Jak žít šťastný život?

Radost je smyslem našeho života!

A je to venku. Otázka, kterou si pokládá každý člověk na této planetě. Otázka, kvůli které vznikají tuny knih, filmů, dokumentů, studií a cest. Otázka, kterou se zabývají vědci, duchovní hledači všech náboženství a kultur po celém světě. A jedna velmi prostá a pravdivá odpověď. RADOST!

Položme si základní otázku. Co nás opravdu dělá šťastnými? Je to naše práce, nějaký sport nebo koníček, čas strávený s rodinou, čtení knížek, setkávání se s přáteli nebo všechno dohromady? Začněme se pozorovat a zjišťujme, co nás naplňuje natolik, že zapomínáme na čas a je nám prostě skvěle. Rozpouštíme se v dané aktivitě, že vše kolem najednou zmizí. Uvědomme si to a začněme tím žít naplno! Naplňujme tím každou volnou chvíli! Náš čas zde je omezený, zvolme si, jak ho chceme trávit…

 

TADY A TEĎ.

Buďme bdělí a setrvávejme v přítomnosti. To je základní cesta ke štěstí. Důvod je prostý. V minulosti je BOLEST a v budoucnosti je STRACH. Navíc nic víc než přítomný okamžik prostě neexistuje. Nemarněme čas planým přemítáním a obviňováním se, co špatného jsme v minulosti způsobili a očekáváními, jak to asi v budoucnu dopadne. Jedině TADY A TEĎ můžeme věci – svůj život měnit a přetvářet k lepšímu. Rozhodněme se TEĎ, že jsme krásnými Božími dětmi, dokonalé ve své dualitě, volící si sebelásku a z ní tryskající radost! Nikdo jiný to za nás neudělá!

 

Vydělávejme si tím, co nás nejvíce baví – co milujeme.

Třetinu našich dní trávíme spánkem, druhou třetinu prací a třetí třetina připadá na povinnosti o rodinu a domov, namíchanými cestou do práce a z práce a nějakým zbytkovým časem pro nás samotné. Fuj 🙂 No nebylo by fajn už konečně začít dělat to, co nás baví a naplňuje? Nepracujme proto, abychom přežili, pracujme proto, abychom si užívali to, že můžeme dělat naši oblíbenou činnost. Nebojme se svých závazků a začněme. Když budeme následovat své srdce, Vesmír nás obejme svou hojností všeho, co si jen dokážeme představit. Začněme!

 

Stávejme se dětmi.

Odhoďme mnohými lety zrezlé obruče kolem naší svobodné duše a začněme se smát, tančit, hrát si, zpívat, válet sudy, balancovat po obrubníku, dívat se na nebe, obdivovat brouky v trávě, vyřezat si prak, uplést si věneček z pampelišek, chodit často bosí, zase si lepit modýlky letadel a lodí, vymýšlet si příběhy a pohádky, vyměňovat si s kamarády nejrůznější věci, … Zkrátka být pohlceni vším, co nás obklopuje a je nám dáváno prostě jen tak, že jsme shůry milováni. Vše co chceme můžeme mít, vše je tu pro nás, oceňujme to a berme bez přemýšlení – jako dítě.

 

Milujme.

Milujme všechno a všechny. A hlavně SEBE! Celým svým srdcem. Pokusme se o to za všech okolností, neboť vše je láska – vše pochází od Boha a vše jsme MY. Strach v sobě také obsahuje Světlo, ale jen velmi málo, protože je daleko od Zdroje. Proto je LÁSKA silnější než STRACH! Milujme se i fyzicky. Fyzická láska je nejvyšší duchovno a naplnění Božské podstaty. To církev z ní udělala něco špinavého a nevhodného. Je to dar, skrze který se dostáváme blíže Bohu v nás a nádherný nástroj komunikace.

 

Netlačme proti tomu, co nemáme rádi.

To, že si myslíme nebo říkáme o něčem, že nám nevyhovuje, vadí, jsme absolutně proti nebo to potlačujeme, tím toho vytváříme více! To nás zavede do začarovaného kruhu, díky kterému se pak stále budeme soustředit jen na negativní věci. Ať jsou to vztahy, práce, názory, situace, cokoli. Jen proto, že s námi něco nerezonuje, nemusíme to hned zamítat a bránit se tomu. Vše nás něčemu učí a na vše se můžeme podívat různou optikou. Zaměřujme se na to, co nám dělá dobře a vibruje s námi na stejné úrovni – to se bude přirozeně množit a na nechtěné si už ani nevzpomeneme.

 

Smějme se.

Smích je lékem a dobrým aktivátorem uvědomování si našeho lidství. Pakliže se dokážeme zasmát sami sobě v jakékoli situaci, máme vyhráno. Život je krásná hra a nešťastnou si jí děláme jen my sami našimi obavami, domněnkami, očekáváními a programy chování. Smějme se co nejvíce můžeme. Smích je životadárný a každá buňka našeho těla ho miluje. Obklopujme se veselými lidmi a i v neutrálních nebo těžších atmosférách se nenechávejme strhnout šedým davem a sviťme úsměvem sobě i druhým na cestu.

 

Radostně se stravujme.

Strava je dalším důležitým stavebním kamenem naší dálnice štěstí. Vzhledem k tomu, že z vlastní zkušenosti vím, že každému vyhovuje něco jiného a každý věří něčemu jinému, nebudu zde rozebírat konkrétní stravovací přístup. Jen řeknu, že jakýkoli extrém je vyhýbání se životu, protože vše je tu pro nás a vše je život, byť je to uvařené. Nejsme jen živý Duch, ale i mrtvá Hmota (tělo) – dualita, proto i strava by měla být vyvážená a nechám každého z nás, ať si domyslí po svém. Já osobně preferuji převahu čerstvého ovoce, zeleniny a bylinek. Když mám chuť, tak zařadím i jemně povařené obiloviny, občas kozí výrobek nebo tofu. Minulý týden jsem si s velkou láskou dala po mnoha letech i skvělý kus masa, který jsem si v nádherné atmosféře moc užila 🙂 . Jídlo beru jako požitek a radost samotnou. Složité přemýšlení a bránění si hlavou v čemkoli je nezdravé a vedené strachem a to se se šťastným životem rozhodně neslučuje 😉 Žádné militantství, přátelé, jen přirozenost a lehkost bytí.

 

Meditujme.

Meditace je duchovní potrava a důležitý klíč k sebepoznávání. Představuje nekonečnou pokladnici moudrosti, kterou když pravidelně zařadíme do každého svého dne, pochopíme sebe a tím i všechny a všechno nás obklopující. Meditace nás vede do středu nás samých – do srdce, kde sídlí naše Duše – náš Bůh. Pravidelné schůzky s námi samými jsou léčivé, zklidňující a zároveň nabíjející nás novou čistou energií a posilující naši lásku a sebe-vědomí. Meditace jsou skutečnou cestou ke štěstí.

 

Hýbejme se.

Jsme uzpůsobeni ke každodennímu pohybu množstvím svalů, kloubů a energií, která námi prochází. Kdo se nehýbe, popírá život sám, neboť pohyb je život. Naše těla ho potřebují stejně tak moc jako kvalitní potravu a spánek. Pohybem se očišťujeme, odkyselujeme, zpevňujeme se nejen fyzicky, ale i psychicky, získáváme větší odolnost, pružnost a sílu – i myšlenek a následného konání. Ne nadarmo se říká:“ Ve zdravém těle, zdravý Duch.“ Pohyb je radost sama. Při pohledu na děti nám jasně dojde, jak moc jsme se vzdálili od přirozenosti, neboť děti pohybem energii získávají, nikoli naopak a jsou u něj šťastní.

 

Pěstujme si přátelské vztahy.

A to zejména sami se sebou a poté s rodinou a přáteli. Je důležité dělit se o radosti i smutky a odlehčovat tak svá životem naložená břemena. Nikdo není rád sám, ani zvířata. Je to nepřirozené. Samozřejmě každý potřebujeme mít prostor i sami pro sebe, ale jako všechno, i tahle oblast by měla být v rovnováze, abychom se cítili dobře a v bezpečí. Tvořme hezké a pevné vztahy, vždy nám v těžkých chvílích pomohou!

 

 

 

Poznávejme své ego.

Poznejme své ego – své nižší Já, které se však tváří jako nejdůležitější věc na světě. Milujme ho, protože je lidskou přirozeností, ale držme pevně a vědomě jeho otěže v rukou našeho srdce. Je skvělým sluhou, ale špatným pánem, který když vládne, z nás dělá uzavřené a oddělené bytosti plné strachu. Čím více se rozvíjíme, tím více se rozvíjí i naše ego. Čím jsme dál, tím máme větší dovednosti jak ego postupně rozpouštět do Vesmíru, proto na sobě vytrvale pracujme sebepozorováním. Poté se nám uleví a naplníme se pocitem štěstí, protože odejdou všechny potřeby, soutěžení, naplňování tužeb a honění se za mrkvičkou 🙂

 

Přestaňme se bát smrti.

Smrt je krásným novým začátkem. Návratem Domů, do Jednoty. Volíme si jí všichni vědomě a svobodně. Každý, bez výjimky. Smrt je život a život je smrt. Oslavujme smrt a přijměme jí jako nedílnou součást života. V nekonečném koloběhu znovuzrozování se na Zem opět narodíme, budeme-li chtít a pokračovat tak v naší cestě Duše. Jsme energií, která se nedá zničit. Byli jsme, jsme a budeme stále přítomni. Nikdy neumřeme, jen odložíme naše použité fyzické tělo, abychom se mohli prostřednictvím Matky Země znovuzrodit.

 

Tvořme si vědomě svou realitu.

Základním kamenem veškerého štěstí a radosti je tvoření si své vlastní vysněné reality. Je to každodenní vědomá práce každého z nás a začíná u pozitivního naladění. Staňme se tím, kým chceme být a prožijme to každou buňkou svého těla jako skutečnost, která se již udála a je běžnou součástí nás samých. Soustřeďme se na hezké energie v nás a připravme se je vnímat a s radostí vítat i venku. Když budeme vibrovat vysokými vibracemi lásky, harmonie a radosti, takové vibrace se nám budou vracet v podobě našich splněných skutečností, které začnou zaplavovat naší přítomnost. Mějme šťastné vize sebe samých. Tužme po jejich naplnění. Uvěřme, že je možné, aby se naplnily. Přijměme je jako fakt. Rozhodněme se v celém procesu pokračovat. Vytvářejme ho reálnými činy. A dovolme si bez očekávání tou změnou – novou realitou již uvnitř být. To je sedm principů, které bezchybně fungují, pakliže jsme čestní a prožíváme je srdcem. Vyzkoušejte je a uvidíte sami, jak se vám brzy krásně odzrcadlí i venku. Mě už se to děje. Hodně štěstí!

 

Přeji nám všem radost v každém teď, teď, teď, teď, teď, teď, ….. až na věky věků!