Nejsme-li schopni odpustit druhým, o kterých se domníváme, že nám v minulosti ublížili, musíme se zamyslet nad svým rozhodnutím dávat jim vinu za naše utrpení.
Dávat vinu druhým je velmi rozšířené v naší společnosti a pravděpodobně se to týká i vašeho života. Množství soudních pří je důkazem neochoty většiny lidí vzít na sebe zodpovědnost za svůj život. Místo toho žalují druhé, ignorují osobní nedbalost a nakonec nechají druhé platit za své neštěstí. Reklamy nabízející právní pomoc hlásají: „Není to vaše vina, ať už jsou okolnosti jakékoliv. Měli byste žalovat o náhradu škod.“ Toto připisování zodpovědnosti druhým je důsledkem naší potřeby obviňovat druhé. Čím více to děláte, tím těžší je pro vás odpouštět.
Musíte k sobě být naprosto upřímní, chcete-li se zbavit této potřeby dávat vinu druhým. Nejlepší způsob jak začít, je vzít na sebe zodpovědnost za všechno, čím jste v tomto okamžiku. Řekněte si: „Jsem souhrnem všech svých rozhodnutí až do tohoto okamžiku.“ Vaše vychování vám v tom může bránit. Pravděpodobně si říkáte: „Nemohl jsem nic dělat.“ nebo „Zavinil to někdo jiný.“ nebo „Byl jsem na nesprávném, místě v nesprávný čas.“ nebo „Bylo to nespravedlivé.“ nebo „Rodinné okolnosti způsobily všechno mé utrpení“.
Podívejte se na svůj život z jiného hlediska. Všechno, co se stalo, pro vás může být ponaučením, za které byste měli být vděční. Každý s kým jste se v životě setkali, byl vaším učitelem, bez ohledu na to, jak jste ho mohli nenávidět nebo obviňovat. Neexistují žádné náhody. Tento vesmír funguje dokonale. Všechno je tak, jak má být.
Zamyslete se nad tím, jak se bráníte vzít na sebe zodpovědnost za svůj život, jak odmítáte uvěřit, že v tomto dokonalém vesmíru neexistují náhody.
Řiďte se touto logikou. Někdo vám v minulosti nějak ublížil. Jste uražení a rozzlobení a vaše zloba se nakonec změní v nenávist. Je to vaše nenávist. Nosíte ji v sobě, kamkoliv jdete. Dovolili jste někomu, aby vám nejen ublížil, ale aby ovládl váš vnitřní život. Vaše nenávist vám ničí život, zatímco druhý si dělá přesně to, co umí, bez ohledu na vaši situaci. Nesmyslnost našeho svádění viny na druhé spočívá v tom, že to dává druhým kontrolu nad námi a ovlivňuje to, jak se budeme chovat k ostatním. Stáváme se vězni bez nejmenší naděje na dosažení vyššího stupně osvícení a spokojenosti.
Proto je dávání viny druhým destruktivním postojem.
Dokud budeme vinit druhé za to, jak se dnes cítíme, budeme muset čekat na to, aby se oni změnili, než se dostaneme ze stavu ochromení. Odpuštění je nástrojem k překonání tohoto stavu.
Jakmile jednou někomu odpustíme, nemáme potřebu dávat mu vinu. Jsme-li schopni odpustit všem, nezbude nikdo, koho bychom mohli obviňovat za cokoliv. Pak také nebudeme mít potřebu odpouštět.
Když někomu odpustíme cokoliv, co nám udělal, vlastně říkáme: „Přestávám ti dávat kontrolu nad tím, jak budu myslet a chovat se v budoucnosti. Přejímám za to zodpovědnost.“
A proto nemáme co odpouštět, neboť vytváříme svou vlastní realitu tím, jak interpretujeme chování druhých. Jakmile jednou změníme své hledisko a uvědomíme si, že vytváříme všechno, co potřebujeme pro tento sen, zbavíme se potřeby dávat vinu druhým. Dosažení tohoto stádia je velmi osvobozující.
Zbavit se potřeby vinit druhé a vzít zodpovědnost na sebe vyžaduje velkou kázeň. Je to spíš kázeň sebelásky než sebeopovržení. Milujeme-li sami sebe, nedovolujeme druhým kontrolovat naše emoce. Smířlivost je naším prostředkem k dosažení tohoto cíle.
Smířlivost je aktem sebelásky, není to žádné altruistické zbožné chování. Dává nám kontrolu nad naším vnitřním životem. Uvědomujeme-li si, že nic není náhodné a že všechno v životě má nějaký cíl, pak přijímáme „náhody“ a „lotry“ jako události, které pro nás mají nějaký význam.
Ujišťuji vás, že jakmile si to uvědomíte, přestanete se s takovými událostmi setkávat. Jestliže se potřebujete naučit odpouštět, budete i nadále přitahovat příležitosti. Je-li vaší obvyklou reakcí hněv a nenávist, pak se budou i nadále ve vašem životě objevovat „ti lotři“ a „nešťastné okolnosti“. Pokud v každém hledáte něco dobrého a berete na sebe zodpovědnost za všechno, s čím se setkáváte, uvidíte to ve svém životě.
I vy vidíte to, čemu věříte a jste-li plni nenávisti, pak v nenávist věříte a samozřejmě ji všude vidíte.
Nezapomeňte, že ukazujete-li prstem ven, zbylé tři prsty ukazují na vás…
Zdroj: Uvidíte to, až tomu uvěříte – Dr.Wayne W.Dyer
