láska vás může přivést do vztahu bez touhy. Touha přichází s nespokojeností. Toužíte, protože nemáte. Toužíte, protože si myslíte, že když něco budete mít, tak vám to dá spokojenost. Touha je o nespokojenosti.