7 „zákonů“ úspěchu a hezčího života

Ve svém životě můžeme pro sebe i po ostatní vykonat mnoho dobrého. Ať už jde o oblast zdraví, práce, vztahů nebo plnění si přání, je dobré vědět, jak smýšlet a chovat se tak, aby veškeré naše konání doznalo úspěchu a padlo na úrodnou půdu, která vyživí nejen nás samotné, ale všechny a všechno kolem. 

 

1. zákon všech možností:

Tento zákon by se dal také nazvat zákonem čisté potenciality. Hovoří o tom, že zdrojem veškerého tvoření je čiré vědomí – naše otevřené vědomí. Toto vědomí nemá žádné překážky a tak je vše možné. Naopak není nikdy nic jisté. Pouze pravděpodobnost je větší nebo menší.

Tyto skutečnosti mají velké důsledky. Je vhodné přijímat vše s jistým nadhledem. Není nikdy vše předem dáno a i ze zdánlivě bezvýchodné situace existuje vysvobození. Jen je třeba občas konat nekonáním a poodstoupit od situace, abychom mohli vidět „správné“ řešení, které v chaosu nevidíme. Pro zvídavější je možná cesta meditace, kterou se může stát i jakákoli činnost, jako je například mytí nádobí, úklid nebo venčení psa. Vždy je nejdůležitější na co a jakým způsobem přemýšlíme.

 

2. zákon dávání a přijímání:

Vesmír funguje prostřednictvím dynamické výměny. Vše je v pohybu. Pokud se má něco něčím novým naplnit, je nutné to nejprve vyprázdnit. Snaha o zastavení pohybu vede ke stagnaci a následně k zastavení tvoření. Bohatství je možné pouze v atmosféře hojnosti. Lakota k hojnosti nepatří.

Většina „duchovních lidí“ chápe, že k duchovnu patří dávání. Je jedno jestli se jedná o peníze, lásku, pozornost nebo něco jiného. Problém je ovšem pro tyto lidi nějaký dar přijmout. Mívají pocit, že je to nehodné jejich duchovnosti. Tím ovšem brání výše popsané dynamické výměně, se všemi důsledky, které pro ně i jejich okolí za to plynou. Nepřijetí daru z falešné skromnosti je komplikace pro jejich i dárcovo budoucí štěstí. Proto se nebraňme darům a potěšme dárce přijetím a radostí za přijatý dar a naopak rádi a bez očekávání dávejme – sebe, úsměv, čas, pomoc, pozornost, lásku. Tak b udeme v souladu a zdraví.

 

3. zákon tzv. „karmy“:

Tento zákon bývá často nesprávně chápán jako zákon pomsty. Ve skutečnosti se jedná o zákon příčiny a následku. Každý čin má nějaké důsledky, které se dříve nebo později projeví. Co jsme zaseli, to také sklidíme. Slovo karma je nadužíváno a zprofanováno, ale jeho podstata je přímá a logická.

Pokud něco děláme, zamysleme se nejprve nad tím, jaké to bude mít důsledky. Zdánlivě banální doporučení, ale pro mnohé velmi obtížně splnitelné. Přináší ale velké výsledky. Člověk pochopitelně nikdy nedomyslí důsledky všech svých činů. Stačí jen uvažovat o těch nejjednodušších. Vždyť každý náš čin se vrací ve formě podobného. Čím více rozhodujeme vědomě, tím méně uděláme chyb.

Každá nemoc je vyjádřením ducha k našemu konání. I u nemocí je dobré hledat příčiny v nemedicínské oblasti. Nemoc je vždy vyjádřením nějaké nerovnováhy a to, že se projevila v hmotné oblasti neznamená, že tam má i svou příčinu. Příkladem může být třeba emoční přejídání. v článku Dopad emocí na naše tělo a Symbolický význam našich orgánů se můžete dočíst více.

 

4. zákon nejmenšího úsilí:

Asi většina z nás jistě již někdy slyšela úsloví netlačit na pilu. To poměrně přesně popisuje podstatu tohoto zákona. Inteligence přírody funguje s nenásilnou lehkostí. Budeme-li dělat méně, dosáhneme více. Spíše než příliš usilovat je třeba plynout správným směrem a konat v souladu se sebou a se svými aktuálními podmínkami. Neznamená to ovšem nedělat nic.

Při léčení nemocí je tento zákon často klíčový. Jeho aplikace probíhá ve třech krocích:

• přijímání – každý okamžik je právě takový, jaký má být a plyne z něj poučení
• zodpovědnost – neviňme nikoho a nic ze situace, ve které se nacházíme, jsme to my
• popření nutnosti obrany – pokud se přestaneme bránit, získáme velké množství energie a uvidíme řešení

Ve sportu je projevem tohoto zákona doporučení, trénovat na polovinu svého největšího výkonu.

 

5. zákon úmyslu a přání:

Na rozdíl od hnutí New Age je třeba si uvědomit, že přání nestačí. Můžeme si přát cokoliv, ale pokud naše přání nepadne na úrodnou půdu, nebudeme plody sklízet. Dále je třeba si uvědomit, že stále platí první zákon všech možností. Naše sebelépe formulovaná přání se nikdy nesplní přesně a stoprocentně, to je magie života. Mít záměr, myslet na něj, dělat vše dobré pro jeho splnění je cesta, která nás může, ale nemusí dovést k námi vytyčenému výsledku. Může to být ještě lepší, může se to proměnit a přivést nás k něčemu novému, o čem jsme vůbec ni netušili, že je možné. Důležité je být a zůstat otevřený.

I tato zákonitost má při léčení velký význam. Nemocný organismus má málo sil a nezvládá plnit přání všech našich tužeb. Proto se soustředí na nejsilnější touhu. Zdaleka ne vždy je to touha uzdravit se. Ta je u nemocného téměř vždy přítomna, ale často větší roli hrají ohledy na druhé (příbuzní, lékaři, přátelé), než naše vlastní zdraví.

 

6. zákon nepřipoutanosti:

Chceme-li něčeho dosáhnout, musíme se zbavit připoutanosti k dané věci, osobě nebo myšlence.

Připoutanost je důvodem utrpení a zbavení se připoutanosti utrpení ukončí. Tento zákon nás učí k nepřipoutanosti zejména na výsledku.

Jakákoliv snaha o jistotu je pouze iluzí. V souladu s prvním zákonem je vždy jen otázkou pravděpodobnosti, co nastane a co nikoliv. Snaha dosáhnout bezpečí je marná. Vždy mohou existovat případy, kdy mohou nastat nečekané události. Zvláště při nemoci neplýtvejme zbytečně silami na iluzi. Musíme udělat mnoho věcí, ale vždy zůstane dost toho, co neovlivníme. Připustit si možnost smrti je u vážných nemocí jedním z důležitých kroků k uzdravení.

 

7. zákon účelu života:

Vše kolem nás má nějaký smysl a každý jeden život má nějaký účel. Každý umíme něco nejlépe ze všech a je potřeba přijít na to, co to je a rozvinout to pro naplnění svého potenciálu a pro pomoc ostatním lidem. Našim úkolem je také dokázat se povznést, objevit své vyšší Já. Jsme tu proto, abychom skrze sebe pomáhali lidstvu a tím i sobě. Ptejme se proto sami sebe: „Jak a čím mohu pomoci?“

Nemoc je často příležitostí k objevení a projevení tohoto zákona. Vnímejme ji proto jako milost a ukazatel cesty.

 

Uvedené zákony nejsou dogmaty, ale jen zajímavým pohledem na vnitřní život a jeho zákonitosti, které se zrcadlí ven a tvoří naše myšlenky, slova a skutky. Mohou se stát inspirací, nikoli mechanickou aplikací na život. Ve všem, co děláme bychom měli cítit srdce a skrze toto vnímání můžeme opravdu zažít naplněný život, i když budeme častokrát doslova padat na hubu. I to je naší součástí, i to je součástí našich tréninkových lekcí, skrze které se učíme všichni.

Zkuste si zapamatovat alespoň jeden „zákon“ a pozorujte, jak jeho uváděním do vašeho života se mění mnoho kolem i ve vás.

 

Michaela

kniha Deepak Chopra: Sedm duchovních zákonů úspěchu, Ayurveda Brno