Nehoda není náhoda aneb jóga a samoléčení

Zemanta Related Posts ThumbnailJeden z velkých vědců medicíny starověkého světa vyslovil latinský citát: „Medicus curat – Natura sanat“, který znamená, že zatímco lékař může poskytnout péči, příroda se postará o uzdravení. (V češtině známe toto přísloví jako „Lékař léčí, příroda uzdravuje.“) Jak pravdivé! Příroda uzdravuje. Ale teprve tehdy, když se dostaneme do jednoty s přírodou, když se ztotožníme s těmi obrovskými přírodními silami, můžeme skutečně říct, že jsme příroda.

A poté se léčení stane samoléčením. To znamená, že jsme se stali pány přírody. Nebo, abychom to vyjádřili jinak, že jsme si podmanili přírodu. Jméno každého z různých systémů jógy tak naznačuje, že skrz něj je člověk schopný podmanit si to či ono svou vůlí a tak nad tím získat moc. Pomocí systému Hatha Jógy je člověk schopen podmanit si přírodu. V Indii lidé s železnou silou vůle zasvěcují celé své životy průzkumu všech tajemství zdraví, nemoci, života a smrti. Svůj průzkum ovšem provádí nikoliv zvenčí dovnitř, nýbrž zevnitř ven. Nejen, že zkoumají vnější jevy, ale především zkoumají člověka samotného jako zdroj a příčinu těchto jevů.

Základní rozdíl mezi lidmi Východu a lidmi Západu je v jejich přístupu k výzkumu. Na Západě lidé pozorují vnější události a ty jsou vždy základem jejich výzkumu, zatímco na Východě výzkum a posuzování jsou založené na vnitřním pozorování, přímé zkušenosti a ztotožnění se. Pokud na Západě mluvíme o studii člověka, znamená to, že zkoumáme tisíce lidí, zaznamenáváme a zpracováváme výsledné informace, ze kterých vyvozujeme závěry a děláme hypotézy, z nichž dále vytváříme teorie, abychom vysvětlili pozorovaný jev, a pak o něm vedli nekonečné diskuze až do chvíle, kdy přijdeme s novými teoriemi, které nahradí ty staré. Naproti tomu výzkum lidské bytosti na Východě znamená pozorování přírodních jevů uvnitř sebe sama pomocí svého vlastního já.

Každá metoda má své přednosti, ale skutečná a opravdová podstata věcí může být poznána a pochopena pouze přímou zkušeností. Nejvyšší pravdy objevené tímto způsobem se nikdy nemění, stejně jako člověk a příroda zůstávají beze změny po celou věčnost. Každý velký zasvěcenec, který dosáhne božské inspirace a osvícení, hlásá stejné pravdy, protože je poznal svou vlastní přímou zkušeností.

 

Zemanta Related Posts ThumbnailJen v tomto světle můžeme pochopit fakt, že znalosti obsažené v učení indické medicíny se za tisíciletí vůbec nezměnily a postupně krok za krokem jsou potvrzovány vývojem západní vědy. Objevy získané z vykopávek dokazují, že Bráhmani, kteří napsali Ayur-Vedu, měli obrovské znalosti medicíny. Už oni věděli, jakou roli hrají při nemoci bakterie; znali tajemství imunity vůči bakteriím; věděli o kosmických paprscích; a znali účinky záření a pohybů nebeských těles na výskyt a závažnost nemocí. Jejich operativní zákroky byly vysoce propracované. Svými operacemi prováděli opravdové zázraky. Moji západní čtenáři se mohou právem ptát, proč tyto jogíni a ayur-vedici drželi své znalosti v tajnosti. Jako odpověď na to vám povím jeden příběh, který se stal na univerzitě v Kalkatě a který celou záležitost hezky objasňuje.

Indický jogín, který byl vyškolený ayur-vedik, se bavil se západním profesorem, který byl velmi pyšný na své znalosti. Jogín řekl profesorovi, že jak malárie tak filarie mají souvislost s průběhem a fázemi měsíce a že pouze lidé, kteří špatně reagují na měsíční energie, jsou náchylní k těmto nemocem. Na druhou stranu, lidé, v jejichž tělech jsou tyto energie v rovnováze, mohou být pokousáni moskyty bez jakýchkoliv závažných následků; bacily se v jejich krvi nerozmnoží a oni vůbec neonemocní. Profesor poplácal s pohrdavým smíchem jogína po rameni a řekl, „No jasně, chlape, ještě bych mohl uvěřit tomu, že tyhle nemoci mají slabost pro hrátky při měsíčku jako mladí milenci.“ Jogín klidně odpověděl, „Před tím, než se začnu vysmívat něčemu, čemu nerozumím, to napřed prozkoumám a probádám.“ Od té chvíle se už o měsíčním záření a dalších energiích, které v přírodě působí a ovlivňují naše životy, se západním profesorem nebavil. Ale profesor nemohl zapomenout na poznámky jogína, neboť znovu a znovu mohl pozorovat, že ten Ind měl pravdu. Pouhé čtyři roky nato uveřejnil novou lékařskou teorii (kterou vydával za svou vlastní!) o tom, že průběh a záření měsíce a dalších nebeských těles hrají důležitou roli při nemocech a epidemiích. Ale Indové, stejně jako ostatní východní lidé, se stali čím dál tím opatrnější na to, co říkají, a toto je výsledek jejich souhrné zkušenosti za tři sta let. Vědí, že na Západě je velmi málo lidí, kteří by si dali tu práci a vyzkoušeli věci na vlastní kůži. Ale když člověk zakusí něco sám na sobě, všechna vysvětlování se rázem stanou zcela zbytečná. Jako by bylo například zcela zbytečné psát dlouhé svazky o tom, jak příjemná a povznášející dokáže být dobrá hudba pro ty, kteří k ní mají vztah, kdyby tyto svazky byly určeny pro člověka, kterému hudba nic neříká.

Metoda Východu je zkušenost. Touto metodou začali indičtí jogíni zkoumat tajemství přírody. Hluboko uvnitř sebe samých, skrze přímou zkušenost, získali své postřehy a znalosti. A jejich neúnavná snaha je dovedla k cíli: stali se osvícenými. Rozprostřelo se před nimi tajemství života. Porozuměli sobě samým a následně i celému univerzu. Viděli, zažili a ztotožnili se s tím nejvyšším, příčinou bez příčiny: se samotným Stvořitelem. Od samého začátku zrození byl člověk předurčen k tomu, aby vládl přírodě, protože se svým rozumem stojí nad přírodou. Příroda pouze slepě následuje zákony a když člověk pozná a zažije tyto zákony sám v sobě, může je podrobit své vůli, vědomě je použít ke svému vlastnímu prospěchu. Může ovládat tyto obrovské síly – jak tvořivé tak ničivé – které v přírodě působí. První osvícení věděli, že toto je cíl, kterého může dosáhnout každý. Bylo jim líto ostatních lidí, kteří se bolestně prodírali životem ve své nevědomosti, a začali je učit. Tímto způsobem vzniklo učení sebeovládání. První velcí mistři byli následováni ostatními, kteří vytvořili ze zásad sebeovládání vědu a tato věda se postupně stala jedinečnou celistvou metodou: Hatha jógou.