Jóga jako pomocník v nové době

vesmirZačnu tím, že vás požádám, abyste mě laskavě následovali na malou exkurzi do vesmíru.

Představme si, že jsme v nekonečné prázdnotě vesmíru. Nemáme žádné tělo. Jsme pouhým okem, které se může dívat nerušeně všemi směry. Neexistuje zde nahoře či dole, dopředu či dozadu. Není tu žádný bod, od kterého bychom mohli vůbec vnímat nějaký směr. Jen prázdnota… prázdnota… temno… a ticho! V této prázdné nicotě se z ničeho nic objeví v dálce malá světelná tečka, která pomalu roste, zatímco ji pozorujeme. Pomaličku se stává tak velkou, že jsme schopni si všimnout, že se jedná o kouli, která se točí kolem své osy a přibližuje se k nám dechberoucí rychlostí. Ta koule se stále zvětšuje, až nabude gigantických rozměrů a prosviští kolem nás… a pak znovu zmizí v temné prázdnotě.
Tato gigantická koule, která právě prosvištěla prázdnotou vesmíru je naše Země! Ve vesmíru nejsou žádné dopravní značky, žádné kolejnice, na kterých by Země mohla jet, vůbec nic, co by nám ukazovalo trasu, kterou Země musí obíhat. Může se zdát, že kolem nás prolítla, aniž by sledovala předem určený směr. A přesto víme, že trasa Země stejně jako všechny její sebemenší pohyby jsou určeny neobyčejně přesnými matematickými, fyzickými a geometrickými zákony. Síly, které vyzařují ze všech různých míst v kosmu směrem k Zemi a ze Země ven do kosmu, udržují Zemi na svém místě a nesou ji dál po její oběžné dráze. Ani jeden jediný pohyb se neuskuteční náhodou. Ne! Neměnné zákony, které působí od začátku času, určují dráhu, kterou Země obíhá, a stejně tak způsob a čas, který jí to trvá.

My lidé jsme obyvatelé této zeměkoule. Jestliže se naše Země musí pohybovat v dráze určené přesnými matematickými a geometrickými zákony, je možné, že dráha lidstva, individuálně i kolektivně, by mohla být věcí náhody? Je vůbec myslitelné, že by člověk, nejvyšší bytost na žebříčku stvoření, byl předurčený k tomu, aby se bezcílně plahočil jako na vyprahlé poušti, aby byl obětí nahodilé bolesti a utrpení? Ne! Nic není otázkou náhody! Náš život je veden neviditelnými silami úplně stejným způsobem, jako jsou planety vedeny po svých drahách ve vesmíru. Musíme projít předem určenou cestu stejně jako hvězdy nebo samotná Země.

Když se ohlédneme za tím krátkým časovým úsekem, který jsme zvyklí nazývat historie lidstva, rozpoznáváme určité opakující se události a změny. Historie těch národů, které mají velmi dlouhou minulost, dokazuje, že lidstvo ve svém vývoji prochází určitými obdobími. Každé období přináší člověku novou ideu, kterou je potřeba zrealizovat, nový úkol, který je potřeba splnit a novou zkoušku, které je potřeba čelit. V době, ve které žijeme, se naše planeta přiblížila konci takového období.

Lidstvo prošlo a přežilo zkoušku nastolenou touto epochou a je nyní připraveno naučit se novou lekci, kterou nám Bůh ve své nekonečné prozřetelnosti dává. Bouře vyhlazování se přehnala planetou a zničila svět, jaký jsme do té doby znali. Ale my se můžeme poučit z duchovních hodnot a činů světa, který skončil v troskách. Nebyla to náhoda, že čtyři jezdci apokalypsy měli určitou dobu celou Zemi ve své hrsti. Naše civilizace, která klesla hluboko do bahna materialismu, dala sama život těmto devastujícím silám, které se přehnaly starým světem.

 

rp_spojeni-300x193.jpgDíky božímu řízení se naše Země dostala do nové stanice. Nemá žádný smysl utápět se v nářcích nad zmizením starého světa a nad všemi těmi změnami, které se stále dějí. Bylo by spíš moudřejší přizpůsobit se těmto událostem a pokusit se tím nejlepším možným způsobe