Jedna jediná změna ve vašem jídelníčku může pomoci zastavit světové hladovění

Asi 850 milionů lidí po celém světě trpí hladem kvůli nedostatku dostupnosti potravin a systém je nastaven tak, aby se situace ještě zhoršovala. Do roku 2050 by se počet obyvatel Země měl vyšplhat na 9,6 miliardy lidí, takže nápor na světové potravinové zdroje se ještě zvýší. Aby toho nebylo málo, rostoucí poptávka po mase, vejcích a mléčných výrobcích zejména v zemích jako je Čína a Indie, zvyšuje tlak na náš současný neefektivní a neudržitelný globální potravinový systém, což způsobuje problémy, které se budou v budoucnu jen zvětšovat.

Pokud se nám nepodaří velmi rychle změnit kurz, velmi brzy budeme všichni čelit potravinové, energetické a vodní krizi.  Ptáte se, jak můžeme vyrobit dostatek potravin pro všechny tyto nové lidi bez degradace půdy, vody, biologické rozmanitosti a klimatu v globálním měřítku?

Podle nedávné studie publikované v časopise Science, kterou uskutečnil Institut pro životní prostředí Univerzity v Minesotě, v čele s Paulem Westem, existují způsoby, jak zdvojnásobit dostupnost potravin a zároveň snížit škody na životním prostředí způsobených zemědělstvím.

Studie navrhuje několik kroků k řešení světových potravinových dilemat, včetně zastavení našich globálních zemědělských stop (jako je kácení tropických deštných pralesů na pěstování plodin), nárůst pěstování potravin na farmách, které již existují, efektivnější využití přírodních zdrojů a snížení odpadu.

Bohužel tato studie nezahrnula žádná doporučení na změny v přístupu a volbě potravin pro nastolení udržitelnosti potravinového systému, které bychom měli činit my všichni jako jednotlivci a tím nejvýznamněji pomoci.

 

Kam jdou celosvětové kalorie z plodin? 

Svět produkuje dost kalorií pro 10 – 11 miliard lidí, včetně toho, že významná část kalorií z našich základních plodin se používá ke krmení zvířat. Zde jsou některá orientační čísla, podle studie zveřejněné v časopise Environmental Research Letters, z roku 2013.

 

 

„Mezery ve stravě“

Ačkoli plodiny používané ke krmení zvířat se nakonec promění na lidské jídlo ve formě masa, vajec a mléčných výrobků, tak se tak stane se značnou kalorickou ztrátou. Kalorie z plodin lidmi-jedlých, které neskončí v potravinovém systému jsou označovány jako „Mezery ve stravě“. Tento koncept zcela jasně vypovídá o tom, že produkce živočišných produktů je velmi náročná na zdroje a velmi neefektivní.

 

 

Zmenšení propasti = Změna našeho jídelníčku

Pouhou jednoduchou a zdraví prospěšnou změnou našeho jídelníčku od živočišných potravin k potravinám rostlinným, přirozeným, bohatým na vše zdraví prospěšné, udržitelným, mírumilovným ke zvířatům i planetě a plnohodnotně sytících celou populaci naší planety i generace budoucí, můžeme vypěstovat více kalorií na stávajících polích a ovlivnit tak vše.

Pokud by všechny aktuální produkce plodin používaných ke krmení hospodářských zvířat a dalšímu nepotravinářskému využití  (včetně biopaliv) byly zaměřeny k přímé spotřebě, tak bychom okamžitě získali kolem 70 procent více kalorií, které by uspokojily základní potřeby dalších 4 miliard lidí!

I když se to snadněji řekne, než udělá, představte si, že bychom přesunuli polovinu z toho a mohli bychom snadno pěstovat dostatek potravy pro každého udržitelným způsobem.

Myslíte, že vyřešení globální potravinové krize není dostatečným důvodem ke změně u každého z nás?

Věděli jste, že zemědělství, zejména pak produkce masa a mléčných výrobků, tvoří 70 procent světové spotřeby vody, 45 procent z celkového využití půdy, nejméně 51 procent světových emisí skleníkových plynů a něco kolem 150-200 miliard porážek zvířat po celém světě.

 

V tzv. vyspělých západních zemích světa se konzumace masa na jednoho člověka pohybuje v průměru kolem 100 kg za rok, což je mimochodem dvakrát vyšší dávka, než jsou obecně platná doporučení pro zdravou výživu. Podle mě je i 50 kg masa za rok na jedince moc.

Pokud se nad tím skutečně na chvíli zamyslíte, tak bude vaše volba poměrně jednoduchá.