Dost bylo ezoterních masek – propusťme hněv!

Obklopuje nás invaze nekonečných řad pouček, rad, pravidel, doporučení a návodů na to, jak žít šťastný duchovní život, plných slov jako NIKDY, NAVŽDY, AŽ, MUSÍTE, NESMÍTE, Posílám to Vesmíru, Musím být klidný, Mám nadhled, Nesmím se naštvat, vždyť jsem přeci duchovní apod.

Nevím, jak to cítíte vy, ale mě už leze celý ten ezo balast krkem. Nemluvíme tady o skutečných lidech, se skutečnými prožitky a otevřeným vědomím, ale o klišózních poučkách, že všechno musí být jen pozitivní a sluníčkové, že musíme mít vyčištěné čakry, kyvadlem si čistit problémy, znát své minulé životy a postavení planet v hodinu našeho narození, protože v tom to všechno je, na každou část těla si kapat jiné pročišťující kapky, mít na sobě léčivé kameny a nevím co ještě. Ano, toto všechno nám pomáhá a já za to velmi děkuji a také to občas používám, ale proto, že mě to baví a mám to ráda, nikoli proto, že mě to musí před něčím ochraňovat a z něčeho vysekávat, protože mám problém.

Jediné, co si tady na Zemi musíme všichni uvědomit je to, že ŽÁDNÝ PROBLÉM NEMÁME! O tom to tady celé je. Berme všechny tyto berličky s lehkostí a nadhledem, jako zábavnou hru.

Já si dovoluji být svobodná a propouštět staré nefunkční programy, které mě již omezují. Dovoluji si být taková jaká jsem právě teď se vším, co na sobě miluji i nemiluji. Nebojím se otevřeně dělat či nedělat a říkat věci tak, jak je cítím a kdy je cítím a k tomu patří i vypouštění hněvu, protože to je to nejzdravější, co pro sebe můžeme udělat!

 

Potlačený hněv nám usedá do buněk, ve kterých pak udržuje neustálé napětí a stres a tím oslabuje imunitu a ubírá cennou životní energii. A proč ho nevyjádříme? Protože se bojíme ztratit „tvář“ – masku toho, co si léta budujeme jako ochranu a pilíř naší osobnosti. Někdo proto, aby neztratil klienty – peníze, někdo proto, aby přesvědčil hlavně okolí o tom, že už to má všechno v malíčku – ego, někdo ze závislosti na vztahu, někdo proto, aby měl „klid“ a podobně, ale všichni ze strachu! STOP! Když si toto celé uvědomíme a začneme být autentičtí, začneme se uvolňovat, čistit a konečně zhluboka a svobodně dýchat a o to tu jde. Ne o to, co si pomyslí ostatní.  O nás jde! Dítě se také neptá, kdy může plakat a jestli je to dobře. Prostě to cítí, tak se vybrečí nebo vyhněvá a za chvilku ho to přejde a zase se směje – pakliže má vědomé rodiče, které ho za jeho emoce hned neokřiknou. Nezanechává za sebou žádnou bolavou emoční stopu, která by ho neustále dobíhala a tlačila na něj v budoucnu.

Nemluvím zde o agresivních výbuších vzteku, které jsou řízeny egem, ale o přirozeném hněvu, který nastavuje hranice nám i okolí. Bez hranic se bortíme a nemůžeme udělat ani krok. Proto je hněv léčivý. Navíc hněvem dochází ke střetu duality – tvořivosti a tím třeskem se vždy roztáhne naše Vědomí, protože něco nového prožijeme a máme možnost pochopit a to je náš úkol tady na Zemi – rozšiřovat své Vědomí a pracovat na sobě, tím se rozpíná i celý Vesmír. Nepotlačovat nic, co cítíme, že nám ubírá na svobodě vyjádření. Pakliže se dostaneme do stavu, kdy dlouhodobě něco potlačujeme, je samozřejmé, že první výstřik hněvu, který si pak dovolíme, bude bouřlivý, ale to nevadí. Hodně se vyčistí a hodně se nám uleví a máme zase o čem přemýšlet, kam se posouvat, co objevovat a náš „partner ve vyjasňování“ také.

Emoce jsou nádherným ukazatelem našeho nevědomí a proto je vítejme a vynášejme na světlo Boží – i ty „negativní“. 

Zpátky na stromy – ke stromům – k sobě – do podstaty věci.

 

V běhu za duchovností máme tendence se uměle rozplývat za každé situace a s každým láskou, protože všude slyšíme, že vše je o lásce a láska je jedinou cestou. Ano, vše JE o lásce, ale láska je také hněv, strach a obavy a plné vyjadřování toho. Láska je všechno! Člověk má nádhernou vlastnost si vše dávat do formiček DOBRÉ vs ŠPATNÉ a tím se uzavírá do iluzí, které ho pak zraňují. Nic není a navěky nebude jen srdíčkové, stejně tak jako nic není a navěky nebude jen depka. To, co se nám teď může zdát, že je absolutně na nic a chceme to přeskočit, zrychlit, vyhnout se tomu, tak to je ten největší dar, kdy máme možnost pochopit sebe v celém procesu a nastavit si nový řád a systém přemýšlení, který nám udělá dobře. Někdy to trvá déle než „očekáváme“ a začínáme panikařit, ale vždy to je ok, protože je to jen naše lekce, kterou když pochopíme, tak budeme opět svobodnější. K pochopení sebe sama slouží právě také emoce a pocity tíhy a prožívání všeho, co námi aktuálně prochází naplno. Cílem je dostat vše do vědomí a zpracovat to a to bez vyjadřování i negací zkrátka nejde. KONEC HER, PŘÁTELÉ.

 

Když něco necítíme, tak to prostě necítíme a tečka. Naopak když něco cítíme, tak to můžeme kdykoli vyjádřit, byť třeba společenské normy říkají po staletí něco jiného. Nemusíme vše analyzovat až za hranici svých možností, tím akorát sytíme ego. Pojďme už začít vše co víme ze stohů moudrých knih konečně žít a prožívat, všechno, skrze sebe, to je jediná cesta ke zdraví, pohodě a rovnováze a o to tady přeci celou dobu jde, ne?

Dalším rozkrytím věci je možná fakt, že když vibrujeme na vysokých frekvencích – vibracích (láska, radost, štěstí, …), tak to neznamená, že nebudeme přitahovat věci, lidi a situace s nízkými – těžkými vibracemi (strach, vztek, nepochopení, …), jak většina ezo lidí hlásá. Systém Vesmíru mýma očima spočívá v pročišťování nízkých energií vyššími, tzn., že lidé s vysokými vibracemi přicházejí do styku s nižšími ne proto, že by sami byli „špatní“ a tím si to přitahovali a stále tak museli hledat to zrcadlení negací v sobě (to pouze v případě, když ucítí negativní pocity/emoce – tam to brkne o nezpracovaný program a pak se ptáme proč), ale proto, že celou situaci svou přítomností mohou vědomě skrze sebe nechat v klidu protéct, jen ji pozorovat a tím jí pomohou se vyčistit, osvobodit a povznést a odlehčit tak Matce Zemi, která veškerou energii vstřebává a nese. Fakt, který vyžaduje notnou dávku přítomného Vědomí na třech základních úrovních = mysl – tělo – srdce. Navíc i vysokovibrační lidé se mají stále co učit, bez ohledu na to, na jaké pozemské úrovni jsou, proto i oni mají stále kontakt s dualitou, jinak by tu už nebyli, protože by to byla nuda a kvůli tomu tu nejsme 😉 . Buďme bez iluzí, i těch duchovních, jsme si všichni rovni.

Vše je VÝZVA a vše je POŽEHNÁNÍ. Buďme pružní, přirození, člověčí a obyčejní. Tím z nás spadne ohromná tíha toho, jak musíme vypadat a chovat se, abychom byli hodni letenky do ráje. Všechno už máme, hodni už jsme, přesně teď a tady!         Vše je ZMĚNA a vše je LÁSKA, v tom pravém slova smyslu.

Připadá mi, že s ezoterikou se to v současnosti má jako s biblí a se skutečnou spiritualitou – přirozeností člověka jako s gnosticismem a skutečným poselstvím Krista Ježíše.

Navraťme se k obyčejným věcem, k prazákladu našeho života, buďme laskavými, čestnými, svobodomyslnými a vědomými lidmi, radujme se ze života a „neřešitelné“ zbytečnosti z naší hlavy sami odejdou.

Já jsem vy a vy jste já.